Home > Rubriky a sekce > Testy aut > Článek
První test Opel Insignia 2017 2,0 CDTi a 2,0 Turbo 4x4: pryč ze stínu Passatu?
1.4.2017 | Miro Mihálik | Přidat příspěvek
Nový Opel Insignia si říká také Grand Sport a i když zas tak velké sportování neslibuje, vypadá odhodlaně. Bude to stačit na téměř neporazitelný Passat?
Přehled kapitol
Dostat kopačky po téměř devadesátiletém vztahu, jak se nedávno stalo automobilce Opel, to se jen tak nevidí. Není divu, pokud by tento rozchod s GM nejednoho zaměstnance či příznivce značky docela pěkně nakrknul. Tedy ne že by rüsselsheimská firma neměla namále už v dřívějších dobách - není tomu ani deset let, co ji zcela reálně hrozilo politicky vedené odtržení od krachujícího mateřského koncernu General Motors v době vrcholící recese.
Tehdy společnost s bleskem ve znaku svou pozici vnějším přičiněním ustála. Situaci se podařilo stabilizovat finanční intervencí vlády Spojených států, i když uklidnění stavu to bylo pouze zdánlivé. Evropská divize GM produkovala kontinuální ztrátu šestnáct let po sobě a bylo proto nasnadě, že se dříve nebo později něco stát musí.
Co konkrétně, většina z vás už asi ví. Počátkem března bylo oficiálně oznámeno, že Opel skončí v rukou francouzského uskupení PSA Groupe, které je zčásti vlastněno čínskou státní automobilkou Dongfeng Motor Corporation, a s ním i všechny jeho továrny, technologie a produkty. Včetně zbrusu nové Insignie, která právě vstoupila na trh.
Jak si francouzský, potažmo čínský management s touhle novou německou akvizicí poradí a jestli měla aktuálně probíhající obchodní transakce pro všechny zúčastněné strany vůbec smysl, je otázkou. Jakkoli v tuto chvíli zůstáváme skeptičtí, odpověď budeme znát nejdříve během následujících několika let, několik dalších důležitých otázek tu ale vyvstává už teď.
Možná vás napadlo, jestli GM neudělalo kardinální chybu, když se za 2,2 miliardy Eur zbavilo své problémové evropské dcery zrovna v čase, kdy se začínala její pozice opět stabilizovat a navíc v momentě, kdy měla po Astře hotový další nadějně vypadající model. Osobně mám ale za to, že spekulace na tohle téma již nejsou interesantní. Nezdá se, že by tato operace mohla skončit jinak, než bylo oficiálně nastíněno, zpátky ji vzít nejde.
Mnohem více mě zajímá, co se teď stane s Opelem, jeho lidmi a pochopitelně také jeho současnými i příštími automobily. Na premiéře Insignie jsem se konkrétně i na tohle vyptával, situace je nicméně natolik čerstvá, že ani řadoví zaměstnanci dnes nevědí, co bude anebo to přinejmenším tvrdí. Takže pokud vám alespoň na něco můžeme dát pádnou odpověď, pak prozatím pouze na to, zdali Francouzi krytí čínskými kontem udělali výhodný kšeft. Jinak řečeno, jestli kromě jiného Insignia je nebo není dobré auto.
S novým Opelem jsme měli jezdit kolem domovské základny v Rüsselsheimu poblíž Frankfurtu, kde se v ten samý den rozjížděla s Insignií výrobní linka. Pokud to tam trochu znáte, pak asi víte, že tamní silnice mnoho společného s těmi našimi nemají. Jsou ještě lepší než ve Španělsku, kam s automobilkami obvykle cestujeme, takže komplexnější prověření kvality podvozku tímto rázem odpadlo. Byla to však nakonec jen malá oběť položená na oltář možnosti vyzkoušet si horkou novinku, i když bych měl asi podotknout, že v předprodukčním provedení. Nepředbíhejme ale.
Kopie anebo líbivý originál?
