Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Systém zhášení motoru na křižovatkách je jedním z bizarních prvků dnešních aut. Že se vám líbí? Proč ne. A že se vám nelíbí? Tak to nikoho nezajímá.

Patrně znáte systém pro automatické zhášení motoru na křižovatkách. Automobilky mu říkají různě, v českých médiích se ale zpravidla setkáte s označeními start stop, start-stop, start/stop či jim podobnými. Raději bych použil nějaký český ekvivalent, ale žádný se zatím neuchytil. Ostatně, české alternativy jako „naskoč a zhasni” nebo „jeď a chcípni” by mohly být zvláště v souvislosti s jízdou automobilem vnímány nesprávně. Budu se tedy i v tomto článku raději držet pro Čecha jistě srozumitelného označení start stop.

Co vlastně start stop dělá?

Pokud by pro vás tato záležitost náhodou představovala neznámou, ve zkratce jde o systém, který s ohledem na aktuální situaci a váš způsob zacházení s vozem dokáže bez vaší vůle vypnout motor v momentě, kdy jeho běh není zapotřebí a opět jej uvést do chodu, kdy je znovu k užitku.

Celé řešení funguje na bázi spletitého řetězce podmínek, které v celé jejich šíři na tomto místě nechci rozebírat. Zjednodušeně řečeno ale platí, že pokud se svým autem vyrazíte do ulic velkoměsta, řádně zahřejete jeho motor, vychladíte jeho interiér a přijedete např. na křižovatku, vyřadíte a pustíte spojku, systém motor vypne. V tu chvíli totiž dospěl k závěru, že s autem hodláte stát na místě, běh motoru není třeba pro žádnou jinou činnost a autu takový krok zároveň neublíží. V momentě, kdy naznačíte změnu tohoto stavu (např. zmáčknete spojku), systém opět motor „nahodí”, neboť očekává, že se chystáte znovu vyrazit.

Systém pro snazší chod navíc obvykle disponuje silnějším startérem (to aby starty byly rychlejší) a akumulátorem s větší kapacitou (to aby neměl problém obsluhovat systémy vozu bez činnosti alternátoru), jinak je v zásadě jen nekonečným řetězcem programátorských „if” a „then”, s nimiž si každá automobilka poradila s trochu jiným výsledkem. U některých aut se systém rozhoduje vesměs správně a jedná rychle, u některých je poněkud ospalý a zdržuje při při rozjezdech, u jiných zase příliš horlivý a zhasne motor i když není zahřátý a v interiéru se smažíte jak řízek na pánvi.

Nastavit celý systém správně tedy jistě není lehký úkol, jeden schopný programátor a jeden neméně schopný testovací řidič jej ale měli za pár dnů zvládnout vyladit takřka k dokonalosti. Automobilky ovšem rády přehánějí, jak obrovské úsilí museli vývoji tohoto systému věnovat. Například BMW říká: „Přestože je tento systém (...) založen na jednoduchém principu, potřeboval tým složený přibližně ze 100 inženýrů na jeho vývoj několik let.” (BMW magazín, 1/2010). Nevím, jestli na tomto místě obdivovat „efektivitu” práce vývojového týmu BMW, nebo bezbřehou kreativitu týmu marketingového, ale to nechme stranou. Jde totiž jen o jeden z mnoha průvodních jevů toho, o čem se teprve chystám hovořit - nekonečné bizarnosti celého řešení, absurdity jeho komunikace směrem k zákazníkům i míry jeho rozšíření v současných autech.

Chcete, nechcete, dostanete

Start stop je dnes totiž součástí prakticky každého nového auta a dostává se i do řady dřívějších modelů s inovacemi nových modelových roků. Proč ne, řeknete si, cílem tohoto systému je snížení spotřeby paliva, a to není nikomu proti mysli. Věc je ale poněkud složitější.

Předně, tento systém přináší úsporu jen někomu. Ačkoli v tabulkách způsobí plošné snížení kombinované spotřeby, odraz pro vaši jízdní realitu může být i menší než nulový. Na cestě z Průhonic na Václavské náměstí vám v ranní špičce patrně něco ušetří, na cestě z Průhonic do Brna ale nepřinese vůbec nic. Pokud tedy na D1 nepotkáte některou ze stojících kolon. Zkrátka každý z nás jezdí jinak - sám s určitými auty nejezdím v městském provozu vůbec, přesto tento systém v novém autě dostanu, i když ho výslovně nechci. A vše jde tak daleko, že jej dnes musíte mít i ve vozech jako je třeba BMW M3, které jsou pro městské „postrky” konstruovány asi tak jako Bugatti Veyron pro tažení pluhu po poli.

Dobře, říkáte si, tak si ho vypnete, o co jde. Ano, systém skutečně jde vypnout, ale jen jednorázově. Musíte tak učinit na začátku každé jízdy a neznám vůz, kde by tomu bylo jinak (pokud jej znáte, prosím, podělte se v diskusi). U některých aut je sice možné trvalé vypnutí v servisu, ale obvykle ne standardně, spíše „potají”. Je to v pořádku? To už se ani jako uživatel a zákazník nemohu rozhodnout sám pro trvalé vypnutí něčeho, co nechci, aby v mém autě pracovalo?

Nevadí, vypnu ho tedy před každou jízdou, jsem pak spokojen? Nejsem, pořád s sebou vozím věci, které nechci a nepotřebuji a také: za které nechci platit. Podobné prvky se v autech neobjevují zadarmo, všechno někdo musí zaplatit a ten někdo je jen a pouze zákazník. Povinné ABS, brzy povinné ESP nebo systém start stop jsou prvky, jejichž vývoj stál peníze a jejichž instalace obnáší dodatečné náklady. Lepší startér nespadl z nebes, větší akumulátor neroste na stromě. A když jsme u toho, tyto prvky také něco váží a snadno se tak může stát, že pokud váš jízdní styl nejde se start stop dohromady, spotřebu vám dokonce zvýší. A to nemluvím o tom, že jeho činnost může mít (a velmi pravděpodobně mít bude) neblahý na životnost akumulátoru, alternátoru, startéru a jistě i samotného motoru, který 108 startů denně místo dvou nemusí ocenit. Takže pokud jej náhodou občas necháte v chodu...

Co mi tedy vadí? Nemožnost volby. Brzy na evropském trhu nebude neexistovat snad žádné nové auto, které by tímto „udělátkem” nebylo standardně vybaveno. Navíc pokud jím vybaveno je, nelze si vůz objednat bez něj. A když už své nové auto dostanete s ním, nemůžete systém trvale vypnout. Ptám se: je to normální?

Start and stop si našel cestu i do Ferrari a Porsche