Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ videa) Lauda byl po děsivé nehodě v kritickém stavu, za volant Formule 1 se přesto vrátil po pouhých 6 týdnech. Nebylo to snadné, tady je jeho příběh.

Na světě snad není petrolheada, který by neznal jméno Niki Lauda. Celým jménem Andreas Nikolaus Lauda, Rakušan, je jeden z nejproslulejších pilotů Formule 1 historie. A téměř přesně před čtyřiceti lety, 1. srpna roku 1976, si Severní smyčka Nürburgringu málem vyžádala jeho život. V ten den se jela Velká cena Německa právě na tomto okruhu. Nebyl tehdy příliš odlišný od dnešního stavu - ani v půdorysu, ani v bezpečnosti.

Týden před tímhle podnikem ho chtěl Lauda bojkotovat a verboval kolegy závodníky, aby se k němu připojili. Měl k Nordschleife a k závodu Formule 1 na něm odpor kvůli nedostatečné bezpečnosti na téhle trati, tím spíš, že předpověď tehdy - pro Smyčku nikoli výjimečně - hovořila o dešti. V hlasování ale bojkot neprošel o jeden jediný hlas, takže závod nebyl zrušen. A rakouský fenomén z něj sám neodstoupil.

Důvod byl prostý - Lauda tehdy obhajoval titul mistra světa v barvách Ferrari a byť byl zrovna v tabulce s náskokem první, jeho soutěživost mu nedovolila závod vynechat. Spolu s ostatními tedy odstartoval, ovšem ve druhém kole poblíž zatáčky Bergwerk vylétl z trati do svodidel. Ta ho odrazila zpátky na vozovku a jeho Ferrari 312T2 vzplálo. Narazili do něj Brett Lunger a Harald Ertl, ovšem zdaleka ne tak silně, jako Lauda do svodidel. A také ze svých aut mohli vylézt, na rozdíl od Laudy, který zůstal v autě.

Aby toho nebylo málo, sklouzla mu přilba a vystavila tak jeho hlavu plamenům. Byl při vědomí, ale nemohl z kokpitu. Na místo nehody brzy přijeli Arturo Merzario a Guy Edwards a spolu s Lungerem a Ertlem se snažili Laudovi pomoci. Právě fakt, že další piloti riskovali vlastní zdraví a životy, aby zachránili ten Laudovo, je dalším mimořádným aspektem. Nebýt jejich odvahy, Lauda by na místě zaručeně zemřel.

„Lauda v podstatě seděl uprostřed ohně a odhaduji, že trvalo asi minutu, než se nám podařilo odepnout pásy. Ertl zatím někde našel hasicí přístroj a snažil se nějak dostat požár pod kontrolu. Lauda byl většinu času při vědomí a říkal 'Dostaňte mě ven',” popsal nehodu Guy Edwards.

Po nehodě byl převezen do nemocnice v Adenau, odkud byl letecky dopraven do fakultní nemocnice v Mannheimu. Tam byl jeho stav označen jako kritický. Zranění bylo děsivé: Lauda měl silně popálenou pravou půlku hlavy, shořely mu na ní vlasy, téměř celé pravé ucho a také byla vážně poškozena oční víčka. A nadýchal se horkého jedovatého kouře, který mu vážně poškodil plíce.

Podstoupil několik operací včetně rekonstrukcí tváře, na jeho vlastní žádost ale byly právě plastické operace omezeny na „zprovoznění” očních víček, aby mohl normálně používat oči. Do kokpitu se vrátil po pouhých šesti týdnech od nehody, akorát včas na italskou Velkou cenu, která se jela na okruhu Monza. Měl speciálně upravenou helmu, aby její nošení s obvazy na tváři nebylo tak bolestivé.

„V pátek jsem nemohl řídit, nemohl jsem překonat strach, nehoda se mi vrátila,” řekl k nehodě Niki Lauda v souvislosti s filmem Rush, česky Rivalové, který se sezónou F1 1976 a zejména Laudovou nehodou zabýval. Rozhovor si také můžete pustit na videu níže. „V sobotu jsem přišel znova, sedl jsem si do auta, byl jsem uvolněnější (...) a věci začaly fungovat,” pokračuje. V závodě dojel čtvrtý.

Do konce sezóny zbývalo ještě několik závodů a třebaže se Jamesi Huntovi podařilo bodový náskok Laudy stáhnout, pořád byl druhý. Posledním závodem sezóny byla velká cena Japonska a Lauda vedl před Huntem o tři body. V den závodu velmi silně pršelo a trať byla plná vody. Se startem se čekalo, než přestane pršet, ale počasí se nelepšilo. Přesto byl závod odstartován kvůli televiznímu přenosu.

Hunt byl na startu druhý, Lauda třetí. Po několika kolech ovšem Lauda zajel do boxů a ze závodu odstoupil s tím, že závodit v takovém počasí je příliš nebezpečné. Stejně učinili Emerson Fittipaldi a Carlos Pace, James Hunt však v závodě pokračoval. Dojel třetí a o jediný bod tak získal titul mistra světa před Nikim Laudou. Ten ale titul získal opět v letech 1977 a ještě o sedm let později, 1984, než v roce 1985 se závoděním skončil.

Dnes je Niki Lauda členem vedení týmu Mercedes AMG Petronas, stále je aktivní na poli motorsportu, i když v 67 letech už pochopitelně nezávodí. Pro film Rush, který se dostal do kin v roce 2013, byl konzultantem a říká, že byl příjemně překvapen, jak přesný film je. Někdy je dokonce těžké rozlišit, jestli i záběry samotné nehody jsou původní nebo z filmu, níže ale naleznete jen ty dobové. Navzdory dobrému konci ale i s odstupem 40 let upozorňujeme, že zvlášť na některé fotografie se nedívá lehce...

Nehoda Nikiho Laudy byla děsivá a jeho Ferrari se vzňalo, další závodníci mu ale okamžitě začali pomáhat

Niki byl po nehodě při vědomí do nemocnice byl ale převezen v kritickém stavu

Závod byl i přes Laudovu nehodu dokončen. A „dodělaný” byl i jeho monopost

Lauda nevypadal po nehodě zrovna fit, do žáru formulových bitev se ale vrátil po pouhých šesti týdnech. Poslední fotka pochází z Monzy 1976, prvním Laudově závodě po nehodě

Lauda nepřestal závodit až do roku 1985

Následky nehody si Lauda nese dodnes

Marek Bednář