Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Neskutečnou ofenzívu rozjede během následujících měsíců česká automobilka. Ještě letos se dočkáme tří novinek, v dalších třech letech jich přibude ještě 27.

Škoda má za sebou další rekordní rok, loni totiž prodala 1 253 700 aut. Oproti předchozímu období jde o 4,4procentní zlepšení, vůči minulé dekádě pak jde dokonce o dvojnásobné vzedmutí. V roce 2009 totiž na pět modelových linií připadalo 684 226 registrací. Automobilka je díky tomu v rámci koncernu VW Group na třetím místě za Volkswagenem (6,2 milionu prodaných vozů) a Audi (1,8 mil. kusů), ovšem procentuální marží oba výrobce překonává, a to přesto, že v tomto ohledu došlo k poklesu z 9,7 na 8 procent.

Tento pád však má své opodstatnění, ve výsledku jej tak lze vlastně vnímat kladně. Stejně jako ostatní výrobci byla totiž i Škoda zasažena příchodem nového měřícího cyklu WLTP, který si vyžádal opětovné homologace. Nabídka tak na několik týdnů značně prořídla, nárůst prodejů tedy hypoteticky mohl být daleko vyšší. Nejde však o jediný faktor, jenž ovlivnil zisk značky, dále se do něj promítly i zhoršující se měnové kurzy. A došlo i na rozsáhlou modernizaci továren, které spolkly takřka 13 miliard korun.

Nejpodstatnějším zásahem však bylo navýšení rozpočtu na vývoj o 46,8 procenta. Právě tento krok přitom dokazuje, že Škoda jen nepřebírá německou techniku, jak si mnozí myslí. Značka se totiž chystá na rozsáhlou elektrifikaci svého portfolia, stejně jako samotné výrazné rozšíření nabídky. Do roku 2023 by totiž mělo být uvedeno na trh 30 nových nebo modernizovaných modelů, což je neskutečné množství. Je ovšem nutné si uvědomit, že do tohoto výčtu spadají i specifické vozy pro Čínu či Indii.

Na Evropu bude zaměřena hlavně ona elektrifikace, jenž odstartuje již letos - nejprve by se na autosalonu ve Frankfurtu měl objevit Superb Plug-In Hybrid, posléze pak v závěru roku dorazí plně elektrické e-Citigo. S prodejem obou modelů ale nejspíše Škoda bude otálet, stejně jako ostatní výrobci. Elektrické produkty by totiž ponížily emisní stopu značky, což je pro letošek nežádoucí - výrobci si totiž potřebují započítávat eko-kredity až od příštího roku, a to měrou maximální.

I z toho důvodu dorazí produkční verze ženevského konceptu Vision iV až za rok, jako první vlaštovka vícehlavého hejna. Škoda chce totiž mít do roku 2023 v nabídce hned 10 elektrifikovaných vozů. Původně přitom s touto kapacitou počítala až o dva roky později, loňské rekordní prodeje ji však přiměly k urychlení dřívějších záměrů. Zda se ovšem i nadále počítá se šesti hybridy a čtyřmi elektromobily, není jisté - není ale důvod, proč by toto Škoda měnila.

Další potvrzené skutečnosti souvisí s plány na expanzi na nové trhy i s výraznou digitalizací. Kvůli druhému zmíněnému kroku Škoda spustila již dvě výzkumné laboratoře Digilab, z nichž jednu najdeme v Praze a druhou v Tel Avivu. Právě proto nakonec Škoda představila nový hatchback Scala právě v této lokalitě. Kromě toho chce dále zvýraznit svou stopu na izraelském trhu, kde už teď patří mezi nejvýznamnější hráče.

Mezi nové oblasti, kde lze aktuálně pořídit vozy Škody, pak loni přibyl Singapur, letos pro změnu přijde na řadu Jižní Afrika. Kdy se ale dočkáme expanze do Spojených států, stále není jisté. I proto, že automobilka byla pověřena vedením indického regionu pro celý koncern. Loni tak bylo v tamní Puně otevřeno technologické centrum, které je první fázi v budoucím rozvoji. Tento závod by se přitom měl posléze zasadit o montáž 95 % všech aut VW a Škody pro Indy.

Jelikož Škoda navíc zažívá nemalý růst také v Rusku (o více než 30 procent), bude se soustředit hlavně na tyto země a nové trhy hodlá dobývat postupně. S ohledem na rozměry expanze, jenž ve 124leté historii značky nemá srovnání, se dá i věřit, že plány skončí úspěchem. Na ověření navíc již nebudeme muset čekat více než pět let, ale pouhé tři roky. Jsme přitom zvědavi, zda v daný moment nebude Škoda objemem prodejů již i před Audi.

...i jako zakamuflovaný prototyp

Odstartuje také rozsáhlá elektrifikace, kde stěžejním vozem bude produkční verze ženevského konceptu Vision iV

Petr Prokopec