Opel samozřejmě využil příležitost představit druhou generaci modelové řady Insignia rovnou v továrně vedle nablýskaných šesti a osmiválcových někdejších vrcholných limuzín Kapitän, Admiral a Diplomat ze šedesátých a sedmdesátých let společně s frankfurtskou studií Monza, která byla pro novinku stylistickou inspirací. A právě teoretická nalejvárna o konstrukci a technologiích vozu byla ideální příležitostí, abych se mohl na chvíli v klidu podívat na to, jak Insignia naživo vypadá.
Zatímco nám technici pyšně popisovali jednotlivé části holé kostry s hmotností sníženou o 59 kg díky rozsáhlejšímu využití vysoce pevnostních ocelí a mluvili o celkové redukci v rozmezí od 175 do 200 kg v závislosti na karosářské variantě a výbavě, napadlo mě, že lze na tvary nové Insignie koukat dvojím metrem.
Sýček by řekl, že má tvar předních světel převzatý od BMW 5 GT, šestiúhelníkovou masku z Mazdy 6, chromovaná „křídla“ v ní inspirovaná Saaby a nárazník vzdáleně připomínající ty na současných Mercedesech, taková slova by designérům Opelu ale křivdila. Neumím odhadnout, jak rychle se tyto linie okoukají, ale naživo vypadá tohle auto mnohem lépe, než cokoli jiného v segmentu a být na místě autorů, nebál bych se ani srovnání s luxusní střední třídou.
To neříkám jenom proto, že Insignia působí moderně, elegantně, štíhle a má spoustu povedených detailů včetně skutečně funkčních koncovek výfuku. Opravdu působivě vypadá zblízka díky vynikajícímu zpracování s opravdu tenoučkými rovnoměrnými spárami mezi jednotlivými panely karoserie. Snad jediné, co na autě vypadá nepatrně disproporčně, je docela dlouhý přední převis v poměru k rozvoru, i když záleží také na tom, z jakého úhlu se díváte. Analogicky by se dalo pohlížet rovněž na šikmé boční prolisy, které sice rozbíjejí značnou plochu dveří, ale při delším zkoumání působí oproti jednoduššímu zbytku jako jizvy.
Za bernou minci můj názor samozřejmě nepovažujte, sami budete nejlépe vědět, jestli vám tohle auto padne do oka či nikoli. Mě se ale ta vřetenovitá silueta s výraznými a propracovanými detaily celkem zamlouvá a červená ji vysloveně sluší. Navíc tady máme místo čtyřdveřového sedanu pětidveřový liftback, který kromě schopnosti oslovit emocionální stránku umí brnknout i na praktičtější strunu.
Přerod vskutku revoluční
Zatímco exteriér je hlavně o uznalém pokyvování hlavou, po usednutí za volant se chce s úlevou říci - no konečně. Konečně je pryč ta katastrofa v podobě nesrozumitelných tlačítek na středové konzole připomínající hi-tech sporák i otočných ovladačů s lacině působícím chromem a nekonzistentním odporem. A zmizel i ten nepovedený pokus v podobě klikajícího touchpadu z posledního faceliftu. Zůstal pouze jednoduchý a snadno uchopitelný koncept bez větších samoúčelných nesmyslů, které jsem ve velkých Opelech nebyl s to přijmout posledních skoro dvacet let od Omegy B2.
Volant sice to módní jinak ale naprosto zbytečné zkosení vespod nepotřeboval, nicméně je menší, dostal lepší vybrání na palce, věnec je štíhlejší a sloupek řízení nabízí dobrý rozsah výškového i podélného nastavení. Spojte to s výtečnými anatomickými a za příplatek i masážními, odvětrávanými sedadly ukotvenými o tři centimetry níž ve srovnání s předchůdcem, palubní deskou natočenou mírně k řidiči, vyvýšeným tunelem příjemně obepínajícím prostor kolem něj a navíc i zhruba tři centimetry navíc v prostoru ramen a boků a máte pocit, že se nová Insignia sympaticky podbízí jako řidičské auto, a to nemusíte ani nastartovat.
