Autoforum

/

Foto: UK Parliament, CC0 Public Domain

O různých zákazech a omezeních plánovaných na roky 2030 nebo 2035 slýcháme skoro denně, co ale tedy tou dobou bude s existujícími auty na benzin a naftu a co je čeká dál? Vyhlídky nejsou až tak černé, tedy alespoň ve Velké Británii.

Od Brexitu si řada Britů slibovala méně byrokratickou budoucnost, než jaká by je čekala pod taktovkou Evropské unie. A jakkoliv je nutné uznat, že řada oblastí se i v rámci automobilové branže dočkala zjemnění, všeobecně čeká ostrovní království řádné utahování opasků. Británie se totiž rozhodla, že zbytek starého kontinentu trumfne svou zelenou politikou. Ač se tedy dříve mluvilo o tom, že prodej aut se spalovacím motorem bude za kanálem La Manche zakázán až od roku 2040, nakonec se termín posunul již na rok 2030.

Podobná rozhodnutí od zeleného stolu od počátku kritizujeme, neboť nemají nic společného s reálným světem. Místo toho je tvoří politici, kteří stejně jako jejich předchůdci mají pocit, že dovedou poručit větru i dešti. Něco takového ale pochopitelně není možné. Co je naopak možné velice dobře, jsou problémy, které lze v důsledku nucené elektrifikace čekat. Prodeje aut totiž půjdou dolů, neboť elektrický pohon část lidí odmítá a část na něj prostě nemá peníze, jak už chvíli ukazuje vývoj v Nizozemsku. A výkonnost ekonomiky s takovým vývojem nahoru opravdu nepůjde.

V Británii ale nakonec nemusí být až tak zle, jak naznačuje ministryně Rachel Maclean, která je v Británii zodpovědná za dekarbonizaci dopravy. To zní poněkud pateticky, její slova vyřčená v rozhovoru pro Autocar se ale nezdají být odtržená od reality. Ačkoli navenek se Velká Británie tváří jako budoucí ráj bateriových elektromobilů, podle Rachel Maclean země nesází pouze na bateriovou elektromobilitu, ale i na tu vodíkovou. Stejně tak připouští, že pomoci mohou také syntetická paliva, byť se s nimi primárně počítá v letecké a námořní dopravě.

Na druhou stranu tím naznačuje, že ani Britové nehodlají hledat tu nejsnazší a nejefektivnější cestu, jak dosáhnout nižších emisí. Zrovna zmíněná syntetická paliva mají moc dekarbonizovat (máme-li se podržet tohoto slovníku) i auta, která nemohou být z hlediska jejich charakteru či využití nahrazena elektrickými. Navíc mohou i zpětně pomoci s ohleduplností dávno vyrobených aut. Jistě, je tu problém s efektivitou výroby takových paliv, která též chce čas, pokud by se ale výhledově rozšířila ve velkém, rázem by nebylo potřeba v podstatě žádných dalších změn. Na čerpacích stanicích by se pouze změnil obsah nádrží, v případě samotných aut by pak navíc žádné úpravy nebyly potřebné. Místo toho by mnohamilionový vozový park vypouštěl o zhruba 85 procent méně emisí, aniž by bylo nutné vyvíjet a vyrábět zcela nová auta a složitě pro ně budovat infrastrukturu.

Ani tak ale strany lobbující za bateriové elektromobily nepočítají s tím, že by prosazovaly úplný zákaz spalovacích aut. Mimo hru tedy bude pouze prodej těch nových, se starými budou moci Britové jezdit i po roce 2030. „Existující vozy budou moci pokračovat. Je to poměrně důležité, takže o tom mohu lidi ujistit,“ zmínila dále britská politička. Na jednu stranu to bude pro některé uklidňující, na druhou ale znepokojující ohledně smyslu stávajícího tažení. Lidé si totiž nebudou moci pořídit nový vůz s moderním spalovacím motorem, který by skutečně byl čistý. Nicméně budou moci provozovat ten letitý, který o anti-emisních systémech neslyšel ani z rychlíku. Že to životnímu prostředí jen stěží pomůže, nemusíme dodávat.

Nedá se přitom předpokládat, že by prodeje elektromobilů začaly razantně stoupat, a to i přes veškerá ujištění, že britská vláda zapracuje na infrastruktuře. Maclean totiž sama vlastní Jaguar I-Pace a je si vědoma toho, že mnohé dobíjecí stanice ani nefungují, natož aby obsloužily početnou klientelu. Přesto však doufá, že situaci změní soukromé firmy. Těm se ale do budování bude chtít stále méně, neboť Britové chtějí regulovat i jejich výstavbu.

Kromě toho je ve výhledu také kompletní zrušení dotací, jejichž výše byla už letos v březnu snížena. Suma sumárum tak britská vláda přes některé ústupky začíná vytvářet prostředí, ve kterém nejvíce ruchu bude probíhat v autobazarech, jako ve zmíněném Nizozemsku. Možná by nebylo od věci se nad celou strategií znovu zamyslet, ale to už z naší strany padlo mnohokrát.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec