Autoforum

/

Foto: Amazon

Pokud vám scény z vědecko-fantastických filmů vykreslujících budoucnost jako svět řízený počítači, ve kterém stroje rozhodují i o lidských osudech, přišly poněkud přehnané, pak nevíte, jak to dnes chodí u Amazonu.

Amazon momentálně nemá v Česku zrovna dobrou reputaci, a to i díky „největší socialistce všech dob“. V polovině května navštívila sklady firmy v Dobrovízi ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která byla zejména po schůzce s odbory zděšena chováním firmy k zaměstnancům. My jsme pochopitelně na místě nebyli, a proto situaci nebudeme nijak hodnotit. Ve výsledku ale dost možná ani nemusíme, neboť o Amazonu se začíná poměrně nelichotivě mluvit také v Americe, kde jsou i na necitlivé zacházení se zaměstnanci zvyklí.

Do centra kritiky se dostal program Amazon Flex, který do jisté míry kopíruje třeba aktivity Uberu nebo tuzemské společnosti Dáme Jídlo. Znamená to tedy, že firma využívá najaté řidiče pracující za jednorázovou odměnu. A jelikož jich může být libovolný počet, Amazon díky tomu zvládá dodávat objednávky v tentýž den, kdy jsou učiněné. Z toho důvodu se ostatně služba rozšířila od klasických balíků i na potraviny.

V čem je tedy problém? V monitoringu řidičů, jenž má na starosti umělá inteligence. Ta ovšem nesleduje pouze to, zda řidič dodal objednávku na správnou adresu a v předepsaném čase, ale i to, zda jel ideální cestou nebo jestli balíček umístil přesně podle předpisů. Cílem je pochopitelně maximální efektivita a spokojenost zákazníků. Vedlejším produktem je ovšem nespokojenost smluvních řidičů, neboť řada z nich uvádí, že počítač je nejen hodnotil, ale rovněž i vyhodil.

Amazon totiž řidiče pouze nesleduje, ale na základě algoritmu také hodnotí. A na základě výsledků řadí do čtyř skupin, přičemž pokud jste fantastičtí, skvělí nebo ucházející, můžete s prací počítat i nadále. Jakmile vás ale umělá inteligence označí jako riskantní, přijde vám automaticky vygenerovaný e-mail oznamující ukončení spolupráce. Proti tomu se pak sice řidiči mohou odvolat, za zahájení arbitrážního řízení s nejistým výsledkem však musí zaplatit 200 USD (cca 4 300 Kč).

Jádro pudla přitom dle vyhozených řidičů spočívá právě v umělé inteligenci, která jedná jen na bázi onoho algoritmu a nedokáže vzít v potaz problémy skutečného světa. Řada lidí tak přišla o práci třeba jen proto, že cílovou adresou byl rezidenční komplex s uzamčenými branami. Balík tak nemohl být doručen, stejně jako v případě, kdy třeba na doručení došlo po otevíracích hodinách. Nebo mohl řidič jednoduše jen píchnout pneumatiku, což poté vedlo k jeho zpoždění.

Jelikož jsme obeznámeni i s pravidly českých služeb obdobného ražení, víme, že také ty řadí řidiče do několika kategorií. Ovšem na základě jejich výkonů, přičemž větší aktivita vede k vyšší odměně. Pokud nicméně jezdíte méně často, na ukončení spolupráce rozhodně nedojde, jen máte nižší odměnu a zhoršenou volbu směn.

Lze přitom pochopit, že Amazon se snaží pokud možno o dokonalost. Ovšem pokud má dojít k hodnocení a následně rozvázání spolupráce, skutečně to nelze ponechávat jen na umělé inteligenci. To je ostatně i důvod, proč zde zatím nemáme plné autonomní řízení. Počítače sice neznají únavu, nemají emoce a jsou naprosto přesné, zároveň jim však chybí intuice a schopnost vcítit se a chápat složitosti reálného světa, který se zkrátka někdy žádnými algoritmy neřídí.

Počítač by tak měla jen shromažďovat data a problematické případy měl řešit člověk, který s citem pro realitu rozhodne, zda dojde k ukončení spolupráce. Ale to je drahé, a tak svět míří opačným směrem. Možná se tak jednou na filmy jako Demolition Man budeme dívat jako na vizi ještě hezké budoucnosti, která mohla být a nebyla - v té skutečné budou algoritmy rozhodovat ještě častěji.

Zdroj: Bloomberg

Petr Prokopec