Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jakkoli to bude znít neuvěřitelně, firma proslulá svými sportovními a luxusními vozy před čtvrtstoletím stvořila levný vůz schopný konkurovat leda něčemu jako je dnes Dacia Logan. Přes několik chytrých řešení ale do výroby nešel.

Porsche v muzeu ve Stuttgartu vystavuje nejen slavné modely ze své bohaté historie, čas od času ukáže i stroje, které se velké slávy nedočkaly. Jde o vzácné koncepty, zřídka vystavované designové studie či prototypů strojů, které nakonec nedoputovaly do sériové výroby. Právě díky tomu ale kolikrát stojí za pozornost více než celý zbytek expozice.

V minulosti u nás byla řeč třeba o kde čem od devětsetjedenácky s motorem uprostřed, přes stejný model osazený jednotkou Audi V8, až po nápady jako Porsche Cayenne Cabrio. Ne všechny vozy z tohoto ranku jsou ale nápady na převratné sporťáky nebo luxusní vozy, zapadá sem i pozoruhodný model se zvláštním označením, o němž se toho příliš neví. Bavíme se o Porsche C88 z roku 1994, o němž jste dost možná nikdy neslyšeli.

Tento vůz sice na karoserii nevozí emblémy Porsche, ale Porsche to opravdu je. Jedná se přitom o předprodukční podobu postavenou na popud čínské vlády, která téhož roku nabádala automobilové výrobce z celého světa k návrhu kompaktních rodinných vozů v rámci projektu CFCP (China Family Car Project). Cílem bylo přinést tamnímu obyvatelstvu levný a spolehlivý prostředek, který by mohl být posléze vyráběn v čínské továrně v rámci společného podniku se společností FAW (First Auto Works). Nevíme, zda s návrhem Porsche váhalo (zřejmě ano), ale narychlo „upečený“ koncept vytvořilo během pouhých čtyř měsíců.

Zarytí fandové budou tvrdit, že je to také na čtyřmetrovém modelu vidět - my nebudeme oponovat - každopádně písmeno C v názvu odkazuje na počáteční písmena přídavných slov Cheap (levný), Chinese (čínský), Comfort (komfortní) a Clean (čistý). Číslovka 88 zase poukazuje na číslo 8, což je v Číně šťastné číslo, a dále na základní cenu, která měla tehdy startovat na 88 tisících juanech (v době vzniku zhruba 110 tisíc korun, dnes skoro třikrát tolik). Malý sedan zkrátka měl být něčím podobným, čím je dnes pro mnohé Dacia Logan nebo Renault Thalia, popřípadě další modely stejného zaměření.

A zmíněné požadavky podle všeho vůz představený v Pekingu 1994 splňoval do puntíku. Spolu s rozvorem 2 450 milimetrů byl konstruován tak, aby nejen převezl pět lidí (dle tehdejších předpisů s maximálně jednou dětskou sedačkou - pro transport ideální rodiny s jedním dítětem), ale také, aby byl zároveň bezpečný, kvalitní a současně i velmi levný na výrobu. O pohon 980 kilogramů těžkého vozu se zasloužil 1,1litrový benzinový čtyřválec uložený vpředu napříč, jenž roztáčel přední kola silou 67 koní prostřednictvím manuální pětistupňové převodovky a disponoval točivým momentem 105 Nm.

Ve výsledku zmíněná kombinace stačila na zrychlení z klidu na stokilometrovou rychlost během 16 sekund a také na maximální rychlost 165 km/h. Žádná sláva to není, ale pokud vezmeme v potaz nízkou cenu a ostatní vlastnosti, pak mohl mít vyšší očekávání málokdo. Lákavě na druhou stranu vypadala spotřeba, která měla dosahovat na 5,8 litru benzinu na sto kilometrů. Přesto čínská vláda po jeho odprezentování tehdejším šéfem Wendelinem Wiedekingem nejevila známky velkého nadšení, a tak sériová produkce nikdy nedostala zelenou.

Spekuluje se, že Číňané jen chtěli nahlédnout do tajů západoevropské automobilové kuchyně, protože grant na takový vůz nakonec nezískal nikdo - ani Mercedes či Opel, ani Chrysler a Ford. Dodnes se však dají některé prvky tohoto vozu najít v čínských sedanech podobného zaměření. Kdyby to dopadlo jinak, spekuluje se, že by vítěz tendru mohl tamní trh obdarovat 300 až 500 tisíci novými vozy. Posléze mělo Porsche snahy tento vůz zavést na indický trh, avšak ani tam nebylo úspěšné. Svůj otisk na východě tak Porsche v té dobé zanechalo nakonec jen na Ladě Samara.

Petr Miler