Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Mezi automobilovými novinkami posledních let je stále těžší najít nejen modely, do kterých byste se zamilovali na první pohled, ale i takové, do nichž byste se zamilovat vůbec mohli. Nová Fabia to ještě umožní.

Auta jsou pro nás emotivní záležitostí, to nemá smysl skrývat. Vyrostli jsme jejich obdivováním, byly to naše první velké investice, radosti i starosti. Rádi je kupujeme, s nadšením je myjeme, opravujeme a vylepšujeme, těší nás se na ně dívat nebo je jen poslouchat. A pochopitelně milujeme jejich řízení. Úchylné? Možná, ale nestydíme se za to, přes nevlídné úšklebky některých je tohle záliba, která nikomu neubližuje.

Problémem ovšem je, že dávat průchod tomuto nadšení je stále těžší. Není to o tom, zda jsou na elektřinu nebo benzin, mají atmosféricky plněné motory nebo turba, mají automat nebo manuál, pohon zadních kol nebo 4x4. Milovat lze kde co. Zádrhel je v tom, že se stále více vzdalují našim představám a odpovídají na otázky, které nikdo ze zákazníků nepoložil. Najít zalíbení v takto koncipovaném produktu je stále těžší, někdy je to dokonce zcela nemožné.

Tak má pár úchylů problém, pro ostatní je to stejně jen autobus bez řidiče, řeknou možná někteří. Tomu ale nevěříme. Jakkoli nepochybujeme o tom, že nadšenců našeho ražení je velmi omezený počet, emoce jsou spjaty s vlastnictvím vozu u naprosté většiny jejich kupců. Možná je neumí popsat, možná je ani tak zřetelně nevnímají, ale jsou tam. Mluvil jsem za svůj život o autech s nespočtem lidí rozličného ražení a i z mojí matky, antiautomobilisty nejhrubšího zrna, je cítit slabost pro některá auta pramenící z toho, že jí prostě vyhovuje. Že má to, čemu my řekneme komunikativní řízení, že má to, čemu my řekneme dobře reagující motor, že má to, čemu my řekneme přesné řazení. Antiautomobilista vám to takto nepopíše, jako přednost, jako věc, kterou má rád to ale cítí úplně stejně.

Kdysi jsem byl nadšen z téměř každého nového auta, skoro na všech šlo něco najít něco přitažlivého. Dnes je to vážně složité a musím říci, že z kontaktu se stále větším množství nových vozů odcházím zklamaný, bez špetky nadšení pro cokoli. Je opravdu těžké zamilovat si cokoli na moderním autě nabízeném jen s tříválcovými motory, které reagují se zpožděním asi půl sekundy, zní jako mixér a jedou pocitově (a někdy ne jen pocitově) hůř než Škoda Favorit 136. O různých elektrických, hybridních a dalších trhem nevyžádaných a přesto stále mocněji nabízených alternativách ani nemluvě. Nebývá na nich zajímavé skutečně vůbec nic.

Byl jsem tedy zvědavý na to, co nabídne nová Škoda Fabia a po její dnešní premiéře se zdá, že ještě bude o co stát. Jistě to nebude vůz, který byste si zamilovali z kontaktu s jakoukoli verzí, pořád ale nepůjde o auto, které jen dostojí legálním požadavkům a dál se o nic nepokouší. Snaží se zalíbit v mnoha ohledech a v jedné verzi by mohla vzít za srdce i nadšence.

Začít musíme u designu, který není nikterak převratný, a to ani na poměry Škody. Jakási Enyaqo-scalo-octavio-fabia kombinující různé dříve viděné prvky nemá čím ohromit, její uhlazený, zjevně aerodynamicky optimalizovaný design lze ale označit za nevtíravě líbivý. Pochopitelně si musíme počkat, jak budou vypadat také verze v pošťácké modré na 15" ocelových kolech s černými plastovými prvky a halogenovými světly, nikoli jen zářivě oranžové prezentační exempláře na 18" kolech s LEDkovými svítilnami. Z dosud viděného ale nezůstává hořkost v ústech.

Pozoruhodné je, že ač to pohled na auto příliš nenaznačuje, jde o podstatně větší vůz, než jakým byl jeho předchůdce. Fabia až nyní dostala platformu MQB A0, kterou sesterské VW Polo a Seat Ibiza používají už pěkných pár let a s ní i rozvor 2 564 mm. Škoda na něm ale staví o dost větší, 4 108 mm dlouhý vůz, který je o podstatných 111 mm delší než dříve. Z toho všeho vyplývá nejen větší prostor uvnitř pro posádku, ale také pro zavazadla - až 380 litrů znamená dorovnání poslední generace Golfu, to je v třídě malých aut vskutku nevídané.

Sám interiér si též dovolíme označit za designově povedený, třebaže ani ten nepřináší nic převratného. Značná podobnost se Scalou, Kamiqem a dokonce i Seatem Ibiza je naprosto zřejmá, nelze ji ale označit za urážející. Relativně nenápaditou architekturu oživují hlavně kruhové výdechy ventilace po stranách, jinak je to koncernová resp. škodovácká klasika. Moderní elektronika jako 10,25palcový displej přístrojové desky či 9,2palcový displej infotainmentu stěží překvapí, podobně jako řada bezpečnostních prvků na palubě.

Co překvapit může, jsou některé novinky, které Fabia dostává se čtvrtou generací poprvé a podtrhují její celkový posun o parník vpřed. Je tu dvouzónová automatická klimatizace, vyhřívaný volant či čelní sklo, ambientní osvětlení interiéru s nastavitelnou barvou, výdechy ventilace pro cestující vzadu či zadní loketní opěrka, kterou kolikrát není možné pořídit ani do vozů o třídu výš. To jsou ale věci, které jsou vidět, spousta jich vidět není - jako třeba škodovkou výslovně uváděné odhlučnění kabiny pramenící mimo jiné i z velmi nízkého, podle Mladé Boleslavi dokonce ve své třídě rekordního koeficientu odporu vzduchu 0,28.

Nebyla by to navíc Škoda, kdyby do hry nepřidala rozličné „Simply Clever” prvky, je jich už celkem 43. Většina je dobře známá, pět je ale zcela nových a nabízí třeba demontovatelný držák nápojů mezi předními sedadly, držák na kreditku na středové konzoli, odkládací prostor na středovém tunelu pro cestující vzadu či clonu panoramatické střechy. I takovou věc Fabia IV nabídne.

Tohle všechno zní dobře, jako promyšlené auto. Všechno by ale bylo také možné zabít motory, které se vám budou více či méně hnusit. V tomto ohledu se snaží Fabia dlouho, neboť základní tříválcový litr bez turba s 65 nebo 80 koňmi vypadá tragicky už na papíře. A i zkušenosti s jeho přeplňovanou verzí o 95 nebo 110 koních jsou velmi rozporuplné, třebaže ta silnější dokáže vůz rozpohybovat až na 205 km/h a zrychlit na stovku za 9,7 sekundy - pocitově to opravdu není příjemný motor. Naštěstí se ale do nabídky vrací čtyřválec.

Kdo tedy bude chtít, může sáhnout po verzi 1,5 TSI se 150 koňmi. Pravda, jen s automatem DSG, přesto lepší než nic. A stovka za 7,9 sekundy a maximálka 225 km/h jsou na podobné auto velmi dostačující, něco takového by si se správným doladěním (a ideálně manuálem) mohlo klidně říkat RS.

Tohle auto prostě půjde milovat, pro všechno, co jsme zmínili. Je to moderní vůz beroucí ohled na všechny legislativní požadavky, pořád ale nezapomíná ani na to, co by mohli chtít lidé. Podívejte se na víc v přiložené galerii - s posledními zatím neznámými detaily, zejména pak cenami, nás Škoda bude muset ještě seznámit.

Zdroj: Škoda Auto

Petr Miler