Autoforum

/

Foto: Nissan

Nebudeme říkat, že tohle auto je krásné, ale zaujmout dokáže. Horší je to s technikou, která zamířila dolů a nepřinesla ani papírové snížení spotřeby paliva. Auto je přitom dražší a jeho interiér poněkud kontroverzní.

Třetí generace Nissanu Murano přišla na svět v roce 2014, přičemž klíčovým trhem pro ni byly Spojené státy. Pokud tedy pomineme krátké období, po které byla k mání také hybridní verze, pak Američané mohli volit vždy jen jeden motor v podobě 3,5litrového šestiválce. Zrovna ten jim nevadil, víc problémů měli s převodovkou - na CVT pršelo víc kritiky než na zbytek portfolia japonské značky dohromady. Protože ale prodeje vozu nebyly ani trochu špatné, Japonci stížnosti nechávali bez odezvy.

Nyní tu ovšem máme generaci čtvrtou, která onu halasnou kritiku do jisté míry řeší. Značka se ovšem zároveň rozhodla pro downsizing, které ještě víc kontroverze rozdmýchá. Místo vé-šestky totiž dorazil přeplňovaný dvoulitr, který produkuje 244 koní, tedy o 19 méně než 3,5litrová jednotka. S tím by se nejspíše klientel srovnala, nakonec maximální točivý moment vzrostl o 27 Nm na 353 Nm, takže v nižších otáčkách bude snad výkonu relativně víc. Stovky by tedy vůz mohl dosáhnout za podobných 7,3 sekundy jako dřív, přesný čas ale Japonci zatím nezveřejnili.

Co ovšem známo je, to je spotřeba. A právě v tomto ohledu se vedou velmi vášnivé diskuze. Se šestiválcem totiž Murano jezdilo za 11,76 litru ve městě, za 8,4 litru mimo něj a za 10,23 litru v průměru - podle realističtějších amerických norem. Novinka má zatím potvrzenou pouze kombinaci, ta je ovšem úplně stejná jako dosud. I když tedy motor přišel o úroveň i výkon, nedošlo ke zlepšení ani papírové spotřeby, ta reálná může být snadno ještě vyšší. Mimo jiné proto, že s nárůstem délky na 4 900 milimetrů je spojena zatím neupřesněná vyšší hmotnost.

Ani v tomto ohledu tedy Japonci nejsou příliš upovídaní, koneckonců na představení veškerých parametrů mají ještě dostatek času, neboť Murano čtvrté generace zamíří do prodeje až příští rok. Zveřejněny tedy nebyly ani ceny, byť nepřekvapivě mají být vyšší než ty stávající. Na zájem publika jsme tedy opravdu zvědavi, neboť tu zatím máme jediné zlepšení, a to onu převodovku, která je standardně spárována s pohonem předních kol, za příplatek pak i se systémem 4x4.

Z prozatímních ohlasů je ovšem patrné, že lidi pozitivně zaujal aspoň vzhled, který lze hodnotit jako odvážný. Hlavně čelní partie budí pozornost už svými LEDkami pro denní svícení. Uvnitř pak automobilka sáhla po dvojici 12,3palcových displejů, i ty ale dozajista budou budit kontroverzi. Přestěhovalo se na ně totiž prakticky veškeré ovládání, neboť fyzická tlačítka jsou takřka kompletně minulostí a místo nich dorazily maximálně dotykové plošky.

Toto řešení ale zákazníkům příliš nevyhovuje, při nutnosti sundat oči z vozovky navíc nemá nic do činění s bezpečností. Nejspíš i proto lze již standardně u každé verze počítat s paketem Nissan Safety Shield 360, jehož součástí jsou automatické brzdy, monitoring jízdy ve zvoleném pruhu, varování před vozy ve slepém úhlu či překážkami za vámi či přednárazový systém. To ale pochopitelně taktéž povede k navýšení cen.

Suma sumárum lze říci, že Nissan udělal jeden krok kupředu a hned několik zpátky. Značka proto v nemalé míře rozšířila příplatkovou výbavu o luxusní prvky, díky nimž by zákazníci měli zapomenout na ony neduhy. Zda ale třeba masážní strojek v předních sedadlech či až 21palcová litá kola vykompenzují zhoršené ovládání či méně výkonný motor, je v tuto chvíli ve hvězdách.

Zdroj: Nissan

Petr Prokopec