Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Z vyjádření manažerů Škody je naprosto zjevné, že vědí, co lidé nechtějí, v čem nové nabídky značky selhávají. Přesto to ignorují. Marketingový šéf navíc přiznává, že nový Elroq bude firma prodávat pod cenou kvůli emisním limitům EU.

Škoda včera odhalila svůj nejnovější model Elroq a bylo to zas jednou zklamání. Upřímně řečeno jsme s kolegy nečekali mnoho, ale dostali jsme ještě méně. Doufali jsme v aspoň velmi atraktivně vypadající, „jen” z uživatelského hlediska nepřesvědčivý a nepřiměřeně drahý vůz, ale nedostali jsme ani to.

Elroq působí vizuálně zastarale už dnes, dělá dojem léta starého auta s násilně naroubovanou novou přídí a sotva osvěženou zádí, který děsí disproporcí mezi přední, prostřední a zadní částí. Pokud Škoda reálně nepostupovala tak, že vzala existující Enyaq, ze kterého předěláním pouze dílčích partií udělala nový model, pak úspěšně vytváří dojem, že přesně tohle udělala.

Design prostě neohromí a zbytek je přesně takový, jaký musel být. Technika platformy MEB, která neohromovala ani před 5 léty, nemá šanci ničím zaujmout ani dnes, spojení základního, beztak téměř dvoutunového modelu s baterií, která je ekvivalentem jen o něco málo víc než 13litrové nádrže nafty, pak říká hodně o tom, co s tímhle autem můžete dělat. Za 800 tisíc Kč? Nenechte se vysmát - je to možná méně, než jsme očekávali, ale pořád je to absurdně mnoho na vůz v absolutně nelákavém základním provedení s minimálními faktickými schopnostmi.

Řekli jsme, že to je špatný typ auta ve špatný čas na špatném místě a zdá se, že Škoda si je omezeného prodejního potenciálu svých elektrických novinek vědoma. Také ona plánovala absurdní přechod jen na elektrický pohon během pár let s rychlým zaříznutím prakticky všech spalovacích bestsellerů, už teď ale své plány mírní z obou stran. Firma chtěla do roku 2026 zaplavit trh šesticí elektrických novinek a do roku 2027 zaříznout hned tři spalovací modely. Ani jedno se nestane.

Pro Autocar to potvrdil šéf firmy Klaus Zellmer: „Abych byl úplně upřímný, se zpomalením transformace na bateriová elektrická vozidla ten plán měníme,” řekl s tím, že firma změní „kadenci” příchodu jednotlivých modelů. „Měli jsme Enyaq Coupé a Elroq, další na řadě je Epiq a pak bude SUV vzešlé k konceptu 7S. A až poté - mohlo by to být v roce 2027 nebo 2028 - se zaměříme na (elektrickou - pozn. red.) Octavii Combi,” dodal. Jinými slovy platí tisíckrát řečené: Zejména nesmyslné plány jsou tu od toho, aby se měnily. A přesně to Škoda dělá a může ještě tisíckrát udělat, hlavou proti zdi nepůjde snad ani sebedogmatičtěji uvažující manažer.

Pozoruhodné je i zrušení konce modelů Fabia, Scala a Kamiq, které to měly mít spočítané do tří let. Nyní je čeká nejméně ještě šestiletý život. Znovu Zellmer k tomu řekl: „Původně jsme řekli, že do roku 2027 postupně zařízneme Fabii, Kamiq a Scalu, ale nyní jsme těm autům dali zelenou, aby s námi zůstala do konce dekády, protože tak, jak tu spolu mluvíme, dochází ke zpomalení prodejů elektromobilů.” Jistě překvapivý vývoj, ale pojďme dál.

Šéf Škody přesto, že dal mnohokrát jasně najevo, že zájem zákazníků je pro něj druhotný a firmu vede k tomu, k čemu je tlačena úplně jinými zájmy, dál maluje růžovou realitu reflexe přání klientely. Je to hloupá a průhledná přetvářka, neboť kdyby něco takového existovalo, výše popsané nesmyslné plány v prvé řadě nikdy nevzniknou, se zákazníky nemají společného vůbec nic. Jediné, co Škoda dělá, je, že z prstu vycucané záměry přehodnocuje pod tlakem nezájmu klientely (podle SDA mělo letos v Česku elektrický pohon 1,08 procenta všech prodaných Škod), jen když skutečně musí. Nic víc, nic míň a moc dobře to ví.

Přesto Zellmer „srdce z lásky maluje”, div by se člověk nad jeho slovy nedojal: „Vždy jsme říkali, že se budeme starat o to, co zákazníci chtějí, a ne o to, co si myslíme, že je správný způsob dopravy nebo pohonného ústrojí,” řekl. Tak určitě. Kdybychom tu měli anketu pro vtip dne, šéf Škody má zajištěné vítězství na měsíc dopředu. Že je realita úplně jiná, nakonec potvrzuje vlastními slovy hned záhy.

Zjevně totiž chápe, jakým způsobem lidé auta kupují, podle čeho si je vybírají. Mnohokrát jsme řekli, že si nikdo nevybírá vůz podle svých „průměrných potřeb”, ale podle těch extrémních. Jedete jedenkrát ročně na hory do Alp? Jedete jedenkrát ročně na dovolenou do Chorvatska? Jedete jedenkrát ročně na svátky k babičce z Aše do Ostravy? Jedenkrát pár let stěhujete postel? Jednou za pár let si sjedete po Autobahnu? Je úplně jedno, co zmíníme, ale cokoli takového děláte, chcete, aby auto zvládlo, bez odříkaní. A podle toho, jak obstojí v těchto extrémních situacích, si zvolíte to správné.

