Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Ani covidová panika se nepostarala o to, to dnes způsobuje panika z ničím nepodložené elektrické extáze. Je tragikomicky absurdní, že to, co nyní akcie posílá ke dnu, způsobilo ještě před dvěma léty růst jejich ceny na téměř trojnásobek současných hodnot.

Nejen akcie Mercedesu, Volva nebo Fordu se hroutí pod tíhou neúspěchu elektromobilů a obav z toho, co miliardy investované do zboží se zjevně velmi omezenou základnou zákazníků přinesou. Do stejné a vlastně ještě horší situace se dostal koncern VW, který na elektrická auta vsadil jako málokdo jiný. Jeho bývalí manažeři ho před tím varovali, pozdější management ale uvažoval jinak a do elektromobilů šel skoro „all in”.

V již odkazovaném článku jsem vzpomínal na to, jak jeden z manažerů právě německé automobilky argumentoval v podstatě tím, že tato sázka - když už nic jiného - aspoň posílá hodnotu akcií výš, což investoři pochopitelně rádi vidí. Má reakce na to byla tehdy racionální: „Jasně, ale co je ve výsledku hodnota akcií? Víra v budoucí ziskovost určitých aktivit firmy.” Taková víra tu pochopitelně byla, ale čím byla podložená? Ničím, bylo to jen slepé doufání v něco, co nemohlo nastat - automobilky nainvestovaly do elektrických aut obrovské peníze, aniž by o ně trh žádal. Něco takového je ve výsledku obvykle zdrojem ztrát, nikoli zisků, což se na hodnotě akcií projeví odpovídajícím způsobem. Přesně to se nyní děje.

Je dnes až tragikomické, že vlastně jediný alespoň nějak smysluplný argument pro investice do elektromobilů se nyní stává dalším důvodem, proč do nich už neinvestovat ani korunu. Trh vidí, že elektromobily nepůjde smysluplně prodat ani desítkám procent lidí, natož pak stovce, a už vůbec ne se ziskem. Jsou tak spatřovány jako potenciální zdroj ztrát a problémů a podle toho reagují akciové trhy. Také skupina VW se totiž tento týden pochlubila výsledky za třetí kvartál a elektrická mánie se do nich zakousla tak, že to hodnotu akcií poslalo nejníž za 10 let.

Během pátečního obchodování se cena akcií VW propadla až ke 105 eurům za kus, což je cifra, která u jejich hodnoty stabilněji nesvítila déle jak 10 let. Podobně nízko se dostala jen během covidové paniky zkraje roku 2020 a po vypuknutí skandálu Dieselgate v roce 2015. Ani tyto šoky investory zjevně nevyděsily tak jako možné následky slepé sázky na elektromobilitu. A dává to smysl - Dieselgate byl problém, ale spíš formální, nikoli faktický. A covidová panika byla skutečně jen panika, která brzy vzala za své. Musíme se tedy vrátit až někam na přelom let 2011 a 2012, abychom našli moment, kdy akcie VW stály jednoznačně méně.

Investory podle analýzy Citi vyděsily výsledky za třetí kvartál, které sice přinesly solidní růst prodejů i obratu, ale masivní propad zisku. Potíží je i povaha prodejů - ty žene nahoru uspokojování starých objednávek, nikoli bující současný byznys. Hlavním problémem je ale slábnoucí zájem o elektrická auta, na která VW vsadil tolik a se kterými tak moc spojuje svou budoucnost. Klesající zájem o ně je nepřehlédnutelný pro kohokoli a riziko, že tohle VW dožene a jeho zisky pošle ke dnu či dokonce do minusu, je vysoké.

Zisk se podle výsledků firmy za prvních devět měsíců roku snížil o 7 procent, i když prodej aut vzrostl o 8 procent na (na 6,8 milionu aut) a tržby povyskočily dokonce o 12 procent na 235,1 mld. Eur. Arno Antlitz, finanční ředitel Volkswagenu, zůstal optimistou a uvedl, že společnost pokračuje v „silném kurzu a ve třetím čtvrtletí opět zvýšila objemy prodeje a výnosy“. Záhy ale dodal: „Nemůžeme ale být spokojeni s naší ziskovostí, která ve třetím čtvrtletí zaostala za našimi ambiciózními cíli.“

Analytici Citi jsou ještě mnohem kritičtější: „Nečekali jsme tak masivní míru propadu,“ stojí v poznámce ke čtvrtletní zprávě VW. Firma jej vysvětluje především problémy v dodavatelském řetězci, zejména pak povodněmi ve Slovinsku, které si vynutily uzavření závodů jeho dodavatelů na několik týdnů. Analytici to ale VW nebaští a důvody asi 20procentního relativního propadu zisku vidí jinde: „VW viní ze ztrát důsledky povodně ve Slovinsku (...), ale ty by měly být více než kompenzovány o 12 procent vyššími výnosy,” stojí dále ve zprávě.

Hlavní důvod je jinde a ze zprávy VW se vyčíst dá. Němci podlehli elektrické iluzi natolik, že si zajistil dodávky materiálů potřebných pro jejich výrobu v jednak nepotřebné míře a jednak skrze dopředné kontrakty spekulující na další růst jejich cen daný obecně se zvyšující poptávkou po těchto vozech. Ta ale není nikde, a tak ceny klesají pod dřívější úroveň, VW ale musí nakupovat za původně domluvených podmínek. Je to tak hlavně ztráta 2,5 miliardy Eur, kterou VW tituluje jako „negativní vliv ocenění komoditního zajištění“, které firmu poslala s výsledky dolů. A negativní efekt tohoto elektrického přehmatu může trvat ještě dlouho.

Automobilka tak podle německého Manager Magazinu velí k dalšímu šetření - dochází na přehodnocování dříve schválených projektů a propouštění dalších lidí. Podle zdrojů zevnitř firmy má VW propustit 2 000 lidí ze své softwarové divize Cariad v rámci restrukturalizačního plánu, který ale ještě více zpozdí příchod nové softwarové architektury pro elektrická auta. Představenstvo prý už mělo schválit cíl snížit počet pracovních míst o zmíněný počet lidí mezi roky 2024 a 2025. Příchod nových architektur pak byl buď odložen nebo jejich další vývoj zcela zastaven.

Tento proces nepřímo potvrdil jak šéf Cariadu Peter Bosch, tak tisková mluvčí divize, Podle Bosche firma od léta „pracuje na komplexním transformačním plánu”, mluvčí pak uvedla: „Plánování transformace je ve finální fázi. Závěry zveřejníme, jakmile se příslušné orgány usnesou.” Odbory pochopitelně nejsou šťastné, postup firmy je podle nich chaotický: "Neakceptujeme tuto metodu plošného rušení pracovních míst. Neexistují žádné konkrétní informace o tom, kde by se pozice měly rušit,” stojí v jejich prohlášení. Nečekejme ale, že to na popsaném postupu něco změní.

VW se tak dostává přesně do těch problémů, které šlo velmi snadno anticipovat. Proč je manažeři přes opakovaná upozornění mnohých neviděli či nechtěli vidět, je otázkou. Podle všeho se ale skutečně nechali opít vidinou růstu cen akcí, jejichž hodnota po slepé sázce na elektrická auta vyletěla až na víc než 313 euro za kus, tedy více jak trojnásobek současné hodnoty. Že tento stav neměl racionální opodstatnění a musel se obrátit v opačný vývoj, ignorovali. Teď sklízí, co sami zaseli, za překvapení to může označit jen někdo velmi navní.

Zdroje: Citi, Volkswagen, Manager Magazin

Petr Miler