Autoforum

/

Foto: Fiat

Vyjádření šéfa značky působí jako z jiné planety. Tohle auto nikdy nedávalo smysl ani na papíře, nedávalo ho ani po svém odhalení a lidé se k němu od začátku otáčeli zády. Teď, když bez nástupce skončila spalovací verze, nevyrábí Italové svého klíčového modelu ani kus.

Je jedním slovem neuvěřitelné, kam se zejména evropský automobilový svět posunul za posledních 20 až 25 let. Z extrémně konkurenčního prostředí, ve kterém se plnila i ta nejokrajovější přání zákazníka obyčejných aut kompaktní třídy (vzpomeňme věci jako šestiválcové Golfy IV s pohonem 4x4 a manuální převodovkou v několika karosářských verzích apod.), se nejprve stalo místo, kde byla přání zákazníků odsunuta na druhou kolej, až se postupně ocitla kdesi v zaprášeném koutu zapadlého depa.

O tom, co a jak se bude vyrábět, začaly stále více rozhodovat normy a politické příkazy. Začalo to „drobnostmi” typu systém start and stop a skončilo to tam, kde jsme dnes. Tedy u celých aut koncipovaných tak, že svým charakterem kolikrát nejenže neodpovídají přáním zákazníků, ale dokonce jdou proti nim. A nepřeháníme ani v nejmenším, bohužel, však automobilky jsou dnes schopny říci, že si počkají na výsledky těch či oněch voleb, aby se rozhodly, co budou dál nabízet. Jaký smysl to dává? Změní něco na vašich automobilových preferencích, jestli se v listopadu stane prezidentem Trump, Losna nebo Mažňák? Je to úplně jedno, auto budete chtít pořád stejné. Ale automobilka, skoro jakákoli, to nehodlá reflektovat teď, nehodlá to reflektovat po volbách, udělá prostě to, co se po ní chce.

Takto se dnes v automobilovém světě zcela vážně uvažuje. V duchu jakýchsi pětiletek, které známe z dob dávno minulých. Něco chcete? Něco nechcete? A koho to zajímá? Nabídne se cokoli, „co se má”, a když to „náhodou” nikdo nekupuje, všichni hrají překvapené.

Přesně to je případ elektrického nástupce donedávna jediné moderní iterace Fiatu 500, který se objevil v roce 2020 jako odpověď na otázku, kterou nikdo nepoložil. Automobilka byla s novodobou spalovací pětistovkou velmi úspěšná a od začátku jsme říkali, že krajně riskuje, když chce tohle auto nahradit jen elektrickým modelem. Typicky problematický dojezd u něj zrovna potíží nebyl, pětistovka je auto do města a okolí, cena ale ano. I když Fiat 500 je obecně trochu rozmarný, stylový vůz, pořád platí, že s koupí elektrické verze dostanete podstatně hůř použitelné auto za podstatně víc peněz. Kdo po něčem takovém bude toužit? Kdo si koupí 500e za cenu Škody Octavia, proč by to kdokoli soudný měl dělat? Protože má elektrický pohon? A proč by něco takového mělo být důvodem?

Absolutně tedy nebylo divu, když se z 500e ihned vyklubalo problematicky prodejné zboží, které pomalu dekády starý spalovací předchůdce prodejně mnohonásobně překonával. Fiat jej totiž nechal v nabídce s tím, že chvíli takto vyjde vstříc všem a během pár let se buď lidé zblázní do elektřiny, nebo se jako deus ex machina zjeví nějaký převratný vynález, který z bateriového pohonu udělá zejména ekonomicky, ale i uživatelsky konkurenceschopné řešení. Nestalo se ani jedno.

Problémy s odbytem po nějaký čas zakrývaly zejména německé dotace, po jejich konci ale 500e ztratil půdu pod nohama. Fiat tak už na začátku roku musel zastavovat jeho výrobu, přesto mu trvalo ještě několik měsíců, než moudře rozhodl o tom, že nové generaci vozu dopřeje spalovací pohon. Protože ale v červenci musel produkci prvního moderního provedení ukončit kvůli jiným nesmyslným regulačním požadavkům a spalovací provedení novinky dorazí až někdy příští rok, zůstaly mu prázdné ruce, a to doslova. Nyní automobilka podle Reuters zcela zastavila výrobu auta s tím, že ji dřív než za měsíc neobnoví. Tak minimální zájem o vůz je.

Tento krok Autocaru potvrdil šéf Fiatu Olivier Francois, který zareagoval v typicky absurdním duchu, kteří si manažeři odpovědní za sázky na mrtvé koně v posledních měsících dobře zažili. Je to něco ve stylu: „Kdo to jen mohl čekat?” Odpověď se nabízí sama: Kdokoli soudný? Neříkali jsme to my - a zdaleka nejen my - už čtyři roky zpátky? Sázka na elektrifikaci byla od počátku utopická a postavená kolem víry v politickou „naříditelnost” čehokoli, o které jako lidé poučení selháním předchozího socialistického zřízení v naší zemi máme hluboké pochybnosti.

Francois doslova řekl: „Samozřejmě jsme si, jako všichni ostatní, mysleli, že svět bude elektrifikovat rychleji a cena elektrifikace půjde dolů rychleji. Ale neuměli jsme si představit, že přijde covid, že přijde nedostatek surovin a evropská společnost - ne celá, ne její nejmladší část - se otočí zády k udržitelným řešením. Ale taková je realita. A té my musíme čelit.”

Svádět to na covid je opravdu absurdní, ten spíš díky zmohutnění subvencování všeho zeleného v té době udržel bárku elektromobilů nad vodou o trochu déle. Zbytek snad ani nemá smysl komentovat - auto cenu Škody Octavia se schopnostmi modelu Citigo nevítal nikdo nikdy a lidé nikdy nebyli připraveni připlácet si tolik za iluzi pomoci přírodě, která je ve skutečnosti přinejmenším velmi pochybná. Opak si, pane Francoisi, „všichni ostatní” rozhodně nemysleli, dokonce i někteří konkurenti zůstávají nohama na zemi.

Výroba Fiatu 500e tak stojí, prodeje k tomu nemají daleko a čeká se na příchod spalovacího provedení. Proč nemohlo být v nabídce od samého počátku, jde mimo nás, Fiat ale nyní jen sklízí to samé, co sklízí Volkswagen - v prvé řadě následky svých špatných strategických rozhodnutí.

Zdroje: Reuters, Autocar, Fiat

Petr Miler