Autoforum

/

Foto: Suzuki

Japonská značka bez povšimnutí skoro kohokoli získává na významu tím, že podobně jako Dacia dál drží v prodeji klasicky koncipovaná auta za dobré ceny. Vitara čtvrté generace jí tuhle hru nezkazí.

Suzuki na první pohled působí jako okrajová značka, která oslovuje nanejvýš pár jejích nejkovanějších fanoušků. Když se nicméně podíváte do prodejních dat, zjistíte, že realita nemůže být odlišnější. V českých luzích a hájích se loni jednalo o patnáctou nejúspěšnější automobilku, jejíž registrace (2 960 aut) byly vyšší než třeba u Seatu, Opelu, Mazdy či Citroënu. Značný zájem o Suzuki je ovšem v celé Evropě, kdy loňské prodeje (187 344 ks) překonaly ty předloňské o takřka 42 procent.

Proč tomu tak je? Nedávno jsem někoho zaslechl překřtít Suzuki na japonskou Dacii, což je skoro dokonale výmluvné vysvětlení. Podobně jako Rumuni drží i Japonci v prodeji hrstku povedených modelů vynechávajících moderní nesmysly a s nimi i nesmyslné ceny. Jsou to pořád „normální auta” za „normální peníze”, a to na dnešním trhu s přemírou nabídky naprosto odtržené od potřeb obyčejných zákazníků funguje.

Pro Japonce jsou vedle Swiftu klíčové dvě SUV - S-Cross a Vitara. První zmíněné je poměrně mladým vozem, jeho třetí generace je totiž na trhu teprve třetím rokem, docela jinak je tomu ale v případě druhého SUV. Čtvrtá generace Vitary totiž dorazila už v roce 2015, o tři léta později pak došlo na modernizaci. Suzuki navíc ještě v roce 2020 pozměnilo skladbu pohonných jednotek, neboť na evropských trzích začalo nabízet jen elektrifikované ústrojí.

Vitaře je tedy třeba zatleskat, že takřka dekádu po debutu stále přitahuje zákazníky. Automobilka se navíc k mezigenerační obměně příliš nemá podobně jako Dacia a věří, že po stránce prodejní bude klasicky střižené SUV bodovat i nadále. Aby tomu tak ale opravdu bylo, dočkala se Vitara dalšího faceliftu. Ten jí přivál nový čelní nárazník s přepracovanými LED pro denní svícení, stejně jako jinou masku, která má připomínat ochranné rámy off-roadů.

Zbytek exteriéru již zůstává prakticky beze změn, pokud tedy nebudeme počítat nový design litých kol či paletu barev rozšířenou o tmavě šedý a modrý odstín. Obě barvy lze spojit s černě nalakovanou střechou. Tím jsme ale se zevnějškem hotovi, přesunout se tak můžeme do interiéru. I zde nicméně zůstává kámen na kameni a mění se jen detaily. Především pak multimediální systém, který je doplněn 9palcovým displejem a vstupem pro USB.

Automobilka ani v rámci druhého faceliftu nesáhla po digitální přístrojovce, něco takového ale lidem zjevně nechybí, v těchto sférách trhu je „analogový vůz” pořád prodejním argumentem. Přesto se elektroniky najde stále víc, Suzuki citelně rozšířilo selekci asistenčních a bezpečnostních systémů. Nechybí tedy adaptivní tempomat, monitoring únavy řidiče, detekce značek či lepší autonomní brzdy.

Jak jsme již naznačili, pod kapotou se nic nezměnilo. Zákazníci tedy mohou volit mezi mild-hybridní jedna-čtyřkou, které turbodmychadlo dopomáhá ke 129 koním. Dalších 14 pak ještě dodává 48voltový systém, přičemž pro pohon předních či všech čtyř kol je jedinou volbou šestistupňový manuál. Automat je pro změnu vyhrazen 1,5litrovému plug-in hybridu, který páruje 102 spalovacích a 33 elektrických koní.

Prodej inovovaného SUV odstartuje začátkem léta, kdy Suzuki zveřejní jeho ceny. Protože ale oněch změn není až tak mnoho, nedá se předpokládat, že by Vitara nabízela za výrazně víc než aktuálních 496 900 až 691 900 Kč. Automobilka přitom již ve standardu nabízí opravdu hodně bohatou výbavu, zájmu publika devět let po debutu se tak nelze divit. A nebude překvapivé, když se ještě zvýší, konkurenti Vitary to na trhu postupně balí sami.

Zdroj: Suzuki

Petr Prokopec