Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) 75 tisíc Kč rozdílu v ceně stačí k tomu, aby se z relativně levné Octavie RS stala relativně drahá. Dokáže v praxi obhájit své ambice?

Budu k vám upřímný, ostatně jako vždy. Tento test a vůbec všechny testy Octavie RS 230, které jste si v posledních dnech mohli přečíst na stránkách nejen českých médií všeho druhu, vznikly na základě osmi ujetých kol na okruhu Slovakiaring. Možná někdo měl to štěstí a kol ujel o něco více, ale i kdyby jich byl dvojnásobek, není to zrovna velká zkušenost, která by dávala možnost pouštět se do dalekosáhlých závěrů.

Dobře, osm kol na tak dlouhém okruhu nemusí být málo, zvláště jedná-li se o derivát už známého auta, to ale ještě není celá pravda. Všechna kola musela být odjeta bez využití cílové rovinky, za vodícím autem a ve „vláčku” několika vozů postupně umocňujícím řidičský zmar někoho před vámi. Kdo něco takového zažil, třeba na zákaznických prezentacích, ví, že „sjet si” za takových okolností je skoro nemožné a tento případ nebyl výjimkou, alespoň zkraje.

Možná mě někteří označí za nemístně sebevědomého, ale... když jsem viděl, jak po okruhu jezdí ostatní, říkám si, co asi mohli ve svých testech napsat jiného než důkladný popis svých řidičských limitů. Z oněch osmi kol jsem první dvě strávil za kolegou, který se po trati motal takovým způsobem, že kdybych odjel celé kolo se zařazenou pětkou, budu snad i rychlejší. A to jel ve verzi s automatem DSG, v níž mohl veškerý svůj lidský potenciál věnovat volantu, brzdě a plynu. Ostatní pak jeli za mnou, též nuceni akceptovat tento styl toho prvního. Předjet? Nemožné, zakázané. Nechat si odstup a „jet si svou”? Možné, ale vodícím autem během chvíle eliminované. Vzít sekeru a začít zuřivě sekat do palubní desky? Ano, to bylo také možné, ale situaci zřejmě dokonale neřešící.

Ve třetím kole už jsem pouštěl kameru s cílem udělat alespoň video uvozené slovy: „A dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak nejezdit po Slovakiaringu...” - test Octavie RS 230 by z toho tak úplně nebyl, ale aspoň něco. Naštěstí jsem dostal záchvat konstruktivity, další dvě kola věnoval poznávání trati, na které jsem předtím ujel jen pár kol s novým Civicem Type R a poté oslovil onoho řidiče pace caru, že budu po další kola přímo za ním a ať jede tak, jako by „své” auto ukradl, jinak se z této akce nedozvím nic.

Kupodivu souhlasil a limitem pro zkoumání samotného auta byl po několik následujících kol jen přijatelné míře. Pouze díky tomu vám mohu prozradit alespoň to, jak RS 230 zvládne několik docela ostrých kol na druhém Hungaroringu. Tak alespoň slovenský okruh překřtil náš ex-redaktor Miro Mihálik zatěžující zkoušený vůz svou monstrózní postavou...

Toho výkonu mohlo být více

Přes výše zmíněné byla zkušenost s R230 dosti krátká, a tak budu první dvě části tohoto krátkého testu věnovat trochu jinému povídání, které vás třeba nemusí zajímat. Nikomu ale nebráním tyto pasáže vynechat a přesunout se rovnou k jádru věci do druhé kapitoly.

Octavia RS 230 je totiž specifická nejen tím, co umí, ale také tím, jak vypadá a kolik stojí. Toho prvního je poskrovnu a mám-li výjimečné viditelné prvky omezit na ty, které se nedají koupit už z výroby i pro běžné RS (jako černý paket měnící na odhadnutelnou barvu rámeček masky chladiče a kryty vnějších zrcátek) nebo snadno dokoupit později (jako zvláštní 19" kola), jde prakticky jen o matně černé koncovky výfuku (tzv. černý chrom) a logo vRS, kde je ono „v” zbarveno dočerna místo klasické zelené. To je v zásadě vše, vynechám-li černě vyvedenou střechu pro verze se střešním oknem. A jistě, i ty koncovky výfuku a loga se dají vyměnit, kdyby o to někdo stál. Ale to už je více práce než u zbylých zvláštností, třeba i proto, že ona loga jsou jiná i v interiéru...

Verze 230 je zkrátka takový „interní sleeper” a v rámci nabídky Octavie RS nedává najevo, že je něčím více. Je ale také otázkou, co vlastně „zaspává” - 7 kW (10 koní) výkonu navíc věru není mnoho a je otázkou, jak moc bude v očích některých zákazníků měnit přítomnost samosvorného diferenciálu, jiného výfuku a dalších změn v celkovém sladění jinak totožných prvků.

Cenu verze RS 230 to totiž oproti základu poslalo o 75 tisíc Kč výše. To se na první pohled nezdá být mnoho, však je to jen něco přes 10 procent, na dnešním našlapaném trhu to ale mnoho znamená. Zatímco standardní RS je vlastně až legračně levná (a to myslím vážně) s ohledem na to, co vše dovede spojit po stránce dynamiky i každodenní využitelnosti, RS 230 už se svou cenou dostává třeba výrazně nad Seat Leon Cupra. Je to trochu jiné auto, ne tak praktické (i když...), pokud ale budete toužit primárně po něčem peprnějším, asi dáte přednost 290 koním, samosvoru a 19" kolům za 708 900 Kč před... 230 koňmi, samosvoru a 19" kolům za 726 900 Kč.

Pochopitelně, za těch 75 tisíc Kč navíc nedostanete jen 10 koní a samosvor, je tu i dost další výbavy. Jen kožený paket, kožené čalounění sedadel a jejich elektrické ovládání jsou prvky za 42 500 Kč příplatků u standardního RS a navíc dostanete i volbu jízdního profilu (4 200 Kč), parkovací senzory (17 400 Kč), připojení telefonu přes Bluetooth (3 500 Kč) a už zmíněný černý paket (800 Kč). Přidejte onen samosvor, výfuk a „devatenáctky” (k nezaplacení) a začnete mít docela slušný argument pro nabytí přesvědčení, že RS 230 vlastně není drahé. Nicméně ani tak se nemohu zbavit pocitu, že jej většina lidí jako drahé vnímat bude.

Nastavená výbava je v podstatě jen omezením možností konfigurace (já bych třeba elektricky ovládaná sedadla nechtěl, 30 tisíc Kč jejich ceny ale ano) a hlavně si myslím, že toho výkonu mohlo být více - nikoli kvůli tomu, že by šlo o slabé auto, ale už jen kvůli onomu číslu a jeho marketingu. Zmíněný Leon Cupra přidal 10 koní výkonu jen tak, meziročně a všichni víme, kolik variant motoru 2,0 TSI koncern VW vyrábí. Nemohla to tedy být Octavia RS 265? Za stejnou cenu by se prodávala lépe a stvořit ji by bylo jen o málo těžší či dražší...