Autoforum

/

Foto: BYD

Nevěřte nikomu, kdo tvrdí, že svazování rukou tržních mechanismů a dopředné vyhlašování vítěze soutěže o nejlepší technické řešení osobních aut je projevem boje proti Číně. Je tomu přesně naopak a ostrovní království to v plné nahotě ukazuje ještě dřív než EU.

Velká Británie s automobilovou branží zachází ještě krutěji než Evropská unií. Program zvaný Zero Emission Vehicle Mandate výrobcům nařizuje, jak vysoký musí být podíl elektromobilů na celkových registracích v tom kterém roce, ať už je někdo chce nebo ne. Nazvali jsme to skrytou formou „elektrické totality”, neboť odbyt elektrickým autům na úkor všech, kteří je nechtějí, zajišťují velmi netransparentně a pod hrozbou brutálních pokut. Loni tento nařízený podíl činil 22 procent všech prodaných aut, letos jsme nicméně již na 28 procentech. A opasek se bude utahovat dále, přičemž v roce 2030 již má na bateriový pohon připadat 80procentní a o pět let později stoprocentní podíl. EU to má podobně, přece jen je ale o něco mírnější.

Jak už jsme naznačili, pokud se přikázaných kvót výrobcům nepovede dosáhnout, musí za každé spalovací auto nad rámec „povoleného množství” zaplatit pokutu 15 tisíc liber, tedy asi 422 tisíc korun. I kdyby tedy limity přesáhly třeba o tisíc aut, zasáhne je to opravdu citelně - výše pokuty v takový moment dosáhne 422 milionů korun. Reálně ale půjde o daleko širší produkci, a tedy o daleko razantnější luxování firemních kas. Jakkoli je třeba zmínit ještě jeden detail v legislativě.

Politici totiž nepřikazují té které značce, aby prodala minimálně 28 procent elektrických aut. Jejich podíl může být klidně i nižší, a přesto nemusí dojít na pokuty. Daná automobilka má totiž možnost nakoupit „koupit si prodeje” od jiné, které se povedlo požadovanou úroveň naopak překročit. Pohled na zářijové registrace podle dat SMMT tak ukazuje reálný dopad vládního programu - místní automobilky vesměs nejsou schopny požadované úrovně dosáhnout, a tak si prodeje kupují od čínských automobilek, které často prodávají hlavně elektrická auta. A těm pak těmito nepřímými dotacemi pomáhají uspět.

V září bylo ve Velké Británii celkově prodáno 312 891 nových aut, tedy o 13,7 procenta víc než ve stejném měsíci loňského roku. Čistě bateriový pohon pak mělo 72 779 vozů, což pro změnu představuje 29,1procentní meziroční růst a nejlepší měsíční výsledek. Elektromobily tak na celkovém koláči tvoří 23,3 procenta, zatímco loni šlo o 20,5 procenta. V rámci prvních devíti letošních měsíců tu pak máme 22,1procentní podíl, který je vůči loňsku vyšší o 4,2 procentního bodu.

Z toho jasně vyplývá, že pokud někteří výrobci po zbytek roku neutnou prodej spalovacích aut, hrozí jim buď pokuty, nebo placení konkurenci. A tady skutečně míří k lizu hlavně čínské značky, které jsou aktuálně na velkém vzestupu. Třeba BYD loni za první tři kvartály prodal pouze 5 260 nových aut. Letos je ale po stejné době na více než 35 tisících registrací. Tato značka přitom neprodává nic jiného než elektromobily nebo hybridy.

Jen za září pak má BYD v Británii na kontě 11 271 prodejů, meziročně tedy dosáhl na 880procentní nárůst. Plug-in hybridní SUV Seal U se pak dokonce s 5 373 registracemi dostalo do nejlepší desítky v zemi. V ní pak ostatně nechybí ani Jaecoo 7 spadající pod Chery či MG HS, za kterým stojí SAIC. Číňané tak začínají postupně obsazovat britský trh, a protože značná část jejich aut je plně elektrifikovaných, dostane se jim za to ještě finanční odměny.

Británie navíc na rozdíl od Evropy nezavedla vyšší cla na čínské elektromobily, což sílu celého mechanismu, který likviduje lokální automobilovou branži, jen umocňuje. Brusel by si z toho mohl vzít ponaučení, neboť míří úplně stejným směrem, ale co na tom, že to neudělá? A naopak nám bude tvrdit, jak nařizování elektromobilů je tou jedinou cestou, jak konkurovat Říši středu? Reálné dopady uvidíte sami, v Británii je vidíte už dnes.

Zdroj: SMMT

Petr Prokopec