Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Prohlédněte si do detailu tu nejcennější sbírku výjimečných aut jediného majitele, kterou kdy kdo prodával. Je v ní vše slavné.

V polovině srpna se v americkém Pebble Beach koná další ročník přehlídky Concours d'Elegance, v jejímž rámci se můžeme těšit na nejedno slavnostní odhalení. Chybět zde zřejmě nebude ani Lamborghini Aventador SV Roadster, význam jeho debutu ale bude nejspíše blednout ve srovnání s dražbou, kterou chystá síň RM Auctions. Ta totiž nabízí exkluzivní sbírku 24 vozů jediného majitele (prozatím 24, ve finále může jít o ještě rozsáhlejší kolekci), která je aktuálně ceněna na více než 65 milionů dolarů. Tedy v přepočtu na minimálně 1,6 miliardy korun.

Říká si Pinnacle Portfolio a je nejdražší kdy draženou sbírkou aut v historii. A její součástí jsou vskutku úctyhodné vozy. Třeba vůbec první vyrobené Bugatti Veyron i poslední Veyron kupé ve verzi Super Sport. Nebo pro změnu poslední exemplář Ferrari Enzo, který byl kdysi věnován papeži. Mimo ně ovšem nechybí třeba vzácné Lamborghini Reventón či klasické modely značek Ferrari, Porsche a Mercedes-Benz z 50. a 60. let minulého století. Dražba začne ve čtvrtek 13. srpna, přičemž my si nyní nabízené vozy probereme kus po kuse v abecedním pořadí.

Globální pohled na Pinnacle Portfolio

Bugatti Veyron „001“ (2006)

Prvním „pánem na holení“ je vínovo-černé Bugatti Veyron z roku 2006. Jde o vůbec první exemplář, který značka ve své novodobé historii vyrobila, přičemž jeho majitel s ním najel pouhých 764 mil (1 230 km). Jak je tedy patrné, svou životní kariéru strávil vůz ve Státech, což jen umocňuje fakt, že generální inspekci a servis provedlo v červnu 2015 centrum Bugatti Beverly Hills.

Bugatti Veyron Super Sport „300“ (2012)

Po prvním vyrobeném Bugatti Veyron zde máme pro změnu poslední produkční exemplář s pevnou střechou. Ten se již nepyšní výkonem 1 001 koní, ale rovnou dvanácti stovkami, přičemž na tachometru má pouhých 308 mil (496 km). V jeho případě byl plný servis učiněn letos v květnu, a to zastoupením značky Bramam Bugatti v Miami.

Ferrari 250 GT LWB California Spider (1959)

První zástupce z dlouhé řady maranellských dostal do vínku celou řadu továrních doplňků, mezi něž patří sání na kapotě či výdechy horkého vzduchu za předními koly ve stylu modelu Superamerica. Mimo to se toto Ferrari pyšní rovněž továrním hardtopem nebo řadou slavných majitelů, mezi něž patří třeba Princ Alvise Hecrolani. Vůz prošel programem Ferrari Classiche, počítat lze tedy s naprostou autenticitou a perfektním stavem.

Ferrari 250 LM Scaglietti (1964)

Tento model je ještě vzácnější než velmi ceněné Ferrari 250 GTO. Poprvé se ukázal v roce 1964 na autosalonu Earls Court Motor Show a od té doby s velkým úspěchem závodil v celé řadě soutěží na britských ostrovech. Nedávno se navíc tento vůz zúčastnil soutěže Le Mans Classic, počítat lze tedy se zcela perfektním a především soutěží schopným stavem. V rámci programu Ferrari Classiche bylo navíc potvrzeno, že daný exemplář si zachoval všechny své původní mechanické komponenty.

Ferrari 275 GTB/4 Scaglietti (1967)

Ačkoliv model 275 GTB/4 byl prvním vozem Ferrari nabízeným bez klasických drátěných kol, v tomto případě s nimi můžete počítat. Stejně jako s dvanáctiválcovým motorem Colombo, který se ovšem již standardně chlubil šesti karburátory a dvěma hřídelemi na každé řadě válců. Vše pak rámuje vzácná barevná kombinace Blue Sera/Pelle Bleu.

Ferrari 288 GTO (1985)

První moderní supersport Ferrari vzniknul pouze ve 272 exemplářích. Tento byl jako nový doručen do Belgie, přičemž do vínku dostal klimatizaci, okna v elektrice a 2,9litrový přeplňovaný osmiválec o výkonu 400 koní. S tím byla spárována hmotnost 1 160 kilogramů, vůz přitom zvládal dosáhnout mety 304 km/h, čímž jako první silniční model pokořil magickou třístovku. Od svého vzniku najel méně než 13 700 km.

Ferrari 365 GTB/4 Daytona Spider Scaglietti (1972)

Šestašedesátý exemplář z pouhých 121 kusů pravého Ferrari Daytona Spider. Domovinou vozu se od počátku staly Státy, kam zamířil s klimatizací a drátěnými koly Borrani. Za sebou má cenami ověnčenou renovaci schválenou Maranellem, do aukce míří souběžně se sadou příslušných knih, manuálů a nářadím.

Ferrari Dino 246 GTS (1974)

Dino nebylo tak zcela plnohodnotným Ferrari. Po smrti Enzova syna, po kterém je nazváno, však bylo právem zařazeno mezi pravověrné Vzpínající se koníky. Tento model byl určen pro severoamerický trh, přičemž do vínku dostal stříbrnou karoserii a rudý interiér. Letos se podrobil plnohodnotnému servisu.

Ferrari Enzo (2005)

Tento exemplář byl věnován značkou papeži Janu Pavlu II. Jde o čtyřstý a poslední kousek, který má najeto pouze 180 kilometrů. O plný servis se v prosinci loňského roku postaralo floridské centrum Ferrrari. Vůz dostal již při svém zrodu do vínku zadní karbonový spoiler či sedadla Daytona. Ověnčen je podpisem Lucy di Montezemola, papež jej pak dokonce požehnal. I z toho důvodu jde o nejvzácnější Enzo vůbec.

Ferrari F40 LM (1994)

Nástupce modelu 288 GTO rovněž nikdy nezamířil na závodní dráhy, přestože ve specifikaci LM k tomu byl předurčen. Továrna postavila pouze dvě takové verze, přičemž tento kousek je oním později vyrobeným. Do aukce míří v dokonalém stavu, v červenci 2013 se toto Ferrari F40 dočkalo i nového rozvodového řemene.

Ferrari F50 (1995)

Poslední dvanáctiválcový analogový supersport od Ferrari má najeto pouhých 5 800 mil (9 332 km). V servisu byl v roce 2013, kdy motor dostal nový vak ve vnitřku palivové nádrže. Mimo to můžete počítat také s originálním hardtopem, jehož součástí jsou úchyty na zavazadla.