Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Koