Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jurij Gagarin se prakticky hned po svém návratu na Zemi stal celebritou prvního řádu. Auta, která vlastnil a užíval, tomu odpovídala.

Přesně před osmapadesáti lety, 12. dubna roku 1961, vzlétl do Vesmíru vůbec první člověk. Snad nejen ti dříve narození budou dobře vědět, že jím byl Jurij Gagarin, který ani sám nepočítal s tím, že by se kdy vrátil znovu na Zemi. Šance na návrat byla i podle něj minimální - Rusové před ním vyslali na orbit čtyři figuríny, nicméně ani jedna z nich svou misi „nepřežila”, jedna dokonce shořela.

V případě Gagarina se stal tak trochu zázrak. Po 108 minutách raketa Vostok opětovně přistála i s živým Gagarinem na palubě. A jen oněch 108 minut stačilo k tomu, aby se z něj stala mezinárodní celebrita první kategorie.

Prakticky ihned po návratu se tak Gagarin vydal na cestu okolo světa, během které po něm byly vyžadovány prakticky jen dvě věci - aby dobře reprezentoval Matičku Rus a aby dokázal vypít tolik alkoholu, kolik mu bude nabídnuto. V obojím přitom exceloval, ostatně právě kvůli svému vzhledu byl Nikitou Chruščovem upřednostněn před dalšími osmi kandidáty. Onen alkohol se mu pak nakonec zřejmě stal i osudným.

Během svého turné si Gagarin připíjel s řadou herců, zpěváků a dokonce i britskou královnou. Když se ovšem vrátil zpět do Ruska, cítil se být nedostatečně využitým. Komunistická strana si totiž byla velmi dobře vědoma jeho významu, a proto mu zakázala účast a dokonce i trénink na jakémkoliv dalším vesmírném programu v obavách, že by se mohl zranit či dokonce zemřít.

Gagarin tedy upadl do depresí a začal opravdu nezřízeně pít. Během jedné takové „piatiky” dokonce vyskočil z balkónu hotelového pokoje, díky čemuž si rozrazil lebku a utrpěl závažná poranění obličeje, kvůli čemuž skončil na měsíc v nemocnici. Další pobyt si vyžádala kosmetická chirurgie, jíž musel jako „Tvář Sovětského svazu“ podstoupit a jenž v té době byla teprve v počátcích.

Sedm let poté, co Gagarin navždy změnil dějiny, usedl do kokpitu MiGu, se kterým měl vyrazit na cvičný let. Z rutinní mise se ale již nevrátil, místo toho v pouhých 34 letech zahynul v troskách zříceného letounu. Okamžitě se přitom vyrojila řada spekulací, dle kterých měl být opilý či jej měla nechat odpravit KGB právě kvůli častému pití a ničení té správné sovětské image.

Jaký je pravý důvod, už se asi nikdo nikdy nedozví, tohle je ale historie, kterou nejspíše znáte a která pro nás zase tak zajímavá není. My se dnes chceme podívat na něco, co už se ví o poznání méně a o čem se také o dost méně mluví - na Gagarinova auta.

To je nám o poznání bližší téma, podobně jako kosmonautova smrt je ale opředeno řadou mýtů, které s realitou nemají mnoho společného. Jedním z nich je koupě limuzíny GAZ-12 ZIM, která se pyšnila třemi bočními okny, 3,5litrovým řadovým šestiválcem či rádiem již ve standardu, což bylo neobvyklé i na nejdražší americká auta.

Nicméně je velmi pravděpodobné, že Gagarin tento vůz nikdy nevlastnil, a to z finančních důvodů. Pořídit jej totiž měl ještě před svým letem a tedy před ziskem statusu mezinárodní celebrity. V té době ale vydělával 1 500 rublů, zatímco vůz stál přes 40 tisíc rublů. Na jeho pořízení by tedy musel vydělávat mnoho let, jemu ale bylo tou dobou jen sedmadvacet.

Kde ovšem tápat nemusíme, to je dopravní prostředek, jenž Gagarin použil při cestě do rakety. Stal se jím speciálně upravený autobus LAZ-695B, který zvenčí vypadal sériově, nicméně uvnitř byl osazen obřím křeslem, jenž muselo pojmout kosmonauta i v jeho obleku. Tento stroj s 5,6litrovým motorem přitom ve Vesmírném městečku sloužil až do roku 1967.

Vraťme se ale zpátky ke Gagarinově legendárním letu, po jehož návratu měl dostat od Leonida Břežněva kabriolet ZIL-111. I toto je ale mýtus, byť s vozem kosmonaut spojitost má - právě v něm kynul davům na Rudém náměstí. Ke stejnému účelu mu sloužil i speciálně upravený armádní off-road GAZ-69, přičemž v obou případech byl u volantu přidělený šofér. Ani jedno auto nebylo jeho.

Tím jsme se ale dostali alespoň k vozům, které Gagarin opravdu užíval. Že s tím dost dobře nemohl začít dříve, dosvědčuje i to, že si teprve několik měsíců po návratu z Vesmíru udělal řidičský průkaz. Jako služební vůz dostal GAZ-13 zvaný Čajka, který byl pýchou sovětského automobilového průmyslu a jako takový počítal s vidlicovým osmiválcem o výkonu 195 koní, se kterým i přes 6 metrů délky zvládl stovku za 20 sekund.

Čajku kočíroval Gagarin až do své smrti, mimo to pak měl v osobním vlastnictví ještě Volhu GAZ-21. Tu si měl buď pořídit za odměnu, jíž dostal za svůj let (šlo o 15 tisíc rublů), nebo jí měl obdržet právě od Břežněva. Kromě toho vlastnil ještě kupé Matra-Bonnet Jet VS, na Sovětský svaz té doby extrémně neobvyklý sporťák. Ten ale Gagarin skutečně mél, dostal jej jako dar od francouzské vlády - i zemi galského kohouta totiž navštívil během svého turné.

Matra přitom byla společností, která se věnovala hlavně kosmonautice, stran toho ale produkovala i onen sportovní automobil. Gagarin se v něm ale neměl cítit příliš dobře, hlavně kvůli skutečnosti, že byl kovaný komunista. A i když také s Čajkou nebo Volhou musel zapomenout na to, že by si s běžnými lidmi byl roven, chtěl aspoň favorizovat domácí produkci. Po jeho smrti bylo kupé přesto vystaveno ve Vesmírném městečku, než jej odkoupil soukromý sběratel.

Tím jsme se dostali na samotný závěr, kdy již dodáme jen poslední perličku. Tou je fakt, že návštěvu Londýna tři měsíce po návratu z Vesmíru Gagarin absolvoval v Rolls-Roycu, který na jeho počest osadili značkou YG1. Ani tento vůz samozřejmě nevlastnil, s onou registrací to ale přesto nebyl úplně „obyčejný Rolls” sloužící vážené návštěvě ze zahraniční...

Po návratu z kosmu jej ale vozil již kabriolet ZIL-111...

...či upravený armádní GAZ-69

V Londýně měl pak k dispozici dokonce Rolls-Royce

Sám Gagarin si pak pořídil Volhu...

...a od francouzské vlády dostal i kupé Matra-Bonnet Jet VS. V něm se ale jako kovaný komunista necítil příliš šťastně

Petr Prokopec