Autoforum

/

Foto: Dacia

Je vskutku pozoruhodné, kam až jsou některé automobilky ochotné zajít, aby mechanismům EU vyšly vstříc. Zatímco jedny raději přestávají vyrábět, jiné zavalí trh zřetelně nechtěnými auty za co nejnižší ceny.

Ačkoli se snad nejhojněji skloňovaným tématem evropského automobilového světa v posledních letech stal téměř explicitní zákaz aut se spalovacími motory od roku 2035, jde vlastně o skoro zbytečnou debatu. Pokud tento institut rovnou nenazveme zástěrkou, je to nanejvýš poslední hřebíček do rakve, neboť na základě dávno zavedených mechanismů EU dojde do té doby k faktickému zákazu těch samých aut oklikou.

Evropská unie si totiž v duchu tradic svého smýšlení stanovila jakési emisní pětiletky, během kterých musí dojít ke snížení flotilových emisí téměř každého výrobce aut až k nule tak či onak. Už pro letošní rok platí pro výrobce (přibližně, některé proměnné posouvají hranici firmu od firmy o trochu výš anebo níž) maximální akceptovaný průměr 116 gramů CO2 na kilometr, což je samo o sobě velmi málo a stojí to za spoustou kroků automobilek od rušení některých modelů či verzí přes omezování dodávek určitých aut až po technické změny typu rozmach mild-hybridních pohonů.

Ale to je pořád legrace, oněch 116 gramů odpovídá spotřebě paliva přesně 5 litrů benzinu na 100 km jízdy. Je to velmi málo, ale má-li jít o průměr, dokážete i kolem takového čísla s trochou ústupků postavit slušnou nabídku aut. Pro příští rok ale má jít o pouhých 95 gramů CO2 na kilometr, tedy necelých 4,1 l benzinu na 100 km, za dalších 5 let má jít o polovinu a od roku 2035 o nulu, nic, prostě žádné emise, tedy alespoň dle bruselských výpočtů. Onen výslovný zákaz tedy mění jen to, že zatímco při platnosti „pouze” těchto mechanismů pořád bude možné auto s vyššími emisemi prodat za cenu pokuty ve výši 95 Eur krát počet gramů CO2 nad limit (takže třeba výkonnější vůz s 200gramovými emisemi CO2 na km by tím byl od roku 2035 uměle zdražen o 19 000 Eur, tedy asi 480 tisíc Kč), s oním přímým zákazem už ho vůbec nepůjde prodávat. Věříme, že třeba optikou Ferrari je to ve srovnání se zákazem velký rozdíl, pro naprostou většinu výrobců je to ale prašť jako uhoď.

Automobilky ostatně mají velký problém už vyhovět onomu limitu pro příští rok, který má k nule hodně daleko. Podle šéfa ACEA tak hrozí, že zaplatí až 376 miliard na pokutách, čemuž se samozřejmě snaží vyhnout. Jak? Různě. Fiat raději omezí výrobu spalovacích aut, Mercedes bude nakupovat povolenky od konkurentů, jen Toyota se kasá, že raději zaplatí pokuty, než aby sypala peníze konkurenci či je lila do kanálu elektrických aut. Nejčastější ale bude to, co dělá Škoda. Tedy raději nabídne elektromobily pod cenou, čímž na nich sice přímo prodělá, ale unikne oněm pokutám. Má tak pocit, že peníze, které by jinak vyhodila oknem, raději investuje do vlastní nabídky, což může být stejně správné jako ošidné. Tak či onak to bude nejtypičtější postup, proto se k němu uchýlila i Dacia.

Přímo ta velký problém s emisemi mít nebude, protože se ale její průměry počítají do celkové bilance mateřského Renaultu, který problém mít může, bude se také ta snažit dostat do oběhu maximum elektrických aut. V případě rumunské značky jde jen o model Spring, relativně levný, ale optikou hodnoty za peníze dost drahý vůz, který dnes startuje v Česku po mnoha slevách na 420 tisících Kč. Ani za takovou cenu si jej mnoho soudných lidí nekoupí (v Česku letos podle SDA pouhých 52 aut), a tak musí přitlačit. A přesně to nyní dělá.

Nevíme, jestli se ekvivalentní nabídky dočkáme i u nás, v Německu ale dnes Rumuni Spring skoro rozdávají. Pokud si jej tam pořídíte s na operativní leasing na dva roky s limitem nájezdu 10 000 km, vyjde vás auto jen na 79 Eur za měsíc s nulovou platbou předem. Bavíme se tedy o ceně 2 000 Kč za měsíc alias 48 tisíc Kč za dva roky se vším všudy. Pokud na tomhle automobilka neprodělává kalhoty, pak jsme nic nepochopili. Však Dacia tohle auto i v Německu přímo prodává za prakticky stejnou cenu jako u nás (od 16 900 Eur) a jen na hodnotě ztratí takový vůz za dva roky zásadně víc, snadno několikanásobně tolik.

Je to projev honu na emisní průměry svého druhu, nic jiného, protože jeden prodaný elektrický vůz má optikou potenciálních úspor na pokutách od příštího roku cenu až 9 025 Eur, tesy asi 228 tisíc Kč. Dacia si tak může dovolit prodělat na jednom prodaném Springu až tuto sumu, aby byla na nule. Jak jsme na to přišli? Je to trochu teoretický výpočet, ale sedí - když například Renault příští rok prodá nové benzinové auto s emisemi 190 g CO2/km, je jeho prodej technicky zatížen pokutou 95 (hodnota nad limit) * 95 Eur (cena gramu nad limit), tedy 9 025 Eur. Pokud ale prodá také jeden Spring s na oko nulovými emisemi, průměr za obě prodaná auta spadne na 95 g/CO2, takže nezaplatí nic. Ušetři tedy až oněch 9 025 Eur. Přesně ty tedy může nacpat do prodeje Springu a pořád bude na stejné bilanci. S pronájmem vozu za 420 tisíc Kč za 48 000 Kč na dva roky se mu tak vše stejně vyplatí, auto by skutečně mohl na dva roky i půjčovat zadarmo, takhle bizarní dnešní pokřivení evropského trhu s auty je.

Vypadá to, že o takovou nabídku by se mohla strhnout mela, ale nejsme si tím jisti. Stále klesající ceny elektrických aut při současném „nerůstu” jejich prodejů ukazují, že samotná cena nakonec není tak důležitý faktor, jak si někteří myslí. Nakonec to není zdaleka první akce, která cenu Springu strhla prudce k zemi a jak si prodejně stojí? Podle čísel Dataforce se letos v celé Evropě prodalo pouhých 12 173 Springů, mimochodem o krutých 72 procent míň než loni. Prostě tohle auto je většině lidí k ničemu a je jim celkem jedno, jestli stojí 300 nebo 500 tisíc, nulový užitek má za jakoukoli cenu pořád nulovou hodnotu.

Na druhou stranu je třeba říci, že 48 tisíc korun za dva roky už je tak málo peněz, že i kdyby si někdo měl takový vůz pořídit domů jako druhý jen pro ranní ježdění pro rohlíky, nemusí toho nutně litovat. Jsme tedy zvědavi, jak moc tahle akce zabere. Pokud ale ani ta prodeje auta nenakopne, bude to velmi přesvědčivý důkaz o tom, co je primárním zdrojem odporu k elektrickým autům - bude to elektrický pohon a jeho dnes nepřekonatelné limity samy o sobě.

Zdroje: Dacia, SDA, Dataforce

Petr Miler