Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Není to žádné luxusní či supersportovní auto a s pouhým čtyřválcem pod kapotou nejde ani o žádného žrouta trávy u silnice. Přesto se i takový vůz stal cílem tak obrovské zátěže v podobě dodatečných daní, že je skoro neprodejné.

O elektromobilech si můžete myslet cokoli, můžete je milovat i nenávidět, přát si jejich rozmach i pád. O jednom ale nemá smysl debatovat - pro normálního člověka nedává investice do nich prakticky žádný smysl. Přes mnohé přímé i nepřímé dotace na straně výroby nabízí z hlediska praktické použitelnosti podstatně horší auto za podstatně vyšší cenu než konvenční vůz.

Jistě, i výhody existují, věci jako tišší chod se ale zdají být zcela zanedbatelné vedle faktu, že dostanete podstatně těžší automobil, který logicky spotřebovává více energie rozpohybováním sebe samého. Máte omezený dojezd, který není možné rychle obnovit (často ani není kde). A jako Damoklův meč nad vámi visí riziko omezené životnosti velmi drahých akumulátorů, jejichž konec může třeba už po jednotkách let udělat z vašeho vozu zahradní domek nebo předmět hrátek s dynamitem, protože zbytek auta bez baterek má cenu leda jako zdroj náhradních dílů.

Ekonomicky a uživatelsky volba takového auta nedává smysl, i kdyby elektřina byla levnější než benzin a diesel (což zrovna teď snadno být může, výhledově ale jistě nebude, protože stát se o své příjmy připravovat nenechá a benzinu či naftu dělají dražšími jen daně). A argumenty o ekologii jsou také krátkozraké, když velmi závisí na energetickém mixu a ani v Německu elektromobil dlouhodobě neospravedlní svou existenci vedle dieselu. A to vůbec nemluvíme o špinavých tajemstvích vzácných kovů, které jsou potřeba zejména pro akumulátory - s těmi už nekalkuluje nikdo.

Za nastalé situace není divu, že přirozený zájem o elektromobily je minimální, odmítá je 85 procent Němců a dokonce přes 90 procent Nizozemců. Lidé, kteří si jej přirozeně koupí z vlastního zájmu, je mají obvykle jako x-té auto na hraní, ze zápalu pro elektromobilitu či cokoli podobného. Neměli bychom s tím žádný problém, proč také ano, zejména v Evropě se ale politici rozhodli vnutit elektrická auta všem. Je jedno, co chcete, elektromobil prostě dostanete, ať se vám líbí nebo ne, ať je ekonomický nebo ne, ať je ekologický nebo ne.

Něco takového je z podstaty hloupé, na mysl se ale krade otázka, jak něco takového za existující situace udělat. Elektromobily musíte pochopitelně zvýhodnit, je to ale špás tak drahý, že dotovat je nelze dlouho, na to žádná země nemá peníze. Už dávno tedy došlo na zkraje zmiňované, nepřímé přerozdělování peněz na pozadí, kdy auta se spalovacími motory jsou zatěžovány pokutami za emise CO2 nad z prstu vycucaný limit, které je pro nás zákazníky neviditelně zdražují. A elektrická auta jsou stejným způsobem zvýhodňována, když jejich emise jsou údajně nulové a dokonce byly dlouho do prodejů započítávána hned několikrát.

Už toto znamená, že např. vůz s emisemi 150 g CO2/km (6,4 litru benzinu na 100 km, co to je?) byl loni zatížen pokutou 5 225 euro (128 tisíc Kč, protože 55 x 95 euro za překročení limitu 95 g/km), zatímco elektromobil je uměle zvýhodněn o 18 050 euro (441 tisíc Kč, protože 190 x 95 euro za 0 gramů pod limitem 95 g/km). Protože když prodáte jeden elektromobil, přesně takové pokutě předejdete. Jsou to přibližné a teoretické výpočty, pro představu o tom, jak masivní přerozdělování na pozadí pro nás viditelných cen nových aut probíhá, ale postačí.

Vlastně nikdo tak dnes neví, kolik elektrické auto reálně stojí, protože už jejich výroba a prodej jsou spojeny s tolika nestandardními podporami, že se to ani nedá spočítat. Jenže ani to nestačí.

Po všech těchto machinacích pořád platí, že VW ID.3 jako dostupný elektromobil pro každého u nás stojí od 1 183 900 Kč (vážně tak moc, za rok zdražil o 107 tisíc). I když je jeho výroba masivně dotována. Vedle toho nový Golf stojí od 602 900 Kč (také zdražil, ale „jen” o 94 tisíc), i když je jeho cena zatížena výše zmíněnými penalizacemi. Za takové situace by se elektromobily pořád neprosadily a jak jsme již zmínili, dotovat je donekonečna není z čeho, je tedy třeba ještě přidat.

S příkladem, jak to má fungovat, přichází Francie, kde konvenční auta neustále zatěžují stále vyššími lokálními pokutami. Jsou naprosto extrémní, a tak i pořád docela obyčejný VW Tiguan R, 300koňové SUV se spotřebou 9,9 až 10,3 litru benzinu na 100 km (224 až 234 g CO2/km) tak v této zemi zatíženo pokutou neskutečných 40 000 euro (977 tisíc Kč) jen kvůli tomu. Když si k tomu přidáme, že elektrická auta jsou opět na lokální úrovni podobně velkorysým způsobem dotována, rázem je o „konkurenceschopnost” postaráno.

Tohle zjevně vyděsilo jednak VW, který právě kvůli tomu prodává samotný Tiguan R bez této pokuty ve Francii 56 875 Eur, což je asi 1 388 000 Kč, o skoro 300 tisíc Kč méně než u nás. A vyděsilo to zjevně i zákonodárce, kteří za tak absurdního stavu zavedli strop na pokuty odpovídající maximálně polovině ceny vozu (což je zpětně zřejmě i další důvod relativně nízké lokální ceny vozu - čím nižší cena, tím nižší maximální pokuta). Ve výsledku se tak za koupi Tiguanu R platí ve Francii navíc „jen” 28 437,50 Eur, tedy asi 695 tisíc Kč do státní kasy. I to je ale přece naprosto šílené, za to u nás koupíte celou slušnou Octavii.

Děje se tak přesně to, co ještě před svou smrtí popisoval bývalý technický šéf Fordu. Elektrická auta rozhodně nezlevní, nemají jak a kam, přerozdělovat lze ale skoro donekonečna. A tak budou konvenční uměle zdražována tak dlouho, až budou uměle učiněna drahými a neprodejnými. A když si je někdo přece koupí, zaplatí tím elektromobil někomu jinému. Takže máme řešení? V podstatě ano, ale jaké? Cokoli podobného, jakékoli snahy o umělé zvýhodňování obecně horších řešení vedou k méně efektivnímu fungování celé společnosti. A to nakonec neprospěje nikomu.

Ostatně, známe situaci v Nizozemsku, kde s podobným modelem, jen v mnohem menším, začali už dříve. Prodeje nových aut jsou na nejnižší úrovni od 60. let minulého století, zatímco prodeje ojetin rostou na rekordní úroveň. Takové mechanismy totiž nakonec všechna auta zdraží a část lidí na nové auto přestane mít peníze, ať už elektrické nebo jiné - jedno je drahé uměle, druhé i přesto, že je dotováno.

To chceme? Přírodě tedy má pomoci, že si mezi sebou budeme stále více prodávat ojetiny, které si můžeme dovolit (a i ty budou dražší, protože vyšší poptávka za vyšších cen nových aut to přirozeně způsobí)? O tom si dovolíme pochybovat, tohle je centrálně plánovaná ekonomika 2.0 se zdánlivě bohulibými, ale ve výsledku stejně zničujícími „zelenými” úmysly.

Zdroj: Volkswagen, Service Public

Petr Miler