Autoforum

/

Foto: Team Edlinger, tiskové materiály

Ne snad, že by tohle auto bylo nezajímavé, u zákazníků ale neuspělo. Hlavním problémem byl jistě jeho pohon a z něj ke všemu vyplývající vysoká cena, ale co kdyby mělo pohon počtem válců a výkonem srovnatelný s Bugatti Veyron?

Narovinu přiznám, že vzhled naprosté většiny moderních BMW mě neoslovuje ani v nejmenším. Je tu ovšem jedna čestná výjimka, model i8. Zejména kupé mám na čelním seznamu aut, která bych chtěl vlastnit, přičemž vydržet bych dokázal i s jeho pohonným ústrojím. Kombinace přeplňovaného 1,5litrového tříválce, elektromotoru a lithium-iontové baterie je řekněme dostačující, byť taková slova puristicky zaměření fandové značky budou brát jako svatokrádež.

Výsledkem není žádný supersport, díky 362 koním (respektive 374 koním u pozdějších kusů), hmotnosti 1 485 kg a aerodynamickému koeficientu Cd 0,26 ale i8 docela jede. Stovku zvládá za méně než 4,5 sekundy a bez problémů dosahuje nejvyšší rychlosti 250 km/h. Zvládne ovšem jezdit i úsporně a protože navíc má i zadní sedadla, vážně by mi nevadilo, kdybych jej používal jakožto auto na rodinné výlety. Ty by nicméně nemohly být dlouhého rázu, neboť zavazadelník pobere jen 154 litrů. Na nákup to pochopitelně stačí, na cestu na chatu, natož pak k moři či na hory, stejně pochopitelně nikoli.

BMW výrobu vozu ukončilo již v roce 2020 a šťastné z jeho prodejních výsledků být nemohlo. I přes mou přízeň auto dojíždělo na svůj komplikovaný, drahý a ve výsledku neohromující pohon, který nadšence jednoduše nebral. Cestu, jak i8 mohla být úspěšnější, nyní BMW ukazuje Team Edlinger. Tato firma se již déle než dekádu pohybuje ve světě motorsportu, kde používá právě produkty mnichovské automobilky. Přizpůsobuje si je však k obrazu svému, tedy s ohledem na zamýšlené využití. Jejím dosud nejznámějším počinem bylo přitom trojkové kupé generace E30, které se dočkalo motoru V8 z monopostu série Indycar. Tato jednotka dávala až 570 koní a zvládala 11 500 otáček.

V rámci nového projektu však byla karoserie mnichovské legendy shledána nevyhovují, volba proto padla na i8. Z originálního kupé toho ale mnoho zachováno nebylo, neboť nové je šasí, stejně jako kokpit odkazující na prototypy LMP1. Asi nejzásadnější je však záměna hnacího ústrojí, neboť místo tříválce a elektromotoru zde máme čtyři (!) litrové čtyřválce ze závodního motocyklu BMW HP4. Dohromady je propojuje komplexní elektronika a výfuk, jehož svody se ze čtyř trubek sdružují nejprve ve dvě a následně v pouhou jednu.

Hnací ústrojí díky tomu zní jako někdejší šestnáctiválcová jednotka Formule 1 BRM. Tomuto monopostu se přitom přepracované i8 přibližuje i výkonem, na kontě má totiž 880 koní. To z vozu dělá něco jako Bugatti Veyron pro chudší (W16, 1 001 koní). Motory se přitom zvládají vytočit až na 14 800 otáček, deceleraci pak mají na starosti šestipístkové přední a čtyřpístkové zadní třmeny svírající karbon-keramické kotouče. Ty nicméně s vozem mají poměrně snadnou práci, neboť navzdory tolika pohonným jednotkám se hmotnost speciálu pohybuje okolo tuny. Dáno je to rozsáhlým využitím karbonu a hliníku.

Toto provedení přitom debutovalo již loni v létě, zatím se však v žádném závodě ještě neukázalo, jeho vývoj ostatně pokračuje dál. Letos by se ale čtyřmotorové i8 na některých kolbištích objevit mohlo. Šéf rakouské firmy dodává, že ekologické aktivisty by vyhazov plug-in hybridního ústrojí neměl mrzet, neboť nové jednotky spalují syntetické palivo. Dostupné informace nám tím ale bohužel končí, čekání na první jízdní debut tak bude zkouškou trpělivosti každého z nás.

Zdroj: Team Edlinger

Petr Prokopec