Tento dojem podporuje rovněž barevný head-up displej pracující v několika režimech včetně jednoho s výrazným grafickým zobrazením otáčkoměru a přístrojový panel, na který se jako u někdejších modelů Senator či Monza vrátil také ukazatel teploty oleje a indikátor napětí akumulátoru. Prostřední část je kompletně digitální, a i když se ručička tachometru pohybuje trochu trhaně, celá kaplička je velmi přehledná a srozumitelná.
To samé bych nejspíše neřekl, tedy ne s klidným svědomím, o dotykovém hlavním displeji. Sice mluví i česky, ale třeba některé části menu navigace nejsou tolik intuitivní, jako by být mohly a možná i rychlost automatického přiblížení mapy by mělo být rychlejší. Je to asi o zvyku, zásadní problém bych v tom ale nespatřoval a kromě toho finální auta mohou po softwarové aktualizaci fungovat lépe.
Co jsem nezkoušel, je to, kolik je prostoru na zadních sedadlech a kolik se toho vejde do kufru odděleného sedadly sklápěných v poměru 40:20:40. Konstruktéři Opelu nicméně slibují více místa na kolena v podélném směru o pětadvacet milimetrů, naprosto stejný nárůst, pokud jde o šířku a o osm milimetrů více prostoru nad hlavou navzdory výrazně padající linii střechy směrem dozadu a snížení výšky auta o 29 mm.
Vzpomínám si, že v minulé Insignii problém s místem vzadu pro průměrně vysoké nebyl a s ohledem na nejnovější čísla to tady může být pouze lepší. Zavazadelník svou velikostí rekordy netrhá, v základním stavu má dokonce o deset litru méně než dříve (490 vs. 500 litrů), ale tragédii bych z toho nedělal. Pokud můžu soudit, pořád je dost velký (maximálně 1 450 l), aby odnesl všechno, co potřebujete a dále bych to nerozebíral.
Následující >1 / 4
Diskuze Přidat příspěvek
Bleskovky
- Extrémní silniční hypersport legendárního konstruktéra F1 zajel rekord Silverstone, všechna ostatní auta za sebou nechal o parník
před 3 hodinami - Slavného hudebníka štve stav silnic tak moc, že se chce zbavit své sbírky nejlepších Ferrari
19.11.2024 - Kontroverzní Ferrari, které teď má i Leclerc, je dokonce horší než předchůdce, ač se pyšní slavným označením
18.11.2024
Nejnovější články
- Nevídané, sami odboráři přiznali, že si zaměstnanci VW žijí nad poměry. Navrhují snížení platů, aby firma mohla přežít
před 19 minutami - Jaguar poprvé ukázal své přelomové auto a fanoušci běsní. Šéfdesignér přísahá, že vedení nejede na drogách
před hodinou - Extrémní silniční hypersport legendárního konstruktéra F1 zajel rekord Silverstone, všechna ostatní auta za sebou nechal o parník
před 3 hodinami - Potvrzeno: Nejnovější Mercedes skutečně dostal motory z Číny, žádné jiné. A další novinky na tom budou stejně
před 4 hodinami - Ford v Evropě propustí 14 procent všech zaměstnanců, sázka na mrtvého koně se mu vrací i s úroky
před 6 hodinami
Živá témata na fóru
- Policejní kontroly a měření 11.21. 09:31 - řidičBOB
- Co se stalo, děje a chystá na Autoforum.cz 11.21. 09:19 - jerry
- Politický koutek 11.21. 07:31 - Brus
- Řidiči, co to mají v ruce... 11.20. 23:40 - AIvar
- Onboard videa 11.20. 22:57 - řidičBOB
- BMW Divize 11.20. 10:33 - pavproch
- Detektory policejních radarů 11.19. 20:36 - mafel
- Malé lehké a výkonné auto do 20.000 EUR 11.19. 13:32 - Stepan