Autoforum

/

Foto: Citroën

Vsadit na něco, co nereflektuje poptávku zákazníků a doufat, že to podstatné části z nich během jedné dekády vnutíte, je ošidné. Většina automobilek přesto věří, že se to povede, jejich vlastní dealeři ne.

Máme s kolegy v redakci to štěstí - nebo tu smůlu, záleží na úhlu pohledu -, že nejsme typičtí novináři, kteří by celý život jen psali články. Spojil nás zájem o auta, jinak se ale celý život pohybujeme ve sféře jiných, ryze komerčních produktů. A tak jsme zvyklí na to, že zákazník je vším. Zákazníkovi se snažíme vyjít vstříc, udělat pro něj vše, co mu na očích uvidíme, slova jako „ne” vypustit ze slovníku. Pochopitelně, spolupráce s kýmkoli nikdy není ryzí servilitou, pokud ale zákazník něco chce - a ví, že to chce -, nevede se o tom debata, je to přání, které se plní.

Takto to funguje téměř v každém oboru lidské činnosti. Dokážete si představit, že by na trhu existovala poptávka po společenském oblečení a všichni nabízeli jen tepláky? Že by lidé chtěli v restauracích svíčkovou a nabízen by byl jen salát Caesar? A i kdyby, že by si v nich přesto lidé sedli a nelibě ten salát snědli?

Takové věci se nedějí a pokud ano, tak jen v oborech, které jsou přeregulované, nebo se v nich ztrácí vazba mezi zákazníkem a dodavatelem. Jako blbci si budete pravidelně připadat u doktora, protože nemáváte tisícikorunou v ruce, kterou byste mu dali, ale odvedete ji na pojistném, ze kterého on dostane asi 13 Kč. Zbylých 987 Kč padne na ošetření lidí stojících před vámi, kteří nezřídka neplatí nic. A podle toho se bohužel spousta z nich chová. Nebo ve škole, která je sice také placena jen z peněz vašich či vašich rodičů, vy si ale připadáte jako obtěžující hmyz, jehož spokojenost stejně nemá přímý vliv na to, co škola dostane nebo nedostane za peníze.

Jsme na takové chování citliví, a proto s velkými pochybnostmi hledíme na fakt, že se kdosi snaží takové mravy přenést do automobilového světa. Lidé opakovaně dávají jasně najevo, že nestojí o elektrická auta, že jim nevyhovují svou využitelností či poměrem výkonu a ceny, málokdo se o to ale zajímá. Třeba v České republice je zájem o elektrická auta prakticky nulový, přesto se jediná místní automobilka tváří, že za 10 let nebude vyrábět pomalu nic jiného. Prostě to někdo rozhodl, naplánoval pro vás, ale bez vás a i když to sami nechcete, někdo jiný zařídí mohutným přerozdělováním, aby to šlo. Otázkou ale je, jestli to alespoň takto skutečně půjde.

Automobilky o tom už příliš nepochybují, vzaly to jako jedinou možnost a ignorujíc přání těch, kteří je dekády živili, jdou jedinou cestou. Tyto firmy ale nepřichází s koncovou klientelou do kontaktu v podstatě vůbec - čím blíže jí jste, tím více musíte o proveditelnosti takových záměrů pochybovat. Mluvili jsme za poslední měsíce s několika zástupci velkých českých dealerů a jsou velmi, velmi skeptičtí k tomu, že by jejich automobilkami vynucené, obrovské investice do vybavení souvisejícího s elektrickými modely měly nějaký smysl. Sami vidí, že poptávka se limitně blíží nule a i když politická podpora tímto směrem to může změnit, málokdo věří, že se takto nechá „ohnout” více jak pár desítek procent kupců. Zbytek prostě neudělá to, co sám nechce.

Velmi podobná situace evidentně panuje v USA mezi dealery značek Stellantisu, který má sice v čele pochybujícího šéfa, jinak ale spřádá podobně smělé plány, do kterých nasype skoro bilion korun. Cílem je 40% podíl elektromobilů na celkových prodejích v roce 2030, k čemuž Stellantis říká, že lidé nakonec naskočí do elektromobilů stejně, jako si kdysi oblíbili mobilní telefony.

Adam Lee, šéf Lee Auto Malls Group, jedno z největších dealerů Stellantisu, si to ale nemyslí, podle něj je podobná analogie úplně mimo. „Tehdy jsme si neuvědomovali, jak příjemné bude mít telefon, který je jako počítač ve vaší kapse,” říká Lee a dodává: „No ale my máme auta. Není to tak, že bychom neměli auta a někdo najednou vynalezl elektromobil,” říká ve zjevné narážce na to, že jen jiný druh pohonu neznamená pro zákazníky nutně žádnou změnu. Tím méně pak vítanou.

Lee přitom není odpůrce elektromobilů, sám dlouho vlastnil Teslu, nevěří ale tomu, že by do nich zákazníci naskákali tak rychle, jak si Stellantis přeje. Jediné, co je může zlomit, jsou nižší provozní náklady, od toho ale mají drahá auta s omezenou životností velmi daleko, i kdyby náhodou stála provozně méně. Ani to ale zatím není realitou.

Ještě jasněji se k témuž vyjádřil Scott Ritter, generální ředitel firmy Planet Chrysler-Dodge-Jeep-Ram. „Není to realistické. Toto téma si zjevně získalo spoustu pozornosti a všichni výrobci chtějí působit dojmem, že jsou na palubě, že jsou na tomto poli aktivní. Ale elektromobily mají své praktické a environmentální nedostatky,” říká Ritter.

Nemůžeme jmenovat žádného českého dealera, se kterým jsme na toto téma hovořili, debaty proběhly mezi čtyřma očima bez autorizace pro další využití. A tušíme, že bychom jej stejně nedostali, neboť v dnešní atmosféře si málokdo chce přidělávat problémy u dovozců. Nicméně podobná slova o nerealističnosti padala poměrně často a jsme přesvědčeni, že kdybychom udělali anonymní průzkum, 9 z 10 českých dealerů bude zmíněnému přitakávat. Protože vidí, co zákazníci dnes chtějí a mají zkušenosti s tím, jak reagují na změny. Auto zkrátka není spotřební elektronika, kde by se nálady dokonale změnily během jednotek let. Škoda, že si toho většina automobilek nevšímá.

Zdroj: Auto News

Petr Miler