Autoforum

/

Foto: Audi

Šéf Audi to dokázal. Vsadil všechno na jednu kartu a teď nedokáže prodávat ani elektrifikované novinky, ani zanedbávané klasické modely. Propady prodejů okolo 20 procent na obou stranách Atlantiku jsou varovné svou výší i strukturou, přesto nečekáme, že to něco změní.

Gernot Döllner je jednou z nejtemnějších postav současného automobilového světa. Člověk, který do vedení Audi přišel, aby firmu vyvedl z problémů, do kterých ji přivedl její bývalý šéf Duesmann, u toho vydržel jen chvíli. Pak začal každých pár měsíců svůj pohled na věc měnit. Poté, co řekl, že jen elektrickým směrem Audi nepůjde, přišel s tím, že zase půjde, ale může se to změnit. A tak se to také změnilo. Nejen kvůli těmto nesmyslným veletočům jsme opakovaně konstatovali, že by se automobilka měla tohoto člověka zbavit, neboť se až příliš ostentativně otáčí k zákazníkům zády.

Ti z toho nadšení skutečně nejsou, pro některé už jeho zkratka CEO znamená Clown Executive Officer, snad není třeba překládat. Představa některých automobilek, že jsou to ony, které vládnou automobilovému trhu, a přimějí kupce utratit jakékoli peníze za libovolně nesmyslný produkt, je dnes široce rozšířená. Audi ale v této „strategii” zachází velmi daleko a chová se při tom nesmírně arogantně, prorůstá to všemi strukturami společnosti.

Jak firma funguje, ostatně nedávno popsal ex-ředitel Audi Sportu, který už to nemohl vystát a dobrovolně odešel. Sázka na špatného koně a ignorace zákazníků se logicky musí dříve nebo později projevit na prodejích a přesně s tím se dnes automobilka potýká. Venku jsou prodejní čísla z USA za poslední kvartál, o kterých informují kolegové z Carscoops. A pro čtyři kruhy by měla být velmi varovná.

Krom Q3 automobilka aktuálně prodejně ztrácí úplně se vším, co je možné označit za prodejně významný model. A někdy jsou to opravdu drastické poklesy, hodnoty okolo -50 % vidíme hned u několika důležitých typů. Výsledkem je, že značka prodala v USA za letošní „Q3” jen 46 752 aut, což je o víc jak 21 procent méně než loni. To dolů stálo i odbyt za celkový dosavadní průběh letošního roku, který je s dodávkami 139 665 aut dole o 17 %.

Není to ale žádné americké specifikum, před sebou máme také poslední statistiky Dataforce z EU, které vykreslují dění do letošního srpna. V něm Audi prodalo též skoro o 20 % aut méně než loni (41 398), přičemž letošní celkové prodeje (447 386 aut) spadly o 8,4 %. Prohlubující se negativní trend je patrný ze všech stran, pouze končící A1 a též končící A6 jdou z prodejně významnějších modelů na odbyt lépe.

Kdybyste si prošli detailní data, možná byste řekli, že dolů jde prodejně téměř vše a elektromobily kolikrát padají míň než některé spalovací vozy, takže elektromobilitou to přece není. Ale to je omyl, pouze projev neschopnosti vnímat věci v širším kontextu. Audi se potýká prakticky se stejným problémem jako všichni ostatní - položilo vše na oltář elektromobility, elektrické modely prodává málo a leckdy i méně než dříve, současně ale z toho samého důvodu začalo zanedbávat svou spalovací nabídku. Na zákazníky tak rázem nefunguje jedno, ale nefunguje ani to druhé. Najednou prostě pořádně nefunguje nic.

Nové generace žádaných aut nepřicházejí, podívejte se třeba na „novou” Q7. Takové auto si koupí jen někdo, kdo Q7 má, najezdil s ní 200 tisíc km a vezme i to samé v novém. Člověk, který si kupoval auta, protože chtěl jít s vývojem, nemá důvod si pořídit lehce překarosované totéž, když se svým vozem najel třeba jen 50 tisíc km. A o elektřinu nemá zájem. Prodeje tak klesají, část zákazníků nabídka logicky zcela míjí.

Tohle je přesně to „lose-lose”, se kterým se potýká většina průmyslu, VW v poslední dobou velmi viditelně. Automobilky mají nové elektrické modely, ty ale nikdo nechtěl a málokdo je kupuje. A pak mají staré spalovací modely, které udržují v prodeji v téměř stejné podobě a ještě je zdražují, aby vykryly ztráty z prodeje toho prvního. Že to je spirála vedoucí prodejně ke dnu, snad pochopí i lidé nepolíbení ekonomickým vnímáním světa.

Je čas přestat plnit plány evropské sedmiletky a začít dělat byznys. Je to práce, bolí to, musíte se zase bavit se zákazníkem, musíte na něj být vstřícní, musíte dělat, co chce, musíte se postavit jiným neobchodním zájmům... Ale vede to k úspěchu. Kdo to první pochopí a do svého čela jmenuje místo „kývače” obchodníka, který díky tomu začne konkurenci vytírat zrak, vyhraje. Jestli (a případně kdy) to ale ostatním otevře oči, je otázkou - nakonec se podívejme, jak s realistickým vedením uspívá Toyota, je dnes i míle přede všemi. Příklad si z ní ale zatím mnoho soupeřů nebere, ti raději - třeba jako Škoda - mění hloupé plány za měně hloupé, v principu ale dál stojí na pořád stejně děravé, potápějící se lodi.

Zdroje: Carscoops, Dataforce

Petr Miler