Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

V teoretické rovině jde o uživatelsky přínosný prvek, realita ale zatím nenaznačuje, že by pomohl komukoli krom výrobce. Ten přesto žádá za digitální zpětná zrcátka tučný příplatek.

Pokrok nezastavíte. A Evropskou unii také ne, dodali bychom. Právě rychlý pokrok a někdy až drastické regulace zejména Bruselu se v největší míře starají o razantní změny, kterými dnes automobilový průmysl prochází. Jednou z novinek, ve níž se oba tyto faktory scházejí, jsou digitální vnější zpětná zrcátka, která doposavad obvyklé řešení pohledu vzad nahrazují soustavou kamer a obrazovek.

Fyzická vnější zpětná zrcátka patří mezi věci, které jednou zmizí z aut, neboť nezapadají ani do touhy zákazníků po stále větší moderně, ani do touhy EU po minimalizaci emisí CO2. Jde tu tedy jednak o jejich teoretický uživatelský přínos - kamera s displejem může zabírat v podstatě cokoli v různých perspektivách a mírách přiblížení, upozorňovat na objekty v okolí a získat další dnes nevídaná využití. A také o jejich menší aerodynamický odpor, který snižuje spotřebu paliva a tím snižuje emise CO2 každého vozu.

S realitou jejich fungování to bohužel není tak žhavé, neboť nahradit reálný obraz přirozeně vnímaný skrze zrcadlo není vůbec jednoduché, zejména pak za náročných světelných podmínek. Sami s nimi máme zkušenosti už z Volkswagenu XL1, na kterém se objevily jako na vůbec prvním malosériovém autě a byť od té doby vývoj pokročil, ani na nejnovějším Audi je nelze označit za vysloveně přínosná. Zákazníci tedy mnoho důvodů po této náhradě toužit nemají.

U výrobců je to jiné, neboť od letošního roku začíná EU zpoplatňovat každý nadlimitní gram emisí CO2 nad 95 g/km za každé prodané auto 95 eury. Úspora každého gramu tedy přináší 2 400 Kč na jednom prodaném voze a byť je otázkou, kolik toho reálně mohou digitální zrcátka ušetřit, v závislosti za zvoleném způsobu to nějaká ta tisícovka bude. Navíc jsou to i konstrukční úlevy - fyzická zrcátka musíte elektricky ovládat, obvykle je i vyhřívat, u dražších aut mají automatické zatmavování a jejich součástí bývá varování před autem v jiném pruhu. Něco také stojí zrcátka samotná, místo toho všeho pak přijde jedna kamera a jedna malá obrazovka, dnes velmi levná elektronika.

Kdysi jsme tedy zmiňovali, že digitální zrcátka jednoho dne nahradí ta analogová primárně proto - že se to výrobci vyplatí možná už konstrukčně a i kdyby ne, ušetřené pokuty EU a možnost chlubit se něčím moderním mají také svou hodnotu. Absolutně mimo naše chápání tedy jde oznámení Lexusu, že digitální alternativu dostává do prodeje v EU. V britském ceníku značky už svítí s cenovkou - podržte se - 1 600 liber, tedy více jak 47 000 Kč. Čtyřicet sedm tisíc korun.

To je naprosto absurdní cenovka za systém, který dnes možná bude stát více než klasická zrcátka, ale spolu s dalšími popsanými přínosy pro výrobce stěží ospravedlňuje takovou sumu. Za 47 tisíc si koupíte už použitelné ojeté auto, které zrcátka bude mít také. A k nim i motor, převodovku, podvozek, celý interiér nejspíše i s rádiem. Také třeba topení, zavazadelník, různé věci. Chtít stejnou sumu za z podstaty problematicky fungující digitální náhradu jen oněch zrcátek nám přijde troufalé, ale prémiové značky i takto dost často fungují.

Zdroj: Lexus

Petr Miler