Autoforum

/

Foto: Volkswagen

A má také má desetiletý plán, jak vše zvrátit a dostat VW zpět na výsluní. Počkáme si na něj, v případě úspor ale nechápeme, že marketingově líbivý krok firmě někdo baští. Stačí si uvědomit veškeré souvislosti, abyste pochopili, že na managementu neušetří nic podstatného.

Pokud jste poslední zhruba půlrok nestrávili mimo civilizaci, víte, že se koncern Volkswagen dostal do problémů, které nepoznal od začátku 90. let. Jeho hazardní sázka na elektromobily nevyšla, stála jej hromadu peněz a přinesla prodeje, které nestojí za řeč. Vývoj posledních roků tedy znamená soustavně klesající prodeje a nižší využitelnost evropských továren už kvůli tomu. Větší „utilizaci” fabrik se navíc VW snaží aktivně vyhýbat kvůli lokální drahotě, rychle přizpůsobit velikost svých evropských aktivit ale už kvůli zákonným omezením a dohodám s odbory nemůže. A tak finančně krvácí a krvácí.

Zatím to není tak moc, aby se propadl do červených čísel, trend je ale varovný. Firma včera odhalila své finanční výsledky za loňský rok, který po dalším 3procentním poklesu prodejů na 9 milionů aut (bývalo až skoro 11) sice přinesly nárůst obratu asi o 1 procento na téměř 325 miliard Eur, výše popsaný vývoj ale znamená přesto bolestivý pokles zisků o 31 procent na 12,4 miliardy Eur. Jasně, je to pořád hezký zisk, znamená ale ekvivalentní snížení dividend (z 9,06 na 6,30 Eur na akcii) a dramaticky se zakusuje do cash flow firmy - volné finanční prostředky se smrskly z 10,7 miliardy Eur jen na 5 miliard Eur z roku na rok.

Navíc má být ještě hůř - zisková marže může v letošním roce klesnout až na 5,5 procenta (aktuálně 5,9 %) a volné finanční prostředky spadnout mezi až ke 2 miliardám Eur. To vše znovu při očekáváném nárůstu obratu dokonce o 5 procent. Je tedy jasné, že VW má v prvé řadě nákladový problém. A nezavírá před tím oči, jen vše maluje líbivěji, než by měl.

Vedení firmy připomíná, jak po loňském drtivém vítězství v bitvě s odbory dal prostor ke zrušení 35 tisíc pracovních míst v Německu, zavření 2 továren a 7 letům nezvyšování mezd. Bezprostřední kroky společnost jen naznačuje, analytici Jefferies ale na základě zmíněných dat očekávají, že na zavírání továren dojde už letos, čímž by si VW měl otevřít cestu ke zrušení 15 tisíc pracovních míst. Další budou následovat v letech 2026 a 2027.

Říci tohle Oliver Blume v rámci své prezentace loňských výsledků a letošního výhledu, vynesou jej z místnosti nohama napřed, takže vedení VW zvolilo pozitivnější optiku. Pochlubilo se tím, že šetřit bude hlavně samo na sobě, zatímco řadoví zaměstnanci i letos dostanu bonusy v podobě podílu na zisku, jehož výše bude teprve vypočtena. To zní líbivě a někteří tomu otevřeně tleskají, je to ale dost prázdný - a dost průhledný - marketing.

Zmíněná slova jsou sama o sobě pravdivá, jak připomíná Handelsblatt, problém je v tom, že jde o velmi úzký pohled na věc. Devět nejvýše postavených manažerů firmy si podle předchozí dohody s odbory skutečně sníží pevné platy i odměny, a to dokonce opakovaně - o 11 % v roce 2025 a 2026, o 8,5 % v roce 2027, o 6,5 % v roce 2028 a o 5,5 % v roce 2029. A řadoví zaměstnanci letos své odměny také dostanou. Ale co dál?

V souladu s předchozí dohodou s IG Metall to bude letos naposledy, kdy zaměstnanci dostanou podíl na zisku, od roku 2026 bude tento způsob odměňování v rámci úsporných opatření „pozastaven”. Jistě, může být obnoven, do roku 2030 se to ale nestane jistě. A to by bylo, aby pak nastaly příhodné podmínky. Stejně tak bude platit zmrazení výše mezd, jak bylo řečeno výše.

Management vedle toho může vypadat jako chudina, neboť tomu budou odměny relativně dokonce klesat. Je ale třeba vidět nominální stránku věci - VW takto ušetří na celém top managementu až do roku 2030 jen 15 milionů Eur. Jasně, je to 375 milionů korun, hromada peněz, co to ale znamená při propadu zisků o miliardy Eur? Je to plivnutí do rybníka. A především - jen loni si oněch 9 mužů z nejvyššího vedení rozdělilo přibližně 40 milionů Eur (asi miliarda Kč). Kdyby si tedy během dalších 6 let zachovali své loňské příjmy a měli dostat totéž (240 milionů Eur celkem, to je 6 miliard Kč), pak je snížení odměn o oněch 15 milionů Eur (375 milionů Kč) asi nepoloží. Jistě zamrzí nemít 375 milionů, ale dá se s tím ještě nějak žít, když si pořád vyděláte zbylých 5 miliard a 625 milionů.

Tím nechceme hrát na strunu laciné závisti - ať si management bere, kolik chce, pokud to majitelé firmy a dozorčí rada považují za adekvátní. Jen tím narovnáváme optiku, kterou se pokouší VW vytvořit - nejvyšší vedení si odměny skutečně sníží a skutečně o víc než řadoví zaměstnanci. Ale zbude mu pořád tolik peněz, že to lidé z vedení snad ani nepoznají. Vyžít v době pravděpodobně (náš odhad) dál bující inflace, třebaže v menším než v předchozích letech, se stejnou mzdou 7 let a bez podílů na zisku, to bude obyčejné lidi bolet mnohem víc, ne že ne.

Naštěstí má Oliver Blume nový plán, takovou novou desetiletku, jak všechno napravit. Nejmenuje se „ale to se změní, bude to zas krásný, nechci mít svý ruce, po tom všem zas prázdný”, jeho obsah ovšem vyznívá podobně pateticky. Moc konkrétní není, na jeho konci se ale německý gigant má stát „vůdčím globálním automobilovým technologickým lídrem” a už „strategická rozhodnutí” učiněná loni pomohou firmě v budoucnu „uvolnit sílu” v budoucnu. Blume dál slibuje silnější i adaptabilnější společnost na základě „globální přítomnosti, silných značek a rozmanitých pracovních týmů”.

Na výsledek si počkáme, ale co by se za tím vším mohlo skrývat? Třeba urychlený přechod jen na elektromobily, který automobilku dostal do současných problémů? To je asi náš nejžhavější tip.

Zdroje: Volkswagen, Jeffries, Handelsblatt

Petr Miler