Autoforum

/

Foto: Bosch

„Et tu, Brute?” chce se člověku ptát při pohledu na oznámené kroky německého gigantu. Ani Bosch zjevně není imunní vůči zkáze, kterou prochází evropský automobilový průmysl, a oznámil rozsáhlá opatření.

„Pokládám si otázku, co se ještě musí stát, co lidem musí někdo vzít, co jim musí zničit, ukrást, zakázat, aby se ozvali, že jim něco chybí, že je něco špatně,” řekl tento týden ekonom Vladimír Pikora v jednom ze svých streamů. Byla to slova, která mi - jak vidíte - stále rezonují v hlavě.

Je to v zásadě přesně to, na co se dnes a denně sám musím ptát - jak může být společnost z velké části tak netečná k omezením všeho druhu, která postupně rozkládají jejich život. Naším oborem je automobilismus, který je stále zrychlujícím se tempem uměle dezintegrován dobrých 20 let. Nyní jsme po tisíci a jednom v zásadě nesmyslných krocích na hranici toho, že někdo od určité chvíle de facto zakáže prodej spalovacích aut. Ta jsou přitom pro spoustu lidí zdrojem obživy, nezbytným prostředkem k zajištění základních životních potřeb a nepochybně i cestou k řadě životních kratochvílí od výletů až po ježdění samotné. Mají být „vymýcena”, aniž by pro ně existovala smysluplná náhrada z hlediska použitelnosti či ekonomické dostupnosti. A spoustě lidí je to fuk.

Není jim to tak fuk, že by nebyli proti, i 70 procent Němců je proti, ale politická reprezentace to nereflektuje a lidé se tomu nebrání. Tak si dotyční dál dělají, co chtějí. „Po pikorovsku” se tak musím ptát: Co se ještě musí stát, abyste se ozvali? Musí vám to skutečně zakázat, sebrat vám to, postavit vás před hotovou věc, abyste se začali bránit negativním následkům pro váš život, které jsou ale od začátku zřejmé?

Ale možná to nebude muset zajít až tak daleko, neboť umělé rozkládání automobilového průmyslu nemá následky jen v tom, že si jednou možná nebudete moci koupit už ani trochu takové auto, jaké chcete, má i své čistě ekonomické dopady, které na vás dopadnou, i když auto vůbec nepotřebujete. Starý kontinent je cestou elektrifikace aut tlačen do něčeho, „co mu nejde”, co neumí udělat tak dobře, pro co nemá nezbytné zdroje, prostě do zaměření, se kterým nedokáže být dostatečně dobře konkurenceschopný, dostatečně efektivní. Co se asi může stát?

Logicky to bude poškozovat aktivity místních firem skrze odliv části zakázek do míst, kde je lze realizovat efektivněji (typicky Čína, ale zdaleka ne jen ta) a umělé zvyšování nákladů (typicky na energie, ale zdaleka ne jen ty). Některé firmy to oddělá zcela (jen z poslední doby tu máme Recaro nebo Castwerk Technologies), jiné to zmenší ať už tak, že část svých aktivit přesunou jinam, nebo je zruší zcela. A proti tomu není imunní nikdo, ani obří Bosch.

Jak informuje sama firma a upřesňuje Heidenheimer Zeitung, Bosch musí přistoupit k rozsáhlým opatřením nezbytným pro zajištění jeho dalšího efektivního fungování. Zaměstnanci to neocení, i když výslovné propouštění z provozních důvodů je podle platné dohody se závodní radou firmy (poněkud tragikomicky až do roku 2029) vyloučeno. Bosch si ale poradí jinak - náklady sníží tak, že zkrátí pracovní dobu tisícům zaměstnanců, čímž jim sníží mzdy, a postupně zruší část pracovních míst jejich novým neobsazením v případě dobrovolného odchodu zaměstnanců (do důchodu apod.).

Opatření se týká primárně zaměstnanců divize Bosch Engineering. Společnost potvrdila, že standardní pracovní doba zaměstnanců této divize se od 1. října 2024 zkrátí skoro o 10 procent ze 40 na 37 hodin týdně. Týká se to zhruba 2 300 zaměstnanců, kteří za svou práci dostanou adekvátně nižší odměnu. A není to poslední krok tohoto ražení, od 1. ledna 2025 přijde zkrácení pracovní doby o další hodinu s odpovídajícím snížením platů. „Snížením pracovní doby Bosch Engineering reaguje na stávající nadměrnou kapacitu na jedné straně a vysoký tlak na náklady na straně druhé,“ řekl k věci mluvčí Bosche.

I to je ale jen část mnohem větší vlny. Se stejným osudem se musí smířit i zaměstnanci dalších divizí největšího světového dodavatele dílů pro automobilový průmysl. Divize Power Solutions a Cross Domain Computing Solutions přechází dokonce jen na 35hodinové týdenní nasazení s tím, že je výhledově možné přejít na 38 nebo 40 hodin týdenní pracovní doby, pakliže se ekonomické podmínky zlepší. Toto opatření se dokonce asi 6 000 zaměstnanců. „Jelikož se ekonomické podmínky výrazně zhoršily, musíme reagovat na snížené vytížení kapacit,” uvedl mluvčí k tomuto kroku.

Jak už padlo, přímo propouštět Bosch nemůže, ale rušit pracovní místa ano. V plánu je tak v tuto chvíli zrušení 950 pozic, ale z výše uvedeného je patrné, že kapacity firmy překračují její reálné potřeby mnohem víc. Poptávka po technických řešeních pro spalovací auta klesá kvůli omezování nabídky těchto vozů v portfoliích výrobců, zároveň ale zájem o řešení v oblasti elektromobility nepřichází v takové míře, jak si dodavatelé slibovali. A protože náklady rostou...

Je to pořád ta samá píseň. Jak dlouho ji budeme ještě muset poslouchat, než řekneme: „Dost!?”

Zdroje: Bosch, Heidenheimer Zeitung

Petr Miler