Samozřejmě, že téměř všichni obsluhujeme naprostou většinu cest nudnými kratšími přesuny okolo povolených rychlostí, které by zvládl i dřevěný kůň na kolech, to ví každý. Přesto si s dřevěným koněm nevystačíme. Chceme, aby když jedeme na dovolenou s rodinou, byla to pohoda a ne horor, abychom dojeli na hory k hotelu a nezůstali v nížině, abychom si pro stěhování každého nesmyslu v domácnosti nemuseli půjčovat dodávku atp. Proto jsou ideálem auta jako Škoda Octavia Combi TDI 4x4, která naprostou většinu těchto věcí zvládne a nestojí nesmyslné peníze. Navíc vás tím, že v létě dojede do Chorvatska na jeden zátah, nelimituje v tom, že zvládne v zimě vyšplhat na ony hory i bez řetězů a o Vánocích převeze dárky pro všechny Santy světa.

Je preference takového auta do nějaké míry emotivní? Kupujeme si třeba kombíky v očekávaní příchodu rodiny, i když žádnou nemáme a možná během dalších pár let mít nebudeme? Jistě ano. Ale jsou kvůli tomu taková rozhodnutí špatná či nesmyslná? Jistě ne, koupě věci za 600 tisíc, milion, dva nebo pět bude povětšinou také emotivní záležitostí a není na tom nic špatného. Emoce k tomu prostě patří. Automobilky tomu mají rozumět a vycházet tomu vstříc, ale přesně to nedělají a mj. i proto ztrácí auta svou atraktivitu, jak o tom před pár dny hovořil Jeremy Clarkson. Škoda si z toho nic nebere a chce vás leda „převychovat”, jak dokazuje Zellmer.

„Vždy jsem říkal, že lidé vždy kupují auta z toho nejméně pravděpodobného důvodu, pro který je potřebují. Takže si koupili kombi, protože byli v jednu chvíli v Ikee a museli do auta dát tuhle obrovskou krabici se skříní do auta, takže teď zase potřebují kombi,” dokazuje na první dobrou Zellmer, že rozumí tomu, jak lidé o této věci uvažují. Vnímá to ale jako nesmyslnou emoci, kterou je třeba popřít a přechází k elektřině:

„Stejně jako v případě úzkosti z dojezdu je to naprosto emocionální - není to racionální. Kdo pravidelně jezdí dál než 500 km? A i když tak daleko jedete, uděláte po cestě jednu nabíjecí zastávku, auto vybijete na 30 %, nabijete zpět na 60 %, zabere vám to 15 nebo méně minut a jedete dál. To přece není problém,” říká Zellmer a dokazuje jen své odtržení od reality.

Bohužel - bohužel pro něj - je to přesně jako s tou Ikeou. Jednou vás zklame auto při rodinné dovolené, od které jste si po roce práce slibovali trochu pohody, a už ho znovu nechcete. Jsou na to i průzkumy, skoro polovina řidičů elektrických aut se chce vrátit ke spalovacím vozům kvůli jediné zpackané dovolená s nimi. Takhle to je a ani Škoda to nezmění, myslí si ovšem opak: „Mění to návyky a lidi je stále obtížné změnit svůj přístup k autům s elektrickým pohonem, takže musíme dát lidem čas, aby se na to připravili,” říká. Nemá pravdu, nikdo soudný nechce produkt, kterému přizpůsobí své potřeby - chce produkt, který vyhoví jeho potřebám, přizpůsobí se jim. Znovu tisíckrát řečeno: Elektromobily z mnoha nás dělají otroky svých aut, to vás nemá šanci nadchnout.

Žádná revoluce zkrátka nenastane, dokud elektrické auto nenabídne stejně nebo víc za srovnatelnou cenu, jinak lidé výměnu neakceptují. Však proč by měli? Proč bychom se dnes jen tak vzdávali komfortu použitelnosti nesmírně univerzálních spalovacích aut? Výměnou za co? Za oholené auto s „13litrovou nádrží” za 800 tisíc? Přemýšlejte, pánové, přemýšlejte, tohle nikdy nebude fungovat. Nefungovalo to doteď a nebude to fungovat ani za další tři roky nebo šest let, potřebujete docela jiný produkt.

Pikantní pak v tomto kontextu je vyjádření marketingového šéfa Martina Jahna, který nepřímo potvrdil naši domněnku, že Elroq navzdory svému mizernému poměru hodnoty a ceny bude pro automobilku přesto přímo ztrátový a jen díky úniku od pokut za nadlimitní emise CO2 se automobilce vyplatí jej prodávat pod cenou. Bude to zkrátka Citigo iV 2.0, na kterém kdysi firma ze stejných důvodů s radostí prodělávala přes 200 tisíc Kč na kuse.

„Přiznávám, že to není nejziskovější auto v naší nabídce. Musíme zapracovat na nákladech, zejména na nákladech na baterie, aby byly elektromobily v budoucnu ziskovější,” řekl Jahn. Není to opravdu hořká komedie? Škoda přichází se zjevně nechtěnou věcí, zřetelně nepřesvědčivým produktem s mizerným poměrem hodnoty a ceny, na kterém ještě prodělá, směje se o toho a hází šutry po všech, kteří okolo ní chodí se zrcadlem.

Na základě čeho si někdo ve firmě myslí, že je tento způsob podnikání postavený primárně kolem iluzí a vlhkých snů na tisíckrát přerozdělovaných penězích vznikajících někde úplně jinde udržitelný v jakémkoli smyslu tohoto slova? Rádi si o tom něco poslechneme, zatím se o to nikdo ani nepokusil.

Zdroje: Autocar, Škoda Auto

Petr Miler