Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zastarávající auta z komunistických zemí byla v 80. letech stále hůře konkurenceschopná. Přesto někoho napadlo vyvážet jedno z nich do USA.

V 80. letech se v západním světě prodávala auta jako Porsche 959, Ferrari F40 či BMW M3 E30. Nebo třeba VW Golf II, Renault 19 či Peugeot 205. A také něco, co se jmenovalo Yugo 45, Yugo Koral popř. Zastava Koral, podle toho, kde člověk žil. Tohle malé autíčko se vyrábělo v tehdejší Jugoslávii v automobilce Zastava a byl to upravený Fiat 128, jehož morální stáří se datovalo do konce 60. let.

Na východní blok to bylo relativně normální auto - zastarávající, se západními novinkami nesrovnatelné, ale také nesrovnávané, takže pro zákazníky celkem bezproblémové. Se Škodami 120 a spol. jsme na tom v tehdejším Československu nebyli lépe. Všechna tahle auta se celkem běžně prodávala i v západních zemích jako citelně levnější alternativa k tamnímu standardu. Nikoho ale nenapadlo vyvážet je do USA, tradičně náročný trh s přísnými pravidly pro dovoz. Škoda s tím skončila někdy koncem 50. let a ostatní to snad ani nezkoušeli.

V roce 1982 ale přišel americký importér aut Miro Kefurt s nápadem importovat do USA právě Yugo 45. Kontaktoval tedy automobilku, ta získala povolení od mateřského Fiatu a stvořila Yugo GV, verzi pro americký trh s patřičným osvětlením a katalyzátorem, a v roce 1984 ho představila na autosalonu v Los Angeles.

Bylo to troufalé, všichni věděli, že Yugo není žádné terno, jenže o to tu nešlo. Měla to být moderní alternativa k Fordu T nebo VW Beetle, takže bylo hlavně levné - jako nové stálo GV 3 990 dolarů. Dnešní ekvivalent je asi 9 316 dolarů, tedy asi 234 tisíc korun. Fakt, že bylo Yugo tak extrémně levné, byl samozřejmě v reklamách zviditelňován nejvíce. A také to skutečně bylo to jediné, co Yugo umělo nabídnout.

Přesně to nyní demonstruje náš americký kolega Doug DeMuro, který nedávno otestoval Trabant. Ten se ovšem do USA nedovážel a byl „perličkou” východního bloku, Yugo se tam oficiálně prodávalo. A ne zrovna v malých číslech - sice to bylo to nejpomalejší auto, které jste si v USA mohli koupit jako nové, ale bylo tak levné, že to zákazníkům bylo prostě jedno. Prodávalo se v letech 1985 - 1992 v různých verzích a i s ještě silnějším motorem. Za tu dobu si ho vybralo téměř 142 tisíc Američanů. Všechny nalákala nízká cena a postupně prodlužovaná záruka až na 10 let nebo 160 tisíc kilometrů.

Jednoduchý interiér s nešťastnými prvky nás nepřekvapí

Že bude tohle auto mizerné a že ve výbavě bude sotva volant, člověk tak nějak musel očekávat. Jak špatné to ve skutečnosti bylo, ukazuje DeMuro na srovnání s normálním autem a jízdenkou na autobus - která by prý mohla být v některých případech lepší volbou. Nesrovnávejme ho ale se západními supersporty - tohle auto se prodávalo v době, kdy byla na světě Škoda 120 a později i Favorit. A od těchto aut se Yugo zase tak neliší.

Pravda, ukazovaný exemplář nemá ani pravé zrcátko či schránku před spolujezdcem, ale jinak tu vidíme dost povědomých věcí. Označení interiéru za spartánský se zdá býti málo, jsou tu jen dva výdechy ventilace v palubní desce a na spoustě míst jsou vidět odhalené kabely či různé jiné nedokonalosti, řekněme.

Rezerva na neideálním místě ani tři klíče též ne

Pozastavovat se nad tím, že u takhle levného auta se topení, resp. klimatizace (ne v tomto případě, samozřejmě) ovládá pákami, je českou optikou bezpředmětné. Důkazem snahy o co nejnižší cenu je odhalený šroub, kterým jsou připevněny spony předních bezpečnostních pásů ke karoserii. Ne ani tak to, že je odhalený, ale že je jen jeden pro obě spony. Rezerva pod kapotou také se znalostí jejího umístění ve Škodě 120 nevypadá jako taková tragédie - tam byla vpředu pod autem, na nepříliš praktičtějším místě.

Velmi zajímavým detailem jsou páčky pod volantem. Jsou celkem tři, ale ta třetí není tempomat - je to přepínání dálkových světel. Ta je hned za blinkry, ale je delší, takže člověk při odbočování častěji zapne dálková světla místo blinkrů. Tohle konkrétní auto vyžaduje k používání tři klíče, což nás znovu nešokuje - Škoda 120 jich potřebovala úplně stejné množství: pro dveře, spínací skříňku a víčko palivové nádrže, toto změnil až Favorit.

Řada věcí v autě zejména po čase nefunguje, jak by měla

Spolehlivost, řekněme, není příkladná. Na Yugo se navíc v USA opravdu špatně shánějí díly, takže u tohoto konkrétního auta nefunguje tachometr, vnitřní klika řidičových dveří, klakson, ostřikovače, posunování sedadla a palivoměr. A kontrolka blinkrů funguje, jen když na to má náladu. Jestli na tom s životností těchto dílu byly Škody lépe, budete nejlépe vědět sami.

Po jízdní stránce je Yugo přesně takové, jaké ho člověk čeká - je to staré levné auto, na kterém půlka věcí nefunguje a které má sotva 50 koní pod kapotou. Do kopců je třeba podřazovat, 130 km/h je stěží reálných a náklony karoserie jsou extrémní. Majitel ho ale pořídil za 1 000 dolarů (cca 25 tisíc korun) a jak podotýká koncem videa i DeMuro, za takové peníze těžko seženete něco divnějšího a zajímavějšího.

Dobové reklamy z USA jsou stejně svérázné jako tehdejší přítomnost auta na americkém trhu sama

Ne všechno je ale na Yugu zcela špatně, všimněte např. si elegantního ukazatele teploty chladicí kapaliny v budíku tachometru. Dokazuje, že i na malém prostoru tenhle budík být může, a může tak sloužit jako ponaučení automobilkám dnešního dne, aby tenhle a i další malé budíky do aut vrátily.

Vraťme se ale na začátek. Bylo tedy Yugo v úspěchem, který by Škoda mohla při vývozu podobně levného, ne-li ještě levnějšího modelu vlastní výroby mohla sklidit též? Však přes 140 tisíc prodaných aut není vůbec málo, zejména tehdejší optikou východních automobilek. Kdyby příběh skončil zde, možná by to i jako úspěch bylo možné vnímat, jenže v roce 1992 bylo zjištěno, že Yugo má přes úpravy problémy s plněním amerických emisních norem a všechna prodaná auta musela být svolána. To za působením Yuga v USA udělalo tečku, která zůstane zřejmě navždy tou definitivní. Pokus dostat auto z „jiného světa” do USA ještě v komunistických časech se tedy optikou všeho zmíněného zase tak dobrým nápadem nezdá - Yugo je dnes v Americe skutečně jen pro smích...

Kompletní fotogalerie

Doug DeMuro byl z Yuga GV svým způsobem nadšený, ale opravdu jen svým způsobem

Dobové americké reklamy na Yugo GV

Video Douga DeMura a další reklamy z dob působení Yuga v USA

Zdroj: Doug DeMuro@Youtube

Marek Bednář