Autoforum

/

Foto: Genesis

Pokud by elektromobily byly skutečně evolučně lepším řešením bez kompromisů, jak nám bývá předkládáno, ničeho podobného bychom nebyli svědky. Elektrická auta představují kroky vpřed i vzad, což by nebyl problém, kdyby si je lidé mohli a nemuseli vybrat. Ale když je mají mít všichni?

Asi se budeme opakovat, ale zkraje tohoto článku musíme říci, že proti elektromobilům jako takovým nemáme zhola nic. Pokud je automobilky chtějí nabízet, ať si je nabízí. Pokud si je chcete koupit, tak si je kupte. Pro řadu lidí to může být z různých důvodů zajímavé řešení a nemáme důvod od něj někoho zrazovat. Problém je jen v tom, že bylo politicky rozhodnuto, že elektrické auto má být ideálem pro všechny a ze všech úhlů pohledu. Ničím takovým ale nikdy nebude.

Problém ovšem není jen politický, jeho součástí se staly i automobilky. Ty se (povětšinou, neházejme všechny do jednoho pytle) nezmůžou na racionální odpor proti takovým nesmyslným opatřením, a tak raději hrají špinavou hru se zákazníky. Těm raději tvrdí, jak skvělé elektromobily v tom či onom ohledu jsou. No, nejsou, ve většině ohledů prostě ne. Člověk nemusí mít doktorát z ČVUT, aby pochopil, že o desítky procent těžší auto s mnohasetkilovou baterií odpovídající palivové nádrži s 20 litry nafty, která vydrží možná 8, možná 10 let, během nichž ji budete složitě doplňovat po ujetí dvou set, tří set kilometrů klidně i hodiny, není žádné terno. Zvlášť pokud takové auto snadno stojí dvojnásobek.

Tohle prostě není evolučně lepší řešení bez kompromisů, a to se pořád bavíme o ryze technicko-ekonomickém pohledu na věc. Zákazníci se obvykle nerozhodují jen na základě těchto faktorů, do hry vstupuje také spousta obtížně zhodnotitelného, ne nutně jen emotivního vnímání. A také v tomto ohledu elektrická auta strádají - někteří hanlivě říkají, že jsou to ledničky na kolech, což není pravda, faktem ale je, že některé vjemy, které bývají pro řidiče atraktivní nejen ze zvyku, u nich chybí.

My jsme „automobiloví lidé”, vrtáme se v autech celý život, bazírujeme na tom, abychom popsali vazbu mezi každým pozitivně či negativně vnímaným projevem a jeho zdrojem, normální zákazník ale sedne do auta a řekne libí, nelíbí. I moje partnerka, která auta do značné míry rozlišuje jen podle barvy, dokáže říci, že se jí v určitém autě jede dobře a v jiném ne. Nedokáže popsat, čím to je, na to nemá vzdělání ani zkušenosti, ale sám obvykle poznám, že ji například vadí nebo imponují určité reakce vozu na její vstupy, zvukové a jiné projevy apod. A právě v těchto ohledech elektrická auta za těmi spalovacími též zaostávají, ať to fandové elektromobilů budou hodnotit jakkoli. Spalovací auta prosté více vtahují do hry, což řada řidičů - někdy i nevědomky - vyžaduje. Důkazem budiž i to, že se výrobci nevzdávají snah elektrickými auty ta spalovací napodobovat.

Popravdě řečeno nám to přijde hloupé a musíme v tomto směru ocenit Teslu, která se vždy snažila jít vlastním směrem a učinit elektromobily atraktivními per se, využitím jejich specifických předností a nezviditelňovat jejich slabiny. Tradiční výrobci ale tápou a napodobují. Velmi daleko v tomto ohledu zašli Korejci a Japonci, cizí takové postupy ale nejsou ani Italům a dalším.

Snad nejvíce do očí bijící jsou snahy Hyundai a její luxusní divize Genesis, která se rozhodla hrát si s elektromobily na ruční volbu převodových stupňů automatické převodovky. Neděláme si legraci, elektrický model GV60 (na fotkách níže) je ve verzi Performance osazen funkčními pádly pod volantem jako u spalovacích modelů. Systém známý jako Virtual Gear Shift (VGS) v podstatě jen softwarově simuluje projevy ruční volby stupňů automatické převodovky v kombinaci se spalovacím motorem. Věříme, že simulace to bude věrná, nechybí ani otáčkoměr a o zbytek se postará zvuk, vůz s vámi ale v zásadě jemně cuká jako v případě dnešních výkonných vozů s automaty.

Fakticky vzato je to pitomost par excellence, neboť zapnutí tohoto režimu auto reálně zpomalí. Je to jen o emocích - když je systém aktivní, máte pocit, že něco děláte, i když jízdu objektivně kazíte. „Řadicí páčky dříve používané pro ovládání rekuperačního brzdění navozují simulovanou změnu převodového stupně, která je doprovázena malým přerušením dodávky výkonu elektromotory a změnou počítačem generovaného zvuku,” tak systém popisuje Hyundai. Místo VGS by si mohl říkat OMG.

Systém lze naštěstí deaktivovat, už jeho samotná existence ale ukazuje, jak moc se automobilka snaží zbavit rizika, že její elektromobily budou odmítat lidé, kteří by si je jinak z emotivních důvodů nekoupili, pakliže nebude moci nabízet nic jiného. Korejci v tom nejsou sami, pro změnu Lexus, tedy luxusní divize Toyoty, pracuje dokonce na falešném manuálním řazení pro elektromobily.

Systém využije tradiční řadicí páku a spojkový pedál, v obou případech ale bez vazby na techniku vozu. Půjde jen o elektronická rozhraní jako na Playstationu, které se postarají o vše důležité - dokonce umožňuje, aby motor zhasl, pokud nebudete dost jemní. A Ferrari chce pro změnu u svých elektromobilů simulovat zvukový projev motoru a výfuků, to bude teprve opičárna.

Takový kroků chystají automobilky víc a ukazují tím jen jedno - že tápou s oslovením klientely, která elektromobily prostě nechce, přesto se tímto směrem bez reálné poptávky v reakci na politická nařízení vydávají. A tak to zkouší „obejít” simulováním aspoň části toho, co elektromobilům chybí.

Budou s tím úspěšné? Pochybujeme o tom. My současné elektromobily nechceme, nic navíc nám nedávají, pro nadšeného řidiče, který musí často trávit stovky kilometrů denně v provozu, jsou nezáživné, nepoužitelné a ekonomicky neefektivní. A falešný automat, falešný manuál ani falešný zvuk to nespraví. Jedinou rozumnou cestou je vrátit se k pestrému portfoliu aut oslovujícím specifickou klientelu svou podstatou, nikoli hrou na něco. Jinak jsou automobilky odsouzeny k výrobě a prodeji stále menšího množství aut, protože tyhle hry jednoduše nemají šanci podstatnou část potenciálních kupců oslovit.

Zdroje: Drive, Carbuzz

Petr Miler