Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Škoda za dobu své existence postavila spoustu aut, která nakonec nevyráběla. Ta stará bývají známá, ta z posledních 30 let jsou tajemnější.

Česká republika bývá z hlediska ekonomické struktury označována za montovnu Evropy. Pejorativní označení vzniklo jako následek strategie minulých vlád, které se investičními pobídkami pokoušely přilákat co nejvíce zahraničních firem bez ohledu na to, co tu budou dělat. Skončilo to často tak, že u nás často probíhá opravdu jen montáž či výroba produktů z dovezených zahraničních dílů. Ne vždy tomu tak ale je.

Pokud se omezíme na automobilový průmysl, konkrétně na výrobu samotných aut, můžeme vidět dva extrémy. Jsou u nás dvě montovny a dva výrobci s vlastním vývojem. I to vychází z historie. Po nástupu komunistů a znárodnění průmyslu zůstaly jen dva regulérní výrobci automobilů - Tatra a Automobilové závody národní podnik (AZNP), které používaly obchodní označení Škoda. A právě jen tyto dvě stále vyrábějící značky u nás také něco vyvíjí.

Tatru, která měla na starosti výrobu nákladních vozů a limuzín pro stranické pohlaváry, dnes necháme stranou. Škoda pochopitelně musela vyvíjet nové vozy i za komunismu a nezřídka dala dohromady zajímavé stroje, které do výroby nemohly či nesměly. Spousta z nich je docela známá, proto jsme se chtěli podívat na ty, které se zrodily v posledních letech, od příchodu Favoritu. Také tehdy škodovka pracovala na nových vozech, samozřejmě i s přispěním mateřského Volkswagenu. A také v této éře vznikly tu více, tu méně zajímavé stroje, které sériovou výrobu nepoznaly. Podívejme se právě pět takových - některé jistě budete znát, o jiných nejspíše uslyšíte poprvé.

Škoda Favorit Coupe a Sedan

Chvíli před 31. výročím premiéry Škody Favorit nemůžeme začít jinde než u tohoto, pro další rozvoj české automobilky naprosto klíčového modelu. Jeho koncepce s motorem vpředu a pohonem předních kol nebyla pouze moderní, dávala oproti do té doby vyráběným modelům neobyčejně široké možnosti toho, co na stejných technických základech postavit za auta. A škodovka jich hodlala naplno využít.

Byl to záměr přímo šéfkonstruktéra Favoritu Petra Hrdličky, který věděl, že nabídka Škody bude omezená a dealerskou síť neuživí prodejem jakkoli povedeného hatchbacku. „Když chcete uživit dealera, musíte mu nabídnout alespoň tři typy aut,” vzpomíná dnes Hrdlička a říká, že po designérovi studia Bertone Marcu Deschampsovi (mj. autorovi Citroënu XM, tuhle vsuvka za chvíli vysvětlíme) chtěl nakreslit hned čtyři různé karosářské verze: hatchback, kombi, sedan a kupé. A rovnou ho přesvědčil, aby kombík „maloval” se stejnými dveřmi.

Už tohle naznačuje, kam se ubíral další vývoj. Hatchback a kombi (označené jako Forman) dostaly do prodeje, ale třídveřové kupé a čtyřdveřový sedan neprošly z finančních důvodů. Forman měl díky chytrému Hrdličkovu rozhodnutí většinu dílů totožných, lišil se pouze podlahou (prodlouženou před zadním nárazníkem), jinou střechou, proskleným C-sloupkem a zadním nárazníkem. Kupé a sedan musely mít více odlišných dílů a Škoda zkrátka neměla peníze, aby se do výroby těchto verzí pustila včas. A Volkswagen měl pak už měl s Favoritem a jeho dalším vývojem jiné záměry. Nakonec „skrečoval” i jeho původně plánovaný facelift opět z dílny Bertoneho.

V Italském studiu ale návrhy těchto verzí vznikly (u škodovky pak vznikly i další verze od buginy po jakési MPV, jejich šance na výrobu byly o poznání menší) a automobilka postavila jejich prototypy. Jak sedan, tak kupé se staly plně funkčními vozy vyrobenými ve dvou resp. v jednom exempláři a dodnes je možné je vidět v muzeu či depozitáři muzea Škody. Hlavně kupé má šmrnc také díky podobnosti se zmíněným Citroënem, je specifické i uvnitř a lidé od Bertoneho jej prý svého času označovali za potenciálně největší hit celé modelové řady. O tom si dovolíme pochybovat, v sériové výrobě bychom ale takového nástupce modelů 110 R, Garde a Rapid viděli rádi.

Škoda Fabia Pick-up

Zatímco Favority ve verzích sedan a kupé se v do prodeje nedostaly, užitkové varianty Pick-up a odvozený Praktik do ní šly. Založily tak tradici lehkých užitkových aut značky, na kterou navázala i Felicie. Po konci její výroby ale rázem zůstalo v nabídce Škody prázdné místo.

Logické se zdálo být jejich nahrazení obdobnými variantami Fabie a automobilka na to neřekla ne. Vývoj potenciální Fabie pick-up ale vedl do slepé uličky, praktická verze malého vozu ve větší míře nikdy nepoznala záře reflektorů, ani zápřah při práci. Vznikly prý tři prototypy, z nichž některé bylo možné spatřit v blízkosti vývojového centra Škody na eFkových značkách.

Dostupné technické informace se rozcházejí, kryt korby a zadní část celého vozu je ale evidentně převzat z Felicie, přední část vozu přiznává Fabii a zadní náprava má pocházet Octavii první generace. Motor si můžeme jen tipnout, ale vzhledem k oblíbenosti naftových čtyřválců sázíme na osvědčený 1,9 TDI. Všechny vyfocené exempláře jsou nalakovány do kanárkově žluté a svého času budily rozruch, kdekoliv se objevily.

Skoro se divíme, že Škoda takový vůz nevyráběla a trh malých užitkových vozů opustila. Taková Fabie by si jistě své zákazníky našla a její vývoj nemohl být složitý

Škoda Tudor

Škoda uměla i pod křídly Volkswagenu vyvíjet zajímavá díla a na tomto místě nemůžeme nevzpomenout to vůbec nejznámější. V roce 2002 na autosalonu v Ženevě představila k překvapení všech grand tourer s šestiválcem. Koncept Tudor sklidil obrovský ohlas u laické i odborné veřejnosti. Vypadal jako hotové auto, které může druhý den zamířit do výroby, nic takového se ale nikdy nestalo a Tudor zůstal jen exponátem muzea v Mladé Boleslavi.

Škoda dnes říká, že šlo od začátku o designové cvičení a že nikdy neměla v úmyslu poslat takový model do výroby. Zní to ale trochu, jako když někdo po prohraném zápase říká, že chtěl prohrát. Designéři automobilky byli tak šikovní, že mnoha lidem vyrazili dech a při takovém ohlasu bývá podivné, když se koncept nedopracuje do sériové výroby. Slova tehdejšího šéfa značky Vratislava Kulhánka naznačují, že důvodem „nevýroby” bylo něco trochu jiného než plánované designové cvičení.

„Ještě než samotný autosalon začal, vedení koncernu si muselo stánek převzít. Tehdy jsem zavolal Dr. Piëcha, aby se k nám šel podívat. Vlezli jsme tam, odhrnuli záclonu a tam stálo červené kupé. Jeho odpověď byla naprosto jasná: 'Příliš krásné pro Škodu!',” říká dnes s úsměvem nedávný kandidát na českého prezidenta. Nerozvíjejme kolem toho ale žádné konspirační teorie - VW prostě nechtěl pod značkou Škoda nabízet vůz, který se více hodí k jiným jeho automobilkám. Tak to prostě je, škodovka s tímhle autem tak trochu přestřelila.

Škoda Tudor byla opravdu atraktivní, ale Piëch k ní řekl v podstatě jen pravdu - na škodovku to byl až moc parádní model

Škoda Rapid Coupé

Ne, nemluvíme o kupé Rapid 130 až 136, který se na konci 80. let skutečně vyráběl, ale o novodobém Rapidu kupé, který se dnes nabízí s karoseriemi liftback a hatchback jako cosi mezi Fabií a Octavií. Někteří automobilce vyčítají, že jméno Rapid použila na tak obyčejném autě, jenže i novodobý Rapid kupé být měl. A dokonce jím i chvíli reálně byl.

Dozvěděli jsme se o tom před pár měsíci od člověka z automobilky, který Rapid osobně testoval. V samém počátku vývoje byly postaveny asi čtyři prototypy třídvéřové verze, tedy kupé s výklopnou zádí ve stylu současného liftbacku, které byly osazeny motory 1,4 TSI a 1,8 TSI s manuální převodovkou. Chápeme, že to zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, ale zdroj je tak věrohodný, že bychom za pravdivost těchto informací dali ruce do ohně.

Auta byla testována v noci na veřejných komunikacích v kolonách, stavět se nikde nesmělo. Testovací pilot hovoří v případě těchto verzí o „výborném svezení”, jak už ale dnes víme, do sériové výroby se takové auto nedostalo. Až později prý přišly na řadu testy liftbacku, který jako jediný výrobu poznal. Z motoru 1,8 TSI sešlo zcela, 1,4 TSI byl dostupný jen s automatem.

Nevíme, jak moc vážný produkční zájem v případě Rapidu Coupé panoval, stavba čtyř prototypů ale nasvědčuje, že k nulovému byl daleko. A sám fakt, že tyto verze vznikly při vývoji nejdříve, leccos vysvětluje - Rapid měl být Rapidem, levným kupé pro masy, ale nakonec se proměnil v něco jiného. Slušné jízdní schopnosti mu ale zůstaly i se dvěma páry dveří navíc.

Rapid jsme v roce 2012 poznali jen jako liftback

Zprvu ale vznikal jako kupé zřejmě nepříliš vzdálené podobě, kterou později namaloval Theo Chin

Škoda Roomster II

Mladoboleslavská automobilka je známá praktickými automobily, ostatně slogan „simply clever“ jasně vyjadřuje jednoduchá chytrá řešení. Zástupcem víceúčelového vozidla byla od roku 2006 do 2015 Škoda Roomster. Od prvních prezentací rozděloval Roomster společnost na jeho zastánce a odpůrce - podporovatelé chválili praktické výhody nesourodé karoserie, na kterou rozčarovaně poukazovali její odpůrci. Z Roomsteru se hit nikdy nestal, trvale solidní zájem jej ale udržel na trhu 9 let.

Praktický zavazadlový prostor dal vzniku verzi Praktik, nebo užitkové verzi s odděleným kufrem přepážkou N1. V poslední fázi produkce se začaly objevovat informace o chystané druhé generaci, která by vznikla na základech VW Caddy. Škoda takové auto opravdu kompletně vyvinula, nakonec se ale do výroby nedostalo.

Podařilo se nafotit i jedno hotové auto, vzniknout jich ale mělo mnohem víc. Finální zkoušky prý byly u konce, stačilo „mávnout” a výroba mohla začít. Jenže celý projekt byl na konec za 5 minut 12 zrušen - druhá generace Roomsteru ustoupila nastupující vlně SUV, kterým musela uvolnit výrobní prostory. Zrovna v tomto případě asi litovat není čeho - Škoda nemá ve zvyku jen lepit vlastní loga na v zásadě nezměněné produkty VW a tady by to poprvé v historii udělala. Módní SUV za původní Roomster jistě zaskočí důstojněji...

Nová Škoda Roomster byla kompletně hotová, projekt byl odpískán těsně před zahájením výroby

Mirek Mazal