Autoforum

/

Foto: Toyota

Co se některým mohlo zdát jako prospěšný krok, se pro firmy ukázalo být spíš zdrojem problémů. Není tedy nakonec divu, že se automobilky vydávají cestou zrušení vazeb na tyto doktríny, víc se divíme tomu, se někdy vůbec vydaly opačným směrem.

Lidé, kteří s námi notoricky nesouhlasí, nás za podobné postoje s oblibou častují s pomocí různých hanlivých nálepek, ale faktem je jen to, že jsme striktně racionální lidé. Na každé firemní rozhodnutí se tedy díváme optikou toho, co tomu, kdo jej činí, může přinést dobrého a špatného. Je to zkrátka klasické dilema poměru mezi rizikem a potenciální odměnou. A touto optikou se řadě rozhodnutí automobilových společností prostě nemůžeme nedivit.

Nemusíme se hned pouštět na ještě tenčí led a zůstaneme u dnes tak často propíraných elektrických aut. Opakovaně se ptáme: Co automobilkám může přinést, pokud dnes ohlásí, že za 2, 3, 6 nebo 11 let budou prodávat jen tyto vozy? Co? Řekněte jednu věc. Já vám ji řeknu dvěma slovy: Je to „vůbec nic”. Že budou takové vozy také nabízet, to jistě rozšíří jejich záběr, někdo je vyhledává, preferuje, líbí se mu, cokoli takového. Ale je to jednak okrajová věc, takže tím nelze rozbít bank v žádném slova smyslu, především tím ale můžete jen naštvat ty, kteří si chtějí koupit něco jiného.

Takže potenciální přínos oznámení zrušení nabídky čehokoli jiného? Nic, nula - kdo si taková auta chce koupit, si je u vás nekoupí tím spíš, že nenabízíte jiná. Anebo někoho zajímá, když shání spodní prádlo, zda ta či ona firma nabízí také ponožky? Ne, chcete spodky, a je vám jedno, co se je také k dispozici. Potenciální ztráta? Naštvání všech, kteří chtěli něco jiného než elektromobil. A to nejen v momentě, kdy si to fakticky nebudou moci koupit, ale už v momentě, kdy to ohlásíte. Protože pokud někdo s nadšením zařízne drtivou většinou klientely preferovaný produkt, je vidět, že na požadavky zákazníků z vysoka kálí.

A to samé v trochu jiné podobě přinese v podstatě jakékoli neuvážené, ve své podstatě politické rozhodnutí o živelné podpoře čehokoli. V obchodní rovině popsané výše je to jasné, tam je to skutečně 100:0, nezískáte nic a ztratíte mnoho, v jiných rovinách je to složitější. Ale upřímně - na jedné straně to bývá hodně tmavošedé, neboť potenciální prospěch je též minimální.

Nedávno jsem se v diskuzi s jedním českým podnikatelem divil tomu, že před volbami otevřeně podpořil jednu stranu, navíc s velkým aktivismem a nadšením. Padly podobné věty: „Co myslíš, že ti to přinese? Lidé, kteří tento politický směr preferují, k tobě víc chodit nezačnou, třebaže některé jedince z „tvrdého jádra” to víc připoutat může. Ale kohokoli ze zbývajících 8x % lidí to může leda naštvat a přestanou chodit.” I tady je poměr rizika a odměny takové deklarace mimořádně mizerný. Podobné kroky jsou téměř bezvýhradně obchodně nefunkční až kontraproduktivní, slouží leda pro uspokojení pocitů majitele, provozovatele, vedení... To není byznys.

Proto zůstáváme přesvědčeni, že politika do obchodu nepatří. Byznys má zůstat apolitický, racionální, sledovat blaho klienta, přesně po tom roky voláme, po ničem jiném. Že nejsme politicky pro něco neznamená, že jsme politicky pro něco jiného - jsme pro nic, jsme pro zdravý rozum. V automobilovém světě - a nejen v něm - se ale takto v poslední době neuvažuje. A výsledkem je stále více osobnější, polarizující, až náboženské vnímání takových věcí. Což ale nakonec vede k tomu, že je problematičnost takového jednání stále viditelnější, a tak od něj raději firmy dávají ruce pryč.

Nejviditelnější je to dnes na ukončování jakýchsi firemních doktrín podpory věcí typu LGBTQ nebo DEI. To první snad nemusíme připomínat, co značí, v druhém případě jde o diverzitu, ekvitu a inkluzi, na všechno máme hezčí česká slova: rozmanitost, rovnost a začlenění. Jsou to v podstatě ušlechtilé věci a zacházet s nimi společnost rozumně - tedy ve smyslu tolerance k jinakosti, vzájemném respektu bez ohledu na odlišné lidské aspekty či snahu neodstrkovat ty, ke kterým bůh (příroda, jakkoli tomu budete říkat) nebyl tak milosrdný, to je přece správné -, nešlo by proti tomu říct popel. Jenže se to zvrhlo.

Stalo se z toho podstatě opět náboženství, polarizující politické téma a takové věci jen škodí. Pokud by firma pracovala na tom, aby se ostatní zaměstnanci chovali korektně k těm, kteří od pohledu nezapadají, je to skvělé, ale v momentě, kdy začnete dávat najevo, že jste záměrně zaměstnali člověka, který je takový nebo onaký jen kvůli tomu, kdy pro určitou skupinu lidí začnete vymýšlet zvláštní výhody apod., stane se z toho opak. Je to v podstatě diskriminace svého druhu, je to věc rozdělující, nikoli spojující společnost atd. Navíc to preferuje hrstku lidí oproti většině. To rozčiluje. A když z toho uděláte marketingové téma, což automobilky dělají, rozčiluje to i zákazníky, znovu ty většinové.

Problém je také v tom, že tím spojujete svou image s chováním skupiny lidí, které nemůžete ovlivnit. Duhová Škoda je sama o sobě neškodná, ale když o pár dnů po spatření nějaké marketingové kejkle automobilky půjdete s dítětem kolem duhových akcí typu gay pride a budete konfrontováni s tím, co se tam také děje, jak budete vnímat škodovku, že se i k tomuto hlásí? Prostě hlásí, aktivně a hrdě. Asi ve vašich očích nestoupne.

Proto firmy konečně začínají vnímat realitu a chápou, že jim to víc bere, než dává. Psali jsme o tom, že od podpory LGBTQ a DEI daly ruce pryč automobilové společnosti jako Ford, John Deere nebo Harley Davidson, teď se přidala i ta největší z nich - Toyota. Informuje o tom agentura Bloomberg s odvoláním na memorandum zaslané zaměstnancům společnosti. Firma prý uvádí, že přestane sponzorovat LGBTQ akce a změní povahu svých DEI programů. Tento krok je prý reakcí na „vysoce zpolitizované diskuse” o korporátních aktivitách tohoto ražení. Tedy v podstatě přesně to, co uvádíme výše.

Automobilka tím nejde proti hodnotám, které jsme uvedli zkraje, to by nedávalo smysl, jde spíš o zviditelňování se lepením duhových emblémů na auta apod. Nyní se společnost víc zaměří na aktivity v rámci tzv. STEM (Science, Technology, Engineering, Math - věda, technika, inženýrství, matematika) a obecně lepší připravenost zaměstnanců zvládat pracovní úkoly.

Zdroje: Bloomberg, Toyota

Petr Miler