Autoforum

/

Foto: Ford

Před Fordem pst, ale co takhle začít znovu dělat zajímavá auta za rozumné ceny? Ale ne, to je moc nudné, proboha. Automobilka tedy raději nalije do své evropské divize 110 miliard v rámci plánu, který počítá s tím, že ji během pár let může nechat zkrachovat. Co vám to jen připomíná?

Hodně, ale hodně bychom se opakovali, kdybychom řekli, že Ford je na tom v Evropě neobyčejně mizerně. Upozorňujeme na to už řadu let, od oznámení jeho sázky na jedinou kartu v roce 2021 snad každých pár týdnů. Naposledy před pár dny jsme tak při příležitosti definitivního potvrzení konce legendárního Focusu rekapitulovali, kam se modrý ovál během pár let propadl - aktuálně je na nejnižších prodejních hodnotách v dokumentované historii, kdy se z milionových odbytů nejen někdy na přelom milénia, ale dokonce i kolem roku 2020, loni propadl na 426 307 prodaných aut. Což je mimochodem skoro jen polovina toho, co na starém kontinentu prodala Škoda.

Ke cti je třeba modrému oválu přičíst, že se už loni chytl za nos a své „pitomé vize” odpískal nejen v USA, ale dokonce i v Evropě. Ale to je taková ta líbivá rétorika pro fanoušky - teď se všechno změní, bouchne se do stolu a... nestane se nic. Z nabídky tak dál mizí poslední kloudná auta jako Focus a přibývají do ní až neuvěřitelně marné modely jako Capri. Ford tak padá dál, včera ale agentura Reuters s odkazem na zjištění Financial Times informovala, že se konečně něco začíná dít. No jo, ale co?

Na první pohled to znělo slibně - mateřská firma se rozhodla nalít do evropské divize 4,4 miliardy Eur, tedy asi 110 miliard Kč, aby ji znovu postavila na nohy. Prvotní detaily ohledně uplatnění této sumy byly vágní, peníze navíc měly zlepšit situaci Fordu v Evropě díky investicím do vývoje nových modelů, zvýšení efektivity fungování společnosti a z toho plynoucího snížení nákladů. Finanční ředitel John Lawler spolu s tím vyzval evropské zákonodárce, aby sladili emisní cíle s přáními spotřebitelů, čemuž je dnešní stav na hony vzdálen. Ford tedy působil dojmem, že jde znovu bojovat hlavou za svou lepší existenci, jen o den později se ale ukázalo, že jde spíš hlavou proti zdi.

Jak nyní upřesňuje agentura DPA, realita je prostší - Ford oněmi 110 miliardami v podstatě jen zaplácl dluhy evropské divize. A byť slova o zvýšení efektivity fungování místní filiálky platí, tento krok provází jedna podstatná změna - americký Ford dosud neomezeně ručil za dluhy své v Německu registrované divize, s onou kapitálovou injekcí ale toto ručení padlo. Jinými slovy - evropský Ford dostal peníze na to, aby se postavil na vlastní nohy, pokud to ale nezvládne, zkrachuje, mateřská firma už ho zachraňovat nebude.

V Německu se tak nyní zejména odbory IG Metall obávají, k čemu tento krok povede. Podle šéfa podnikové rady kolínské fabriky Fordu Benjamina Gruschky se nyní zaměstnanci obávají bankrotu „v horizontu několika let”, čímž by Ford předešel dalším ztrátám plynoucím z jeho evropských aktivit. Situaci dále upřesňuje tiskové prohlášení IG Metall: „Cílem je tím nejstrašnějším možným způsobem vyvinout tlak na podnikovou radu, aby souhlasila s plánovanými provozními změnami,” uvedli odboráři v narážce na možné propouštění.

Ford dnes totiž pro své evropské továrny nemá uplatnění a žádné nové ani v dohledné době nevidí. Rád by tedy propustil 2 900 lidí právě ze závodu v Kolíně nad Rýnem, dle aktuálních dohod to ale až do roku 2032 udělat nemůže. Pokud by ještě minulý týden zaměstnáváním lidí, které reálně nepotřebuje, přivedl evropskou pobočku ke krachu, finančním dopadům z toho plynoucích neunikne, vše by musela zaplatit americká „matka”. Zato nyní? Když místní Ford padne, zaměstnanci skončí a mateřská firma za to neponese žádnou finanční odpovědnost, o to tu jde.

Ford sice přímo o takovém plánu pochopitelně nemluví, sám ale prostřednictvím šéfa německého Fordu Marcuse Wassenberga přiznal, že je výjimečné, aby evropská filiálka americké firmy měla u mateřské korporace podobnou dluhovou záchrannou síť a provedenou operací došlo podle něj jen k „normalizaci” stavu. To je fakt, byl to neobvyklý institut, nic to ale nemění na tom, že to celý krok Fordu staví do úplně jiného světla - těch 110 miliard nepůsobí jako konstruktivní investice, ale jen jako projev snahy zabránit ještě většímu finančnímu průšvihu. Prostě Ford nyní vydal 110 miliard a ví, že víc ho případný krach evropských aktivit stát nebude. To je „s výhodou”, jak se říká.

Místní Ford je na tom tedy reálně pořád stejně bídně a nic lepšího před sebou nemá, o provozní nápravu pokažených věcí se reálně zjevně nikdo nesnaží. Přitom cesta k ní je snadná - stačí znovu začít nabízet konkurenceschopná auta za dobré ceny. Nic takového ale kroky ve stylu nahrazování Focusu modelem Capri nenaznačují. Postup modrého oválu tak víc než co jiného připomíná absurdní plány EU - ta místo přizpůsobení se realitě bude dál trvat na stejně nesmyslném postupu, který ji přivedl do problémů. A to až do chvíle, než jí nic jiného než kapitulace toho či onoho typu stejně nezbude. Ford se tím přidal ke vskutku vybrané společnosti...

Ale co vás nemá? To takový Capri, který si letos v lednu koupilo v celé Evropě 558 lidí, to je paráda, to je autíčko! Foto: Ford

Zdroje: Reuters, DPA, Ford, IG Metall

Petr Miler