Autoforum

/

Foto: Walter Kraft, Autoforum.cz

A nejde tu jen o onen poslední hřebík do jejich rakve spojovaný s rokem 2035, zrušeny mají být i likvidační pokuty, které naplno začnou působit už od ledna. Jenže co čekat od lidí, kteří posadili do čela Evropské komise Ursulu von der Leyen?

Do začátku roku 2025 zbývá už jen devatenáct dnů. Vypadá to jako běžný odpočet posledních momentů starého roku, pro automobilové firmy působící v Evropské unii to ale znamená posledních 19 dnů relativní (relativní!) svobody, neboť po odbití silvestrovské půlnoci začíná v zemích EU platit už vskutku absurdní verze přerozdělovacích mechanismů postavených okolo emisí CO2.

Místo průměrných 115,1 gramů CO2 na kilometr se musí flotila prodaných vozů každého výrobce dostat na 93,6 gramu. Pokud se tak nestane, musí za každý 1 gram a každý 1 automobil prodaný v EU zaplatit 95 Eur (cca 2 400 Kč). Nezní to jako moc, pokud byste ale u prodaných aut zachovali dosavadní hodnotu průměrných emisí (odpovídající už tak skoro nedosažitelné spotřebě 4,96 litru benzinu na 100 km), tedy překročili nový limit o 21,5 gramu u každého vozu, a prodali 1 milion aut, bavíme se o pokutě 21,5 * 95 * 1 000 000 v eurech. Na matiku jste mohli být hodně slabí, ale tady si spočítáte, že jde o 2 042 500 000 Eur. Tedy 51 miliard korun, je to hromada peněz pro kohokoli, optikou celé branže jde o stovky miliard ročně.

Problém ovšem není jen v penězích, vydělat si 51 miliard navíc by ještě větší automobilky zvládly, pokud by byly skutečně svobodné. Kvůli bruselskému protežování elektromobility firmy nemohou prodávat tolik spalovacích aut, o kolik by klientela měla zájem, roky do nich pořádně neinvestují a jejich ceny zvyšují primárně proto, aby měly z čeho zatáhnout někdy až brutální prodělky na každém elektrické autě. Tomu se říká past, i kdysi silné firmy tak najednou hovoří o možnosti bankrotu.

Právě to je důvod, proč se o hrozícím kolapsu evropské automobilové branže mluví od rána do večera na všech frontách. Jde totiž o průmysl zaměstnávající miliony lidí a produkující značnou část starokontinentálního HDP. Tzv. Zelená dohoda ovšem nedostala Evropu na výsluní, ale jen na scestí. Příští rok jde navíc pouze o první výrazné utahování šroubů, budou následovat další a další a poslední rána přijde v roce 2035, kdy má dojít na 100procentní redukci emisí CO2, což v podstatě znamená zákaz spalovacích aut. Jenže zájem o elektromobily stagnuje až klesá.

Jak jsme již dříve zmínili, i nejsilnější frakce europarlamentu začala mluvit o změnách. Evropská lidová strana (EPP) tehdy zmiňovala hlavně „revizi zákazu spalovacích motorů“, nic konkrétního však již neuváděla. A nečekali jsme, že to změní, však si v mezičase do čela Evropské komise znovu prosadila Ursulu von de Leyen, která otevřeně řekla, že na Green Deal nesáhne, i kdyby se měla začít znovu věnovat gynekologii (to je prosím hyperbola, podstata jejího sdělení ale byla stejná). Přesto tu po pěti měsících máme posun, jak informuje Reuters.

EPP tedy chce, aby účinnost oněch absurdních mechanismů plánovaných pro rok 2025 byla odsunuta na rok 2027. Flotilové emise by zároveň vycházely z tříletého průměru, přičemž výrobci by mohli úspory mezi jednotlivými roky přenášet. Pokud by i tak došlo na překročení limitů, pokuty by se neměly platit do unijní pokladny, ale šly by zpět do automobilového průmyslu - třeba na rozvoj elektrické infrastruktury. EU by zároveň dle lidovců neměla čekat až do roku 2026, kdy má dojít na zhodnocení reálnosti Green Dealu, místo toho má zrevidovat plán již příští rok. V souladu s tím by pak došlo na změny spojené s oním hraničním termínem 2035. EPP totiž požaduje, aby i po tomto datu vládla technologická otevřenost.

Jinými slovy by tak i v příští dekádě mělo dojít na zachování prodeje spalovacích aut, neboť veškerá biopaliva a syntetická paliva by byla uznána jako „uhlíkově neutrální“. Zároveň by měl být po roce 2035 umožněn i prodej plug-in hybridů. Skoro se tedy zdá, že do Bruselu se vrátil zdravý rozum, neboť všechny návrhy zní rozumně. Nicméně je třeba si uvědomit, kdo to vlastně EPP je.

Z řad této frakce totiž pochází většina z 27 členů nové Evropské komise, a to včetně Ursuly von der Leyen, strůjkyně Zelené dohody. Tato dáma nedávno oznámila, že se hodlá současným problémům evropské automobilové branže věnovat osobně, čehož se předem začínáme bát. Neboť někdejší gynekoložka (to samo o sobě hyperbola není) již před letošními eurovolbami populisticky zmiňovala, kterak již nebude elektromobilitu tlačit tak jako dosud. Jakmile však byla znovu potvrzena v čele Evropské komise, oznámila, že na zelených plánech se nezmění naprosto nic.

Že evropská automobilová branže chřadne, se ví již několik měsíců v řadě. Pokud tedy politici skutečně chtěli výrobcům pomoci, měli s nimi k jednacímu stolu usednout hned po eurovolbách, ne až na přelomu listopadu a prosince. Automobilky totiž nemohou spoléhat na to, že jim zpětně někdo řekne, že ony likvidační pokuty vlastně neplatí. Místo toho se na ně začaly připravovat s předstihem a podle toho porůznu čachrují s letošními dodávkami aut, každý, jak zrovna může.

Již tato nejasnost automobilkám v nemalé míře finančně ublížila, a to přísnější pravidla stále ještě nezačala platit. EPP navíc přišla pouze s návrhem, jenž bude podroben dalšímu vyjednávání v Evropském parlamentu. V tom sice lidovci drží 188 křesel z celkových 720, přičemž mají i podporu některých dalších frakcí, ovšem spoléhat na cokoli je v tomto ohledu velmi nevyzpytatelné. Výrobci tedy budou muset i dále jet dle pravidel vedoucích ve výsledku k omezování výroby a propouštění.

Ačkoli bychom tedy mohli mít z této inciativy radost, hodnotíme ji s velkou obezřetností. Nakonec pořád nejde o skutečné řešení, je to něco jako česká „reforma” důchodů. Tak tu ten či onen nesmysl nebude od roku 2025, ale od roku 2027, průměr nebude roční, ale bude tříletý, přerozdělovat se bude ve prospěch něčeho jiného... „Ale co to změní, tak ale co to změní?” zeptal by se možná jeden český rapper. Všechny tyhle nesmyslné regulace je třeba kompletně zrušit a nechat trh znovu dýchat. To pak uvidíte, jak efektivně začne během chvíle fungovat.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec