Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Podle škodovky je nový Enyaq „nabitý zážitky”, což si lze vysvětlovat lecjak. Rozhodně ale není napráskaný výbavou. Auto je vzhledem ke své ceně vlastně až neuvěřitelně „oholené” a dává to najevo všem široko daleko.

Škoda zkraje roku faceliftovala elektrický Enyaq a nemůžeme říci, že by nás tím ohromila. Přistoupila k modernizaci ve stylu Tesly Model Y, kdy na roky starou a k jiným detailům padnoucí základní architekturu naroubovala svůj nový „Tech-Deck Face” a další prvky, které na autě působí podobně příhodně jako sportovní teplákovka na pohřbu. Design auta ale posuďte sami, třeba se vám výsledek líbí. Po technické stránce jsme se ovšem s modernizací vypořádali jednoznačně: „Neřeší nic, automobilka se chlubí tím, že na nabití ujede o 1 km víc,” je to zkrátka pořád stejně problematické auto v trochu jiném hávu.

V mezičase se Enyaq 2025 začal prodávat, a tak se můžeme lépe podívat na to, co dnes reálně nabízí. Když už nic jiného, doufali jsme, že pokud nabídku české značky dříve doplnil nový Elroq, který je tím pravým „compliance car”, tedy autem, jež automobilka otevřeně prodává se ztrátou, aby dostála přerozdělovacím mechanismům EU, Enyaq se oklepe z pozice vozu, který je prodáván za relativně nízkou základní cenu výměnou za až ostudnou specifikaci. Tím je přece Elroq sám o sobě, je to zkrácený a ošizený Enyaq a nic víc, s cenou od 799 000 Kč pak dává prostor Enyaqu vystoupat výš. Jenže nic takového se nestalo.

Je možné, že věta ve stylu: „Auto za víc než milion korun by nemuselo být takové 'šidítko',” už dnes patří do důchodcovského slovníku, přesto si troufnu říci, že suma 1 milion Kč je pořád jistou psychologickou hranicí, za kterou očekávání zákazníků rostou. V případě nového Enqyaqu v úplném základu se ale taková očekávání setkávají s dokonale nulovou reflexí.

Tohle auto v provedení zvaném 60 Selection je ve výsledku leda reklamou na to, co jste si také mohli koupit. Ale nekoupili jste si to. Kdyby uvnitř chyběly sedačky z krokodýlí kůže, 17zónová klimatizace a masážní loketní opěrky, vezmi to čert, ale tak to není. Auto je ošizené už od pohledu a chybějícími prvky výbavy to určitě nenapravuje.

V prvé řadě si za nejnižší cenu jakékoli varianty bez příplatku můžete pořídit pouze jedinou barvu karoserie - modrou „Energy”, ze které energie čiší asi tak jako z vaší druhé polovičky po pondělním vstávání. Je to v tomto případě docela mdlý, od pohledu laciný odstín, jakákoli „barevnější barva” stojí klidně desítky tisíc navíc. I když si ale připlatíte, u základní verze budou lakované části doplňovat světle šedivé plochy, zejména pak ve spodních částech karoserie. Vidíme je ale také na rámech oken. Ačkoli se tedy z oficiálních materiálů může zdát, že plasty kolem oken jsou stejné, nejsou, u základu jsou od pohledu lacinější.

Škodovka tomu říká „Unique Dark Chrome” a asi bych chtěl potkat toho, kdo tyhle absurdní názvy vymýšlí. Ve skutečnosti je to něco jako „Regular Bland Plastic”, tuctový mdlý plast. To samé najdeme také na střešních ližinách, festival láce tím ale zdaleka nekončí. Navenek lze totiž základní variantu poznat také ještě podle nejlacinějších standardních světlometů vpředu a zadních světel bez „dynamických ukazatelů směru” vzadu. To je dáno tím, že v základní verzi nesvítí vnitřní část zadního světla, i když je asi jinak úplně stejná. Tím škodovka neušetřila snad ani haléř, ale z vás chudáka od pohledu udělala. Všechno? Ne, Selection má také v celé nabídce unikátní čirá boční okna - ostatní verze mají ve standardní výbavě tónovaná.

Festival úspor pokračuje také v interiéru, který se nám při své architektuře a potažení látkou zdá laciný vždy. Ale každému dle jeho gusta. Každopádně: V základu nedostáváte mj. elektricky nastavitelná masážní sedadla, které ostatní mají, chybí bezdrátová nabíječka telefonu a USB porty vzadu, kde dále nejsou boční airbagy. Dětská pojistka v zadních dveřích není elektronická, takže ji musíte ovládat přímo z dveří jako ve Škodě 120. Chybí rovněž „Travel Assist” a Selection je rovněž jediným Enyaqem s manuálně otevíraným víkem kufru. Jde to dál: Autu dokonce otevřeně chybí dodatečná zvuková izolace, takže bude uvnitř hlučnější. To asi kdybyste byli slepí, někdo vás autem vozil a vy jste všechnu tu láci neviděli. Je skutečně fascinující, co všechno v základním Enyaqu není.

A to, co v něm je, není žádná hitparáda. Pohon s 204 koňmi výkonu na zadních kolech nezní až tak zle, ale bavíme se o autě s hmotností přes 2 tuny bez jakékoli extra zátěže. Baterie je pak také, jako by nebyla - pouhých 59 kWh kapacity je ekvivalentem asi 15litrové nádrže na naftu, což je na tak velké a těžké auto bída. Automobilka slibuje dojezd až 433 kilometrů, ale ten je reálný asi tak jako u sesterských VW, ostatně Škoda se součástí bující „Electrogate” nestala náhodou.

Všechno? Pro úplnost dodejme už jen varování samotné automobilky:

Pro vozy s elektrickým pohonem platí: Dostupnost maximálního jízdního výkonu elektrického motoru může být omezena. V jednotlivých jízdních situacích je závislá na různých faktorech, jako je venkovní teplota či stav nabití, teplota, technický stav nebo stáří vysokonapěťového akumulátoru.

Také:

Pro vozy s elektrickým pohonem a pohonem všech kol platí: Množství dostupného jízdního výkonu pro danou jízdní situaci závisí na proměnných, jako je zejména venkovní teplota a stav nabití, teplota, technický stav nebo stáří vysokonapěťového akumulátoru.

A dále:

Maximální jízdní výkon je k dispozici, když je teplota vysokonapěťového akumulátoru v rozmezí 23-50°C a jeho úroveň nabití je vyšší než 88 %. Odchylky mohou vést ke snížení jízdního výkonu až k jeho úplné nedostupnosti.

Tak vidíte, nakonec je to skvělé auto. A to všechno za pouhých 1 015 000 Kč. Už je vám jasné, proč chce Škoda nabízet jen tohle a klidně kvůli tomu zruší tisíce pracovních míst? Ne? Nám také ne, ale třeba nám to všem jednou někdo vysvětlí...

Zdroj: Škoda Auto

Petr Miler