Autoforum

/

Foto: Morgan Motor Company

Je to sdělení, které byste v normálně fungujícím světě čekali od každé automobilky, která se snaží maximálně uspokojit přání svých zákazníků, která chce nabízet ta nejlepší možná řešení pro své klienty. V současném světě je to bohužel rarita.

Mám to štěstí - i když optikou současné reality je to možná spíš smůla -, že se celý pracovní život pohybuji ve striktně tržním prostředí, kde se nerozdává nic zadarmo. Nikdy jsem nepřijal ani haléř dotace, vyhýbám se práci pro veřejný sektor a v tom soukromém nemám ve zvyku se nechat vydržovat kýmkoli, pro koho bych neměl co smysluplného dělat. Něco takového člověka naučí úctě z zákazníkovi a jeho přáním, i kdyby se s ní nenarodil - jediný, kdo vám dá peníze, je zákazník, a dá vám je jen za to, co pro něj má reálný přínos. Nic jiného se nepočítá.

Jsem proto zvyklý ve svém primárním oboru, tedy v IT, vycházet klientům maximálně vstříc. Asi to není tak, že bych pozbyl jakoukoli hrdost a byl ochoten udělat absolutně cokoli, za co je někdo ochoten zaplatit, ale pokud si zákazník něco „normálního” přeje, je to zkrátka nejvyšší spravedlnost. Není mým úkolem zkoumat jiné aspekty jeho přání a hodnotit je z pohledu nějakého vyššího dobra - je-li ochoten za to či ono dát své peníze, je mým úkolem mu to dodat.

Zní to banálně, ve světě aut to ale dávno nefunguje. Už v roce 2017 jsme vám přiblížili vysvětlení technika, který popsal, proč už auta nikdy nebudou taková, jaká byste je chtěli mít. Nakonec už tehdy taková dávno nebyla. Vaše přání se ocitla nejprve na druhé, posléze spíš na bůhvíkolikáté koleji, i když jste to ve výsledku pořád vy a jen vy, kdo automobilkám za jejich auta platí a komu musí k něčemu být. Sakra práce, auta si většina z nás nekupuje jako okrasy garáže či obýváku, jsou to utilitární věci, které nám mají co nejlépe posloužit při našich pracovních, rodinných a dalších povinnostech. A mají při tom fungovat, aby nás co nejvíc těšila a co nejmíň zlobila. Přesto tak fungují stále míň.

V duchu výše odkazovaného článku se primární snahou automobilek stalo dostát té či oné regulaci, tomu či onomu politickému zadání. Dokud šlo o prkotiny, dalo se s tím žít, i když to bylo pořád stejně protivné a zbytečné. Automobilky se tomu ale nebránily, kolikrát různým nesmyslům ve jménu vyššího dobra vycházely samy vstříc, a tak s jídlem rostla chuť. Když regulace způsobily, že váš vůz má systém start-stop, který musíte každý den pětkrát vypnout, nic vám to nedá, ale také vám to moc nesebere. Dnes ale v principu ten samý přístup sahá do samotné podstaty aut a činí je pro spoustu lidí nedostupná či nepoužitelná.

Je skutečně absurdní, že se dnes vůbec bavíme o tom, že bude nařízeno nějaké konkrétní technické řešení auta bez ohledu na to, zda o něj někdo stojí, či zda někomu k něčemu je. O tom se zkrátka už ani nediskutuje a automobilky kolikrát samy plánují, že tentýž krok udělají dokonce dřív, než musí. Není to šílené? Podívejte se na český trh s auty, asi z 95 procent ho tvoří spalovací vozy. Přesto vám asi 95 procent automobilek řekne, že vám brzy přesně tahle auta neprodá, ani kdybyste jim přinesly k nohám všechny peníze světa. Zákazník už je zjevně mimo jakoukoli kolej.

Někteří mají tendenci to podávat tak, že automobilky se staly obětí stejných politických hrátek stejně jako my, zákazníci. Některé možná, ale všechny? Nebo aspoň většina? To by přece musely říkat přinejmenším jedno, něco jako: „My jsme si to nevymysleli, nechtěli jsme to, ale musíme a vám prodáme to, co chcete, dokud legálně budeme moci.” To by byl férový přístup. Takové fráze od nich ale dnes nezaznívají, jsme svědky téměř jen jednoho projevu hujerství za druhým. Co na tom, že ani pro takto se chovající výrobce to ekonomicky nefunguje, dnes už vítězí ideologie a pro racionalitu v jakémkoli smyslu není prostor.

Výjimky ale pořád existují, jak se dozvídáme díky interview Top Gearu s Matthewem Holem. To je šéf Morganu, malé britské automobilky, která se nedávno pochlubila novým Supersportem, skutečně s velkým S. Ten se mimo jiné chlubí šestiválcovým spalovacím srdcem a ne náhodou - tohle je to, co lidé od Morganu dominantně chtějí (stejně jako téměř od kohokoli jiného...) a on jim to nehodlá upírat. A říká přesně to, co bychom rádi slyšeli od jakéhokoli jiného šéfa automobilky, neboť žádný - ani jeden - nemá rozumný důvod házet vlastní zákazníky přes palubu.

Hole tedy konstatuje, že Morgan bude nabízet spalovací motory ve všechny svých autech „tak dlouho, jak to jen bude možné”. Elektromobilitě se nebrání, proč by také měl, reálně ale vnímá, že postavit vůz podobného ražení s bateriovým pohonem je dnes nemožné. Připomíná tedy, že největší překážkou pro rozmach elektrického pohonu je hmotnost baterek, které jsou buď moc velké a těžké nebo mají moc malou kapacitu na to, aby ve sportovním kupé byly rozumně použitelné.

Myšlenka elektromobilu Morganu tedy zůstává živá, v dohledné době je ale neuskutečnitelná. „Máme elektrický program, který běží souběžně (s tím spalovacím - pozn. red.). Dokážeme si představit budoucnost - ne blízkou budoucnost, tu dlouhodobější po roce 2030 -, kdy budeme nabízet spalovací motory vedle elektromobilů,” říká Hole a zjevně ani nepočítá s tím, že by se elektrický pohon stal něčím jiným než alternativou, dalším dostupným řešením pohonu, kterým měl zůstat u každého výrobce.

Samozřejmě, pokud někdo spalovací auta opravdu zakáže (což nečekáme, že se skutečně stane), Morganu nezbude než vzít to jako fakt a pracovat s tím, co má k dispozici. Dokud se to ale nestane, je nesmyslné říkat: „Už je čas!” a tvářit, že automobilka ví líp, co její zákazníci potřebují. Nikdo to neví líp a úcta k přáním klientů je minimem, které bychom od automobilek očekávali v jakoukoli dobu. Bohužel i to je dnes spíš zbožným přáním - vedle Morganu se najdou jen jednotky dalších značek, které se k této věci staví podobně.

Zdroj: Top Gear

Petr Miler