Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Nadpis tohoto testu není pouhým popisem reality. Na rozdíl od předchůdce se totiž jízdní projev novinky liší od sedanu jen málo.

Přiznám se, že nadšením pro kombíky zrovna nehořím. A nejde jen o to, že pro ně sám nemám využití. Karoserie kombi je pro mě symbolem věcí, které si lidé do aut kupují, aniž by je skutečně potřebovali a přitom jim bez okolků obětují jiné pozitivní vlastnosti toho kterého vozu. Jistě se najde spousta takových, kteří by se bez velkého zavazadlového prostoru neobešli, většina lidí si ale kombi kupuje „pro strýčka příhodu”, aby s ním párkrát do roka přestěhovali sebe na chatu nebo rodinu na dovolenou. Jinak dodatečný zavazadlový prostor proti hatchbacku, liftbacku nebo sedanu nikdy nevyužijí. Přesto jeho přítomnost permanentně trpí.

Je to pochopitelně volba každého, psychicky mě ale docela tíží představa, že někdo celý rok vozí zbytečný kus auta, aniž by mu k něčemu byl. Je to jako byste nosili celý rok batoh na zádech, abyste si do něj 20. července a 13. listopadu dali termosku s kávou, bochník chleba a pár sušenek. Batoh se sundavá, nechodíme s ním do divadla, nespíme s ním, nemyjeme se v něm, tak proč mít něco podobného na autě pořád? Když už párkrát do roka potřebuji něco převézt, tak si prostě tu a tam půjčím auto toho schopné. Proč s ním jezdit neustále, když toto schopnost přináší při jiném využití přináší nikoli nepodstatná negativa?

Myslet si přitom, že jiná karoserie nemění jiné vlastnosti auta než velikost zavazadlového prostoru, by bylo dosti naivní. Přidává kila, zvyšuje těžiště, mění nastavení zadní nápravy. To a mnohé další má vliv na jízdní vlastnosti, dynamiku nebo spotřebu, který obvykle nebývá příznivý. Přesto se najdou auta, u kterých je negativní vliv těchto faktorů potlačen natolik, že alespoň ty přímo pocítitelné (třeba vyšší spotřeby paliva si asi po 3 kilometrech jízdy nevšimnete) nejsou vyloženě obtěžující. A nové BMW 328i Touring F31 je jedním z nich.

Není to přitom ani u BMW vůbec samozřejmé. Leccos jsem najezdil s předchozí generací E91, která se na silnici chovala ve srovnání se sedanem E90 dost mizerně. Záleželo na té které motorizaci, provedení a roku výroby, o předfaceliftové 325i Touring ve srovnaní s 325i sedan to ale platilo bezezbytku. Nastavení zadní nápravy bylo změněno tak, aby snad vůz ani tomu největšímu kopytu nedovolil těžší záď poslat do přetáčivosti (něčeho takového skoro nešlo docílit, i když jste hodně chtěli...), tvrdší odpružení ještě více znervóznilo runflaty stižený podvozek a auto ve výsledku působilo tak tvrdě a tupě, jako by na přídi mělo dva páry kruhů. Snad i více než to. Jenže těmhle časům je konec.

Asi bych tento článek mohl nyní s odkazem na test sedanu 328i uzavřít, protože rozdíly v chování obou aut jsou skutečně malé a to podstatné o autě jako takovém už bylo řečeno. Ale to by vás asi neuspokojilo, a tak se o novém bavorském kombíku rozpovídám o něco více. Předem ale upozorňuji na to, že žádný objevnější závěr už následující řádky skýtat nebudou a spíše si stručněji vezmou na paškál některé nové detaily a specifika zkoušeného vozu. Snad to ani tak úplná nuda nebude...

Docela sexy

Po úvodních odstavcích vás asi nepřekvapím konstatováním, že reprezentativní vůz střední třídy se značkou jako BMW má být tříprostorový. Udělat z něj kombík je prostě svatokrádež, devastace, degradace. Je to jako pořídit si krásný smoking a pak do něj vklouznout v zabahněných holinkách. Bijte mě, nazvěte mě čím chcete, ale tohle si zkrátka myslím a svůj pohled na věc těžko kdy změním. V tomto ohledu je mi docela blízké smýšlení Američanů, pro které je něco jako „prémiový kombík” docela šílená představa. A to tak moc, že se tam většina kombi Audi, BMW nebo Mercedesu ani neprodávala a neprodává. Evropskou kombíkovou obsesi příliš nechápu, třebaže jsem schopen uznat, že v některých případech kombi vypadá ladněji než sedan.

Nové trojkové BMW není ten případ, sedan je a bude vyváženější, nový kombík ale musím po prvním kontaktu s ním označit za vizuálně zdařilý. Sympatický je minimálně tím, že u samotného „batohu” nehrál prim jeho objem, a tak si designéři mohli dovolit jeho relativně úzkou a krátkou stavbu. Při pohledu zezadu tedy vůz působí sympaticky rozkročeně, při pohledu z boku pak docela krátce - převis karoserie za zadní nápravou je malý i ve spodních partiích, natož pak v těch horních. Linie střechy začíná klesat už za polovinou vozu a v posledních decimetrech nabere ještě docela jiný sešup. S trochu kratším rozvorem by to mohl být i docela pěkný hatchback...

V předchozích testech dvou nových trojkových sedanů jsem zmiňoval, že auto na 17" kolech vůz moc atraktivně nevypadá, 19" mu přitom vyloženě seknou. Testovaný kombík měl „osmnáctky” a vypadal na nich po mém soudu také dobře. Jízdnímu projevu to přitom ve srovnaní s devatenácti palci lehkých slitin pomohlo, ale k tomu se ještě dostaneme.

Nevím, jestli nějaké kombi může být sexy, ale pokud ano, pak by mělo vypadat nějak takhle. Přitom je třeba říci, že nejde jen o výstřelek pro ty, kteří volbou tohoto typu karoserie dají najevo svůj životní styl („nedělám nic a všechno, co pro to potřebuji, narvu do kufru”) nebo jinou pózu („rodinu nemám, ale až přijde, budu připraven”), praktická stránka věci totiž elegantním vzhledem příliš netrpí.

Chytrý „kufr” s 495 litry prostoru

Tedy určitě by bylo možné na základech trojkové řady postavit i auto větších „kufrových dispozic”, ale to by závěr předchozí části vyzněl trochu jinak. Konstruktéři nicméně podobnému pokušení ani moc odolávat nemuseli - zavazadelník kombíku F31 má totiž i tak plných 495 litrů objemu a to je více než kolik nabízejí oba nejbližší konkurenti. Dále se v Mnichově vydávat nemuseli.

Možná se vám po předchozí antikombíkové filipice nezdám být dostatečně kvalifikován pro hodnocení kvalit zavazadlového prostoru, ale to, že nemám rád něco jako „prémiové kombi” ještě neznamená, že jsem v autě v životě nic nepřevážel a nedokážu posoudit, jak dobře je tomu ten který vůz přizpůsoben. U BMW 3 Touring se mi zdá, že vyloženě podceněno bylo máloco.

Majitelé Škody Superb Combi se nyní jistě hlasitě smějí i s partami sádrových trpaslíků v kufrech svých aut, ale trojkový Touring svým zavazadelníkem opravdu nezklame. V prvé řadě považuji za praktické výklopné okno pátých dveří - to není u řady 3 žádná novinka, vždy mi ale byla sympatická. Otevírat ta ohromná pátá vrata kvůli uložení každé drobnosti, to je prostě zbytečné. Tady si jen vyklopíte sklo a sportovní taška, bunda nebo prostě cokoli menšího je „v teple” bez zbytečného úsilí.

Pokud už musíte využít celý zavazadelník, pak určitě oceníte relativně nízkou nakládací hranu - nevím, jak vysoko je v tabulce členů fóra kombifreaks.eu hodnota 62 centimetrů, v praxi se ale jeví být příjemně malá. Samotný prostor pro náklad pak nevypadá na první pohled nijak zvláštně - docela výrazná vykrojení podběhů kol asi nepřispějí k zápis do guinnessovky a věci jako roleta, kterou je možné posunovat i po kolejničkách směrem ke stropu, sice potěší, ale vyloženě exotická řešení nepředstavují. Takže nuda?

Ne až tak docela. Chce to trochu zapátrat pod podlahou, kde se BMW nemusí obtěžovat s rezervním kolem. Odklopení krytu blíže zadním sedadlům odhalí několik menších přihrádek, ten blíže zádi vozu ale skýtá „vercajk” (jsme v německém autě...), se kterým můžete „kufr” rozdělit na více menších částí. Stále nezajímavé? Pak vězte, že do téhož místa můžete odložit i celou roletu zavazadlového prostoru, která má jinak tendenci všemožně zavázet, takhle zůstane „pod pokličkou”. V rámci nabídky BMW je navíc zajímavé i dělní opěradel zadních sedadel v poměru 40:20:40. Mám pocit, že tohle dosud žádná tojka nenabídla.

Nevím, jestli jsem vyjmenoval všechny vychytávky, které si BMW pro nové kombi připravilo, ale tyto mě zaujaly. Měl jsem dobrý pocit z toho, že nad řešením zavazadelníku někdo přemýšlel a udělal jej nejen o 5 litrů prostornější než konkurenti z toho či onoho konce Německa, ale i opravdu použitelný. Představím-li si hypotetickou situaci, že bych potřeboval auto prestižní značky na převážení nějakého harampádí, pak bych chtěl asi tohle. No, ještěže něco takového nepotřebuji...