Autoforum

/

Foto: Hyundai

Když se v poslední době mluví o nařízené bateriové elektromobilitě, mnozí, třeba i takový Vladimír Dlouhý, projevují větší víru ve vodík. Lidé jej pak často vnímají jako něco úplně jiného, ale ono to nic až tak jiného není.

Ačkoli se politici tváří, že mají jasno v tom, jaký pohon bude tím nejlepším pro automobily budoucnosti, rozumný člověk může na takovou otázku odpovědět jediným slovem: Nevím. Nikdo to neví a vědět ani nemůže, to je dar i prokletí technické evoluce, která zítra udělá zcela normálním něco včera nemyslitelného. Pár cest se ale v každý moment rýsuje a vedle nových generací spalovacích motorů se často hovoří o dalších dvou - elektromobilitě a vodíku.

Už když ale někdo o těchto alternativách tímto způsobem hovoří, je to matoucí. A buď to dotyčný dělá schválně, nebo o věci nic neví a papouškuje slova jiných. Když se řekne výše zmíněné, lidé mají logicky pocit, že buď budou mít auta relativně známý bateriový pohon (u autíček na dálkové ovládání jej známe dekády) nebo nějaký záhadný vodíkový pohon. A když se někoho, kdo se o tuto oblast nezajímá, zeptáte, co si pod tím představí, leckdy má pocit, že půjde o spalování vodíku v upraveném klasickém motoru s vnitřním spalováním.

I to je sice technicky možné, tato idea pohonu nových vozů ale automobilky opustila už dávno. Pokud je řeč o vodíku, je stále řeč o elektromobilitě. Taková auta by měla v principu stejný pohon pomocí elektromotorů jako Tesly, Škoda Enyaq nebo Opel Ampera-e, cokoli podobného. Rozdíl je jen a pouze v tom, čím bude takový elektrický pohon živen - v případě bateriových elektromobilů jsou to logicky akumulátory, v případě vodíkových elektromobilů jde o palivové články, kterým jsme se detailně věnovali už před 10 léty.

Pořád se tedy bavíme o elektromobilu a elektromobilu, rozdíl je na úrovni způsobu zachování elektřiny pro jeho pohon, ne v samotném pohonu. Baterii logicky musíte dobíjet, to známe všichni, palivovému článku je třeba... dodávat palivo, v tomto případě vodík. Řekli bychom, že to není nejšťastnější médium pro jeho poměrně náročnou výrobu a složité skladování, ale to dnes nechme být.

Jak vnímat rozdíl mezi oběma řešeními se nyní názorně pokusilo vysvětlit Hyundai, které na IAA v Mnichově ukázalo vodíkový koncept FK Vision. Auto samotné ani pořádně neukázala, automobilka se na místě snažila objasnit rozdíly mezi bateriemi a vodíkem zajímavým příměrem. Sa Hoon Kim, viceprezident značky pro výzkum a vývoj na poli palivových článků, k tomu řekl: „Můj starý dobrý japonský přítel, profesor Hirose, mi jednou řekl, že nomádi uchovávají mléko jako sýr, který zbyl z léta, a používají ho jako náhradu mléka v zimě. Jakmile bude společnost stát na obnovitelných zdrojích energie, bude vodík hrát podobnou roli jako sýr,” uvedl na IAA.

Technik Hyundai se tím v podstatě snaží naznačit zásadní výhodu vodíku - můžete do něj energii ukládat s relativně vysokou hustotou a nepotřebujete pro to vyrábět žádný zvláštní prostředek. Ne snad, že byste si vodík mohli napustit do bazénu, je třeba jej držet pod vysokým tlakem za nízké teploty, je to ale zvláště ve velké míře pořád snazší než skladovat elektřinu v akumulátorech, které musí být vyrobeny, jejich energetická hustota je tristní a životnost omezená.

I když je tedy výroba vodíku relativně neefektivní, jeho zastánci sázejí na chvíli, kdy elektřiny „z ničeho” (solární, větrná... je to také trochu utopie, ale budiž) bude dost, nebudeme pak muset ani sledovat efektivitu výroby vodíku, protože energie bude na rozdávání, jako spíše její další využitelnost (protože vodík do auta - či letadla, lodi... - natankujete jako dnes benzin a jedete) a ekologičnost výroby resp. dalšího zacházení s bateriemi (což je další stinnou stránkou dnes preferovaného řešení).

Proto přirovnání k mléku a sýru - mléko můžete zpracovat v podstatě jen okamžitě či relativně rychle stejně jako elektřinu, sýr můžete uchovat a jen s dílčími náklady na jeho udržování fit (chlazení) jej spotřebovat i se značným časovým odstupem. V momentě, kdy elektřiny rozhodně není dost na to, abychom její pomocí poháněli všechna auta, vodík jako řešení nevypadá, což jeho zastánci nepopírají. Stejně tak ale připomínají, že ani skladování elektřiny v akumulátorech není tak efektivní a čisté, jak se může na první pohled zdát, neboť i baterie musí někdo složitě vyrobit, nenabíjí se se 100% účinností, nevybíjí se se 100% účinností a už vůbec nejsou věčné.

Tolik vklad do debaty od Hyundai, chytili jsme se jej primárně proto, že osvětluje, co to vlastně vodíkový pohon aut je a že jde jen o jinou formu elektromobility, nikoli něco zcela nového a jiného. A přímě k mléku a sýru je... zajímavý.

Za nás vám zcela upřímně řekneme, že obojí považujeme za stejně slepou větev evoluce, neboť obojí provází spousta problémů a neefektivit, které nejsou na první pohled viditelné a jsou směňovány jen za nulové emise škodlivin za samotnými auty. Jinak ale obojí vyžaduje extrémní investice do vývoje a výroby zcela nových aut, investice do infrastruktury, téměř kompletní přeměnu zdrojů energie, asi tisíc takových věcí. Pokud chceme rozumnější ekvivalent palivových článků, jsou to syntetická paliva. Ta lze podobně neefektivně jako vodík vyrábět z oné „nadbytečné zelené elektřiny”, můžete je skladovat klidně v onom bazénu a nebo je přes existující síť čerpací stanic tankovat do existujících aut a jejich dalších evolucí.

Ani my ale do budoucnosti nevidíme a přejeme si jediné: Nechat volný prostor soutěži různých technických řešení a dovolit zvítězit tomu ve všech ohledech nejlepšímu. Jen tak bude svět lepším místem k životu - politik nic takového ještě nikdy nevymyslel a není důvod si myslet, že by to tentokrát měl zvládnout.

Automobilka v Mnichově představila koncept FK Vision právě s vodíkovým pohonem a při té příležitosti se pokusila vysvětlit veřejnosti, čím vlastně je a kde jsou jeho výhody. Foto: Hyundai

Zdroje: Carscoops, Hyundai

Petr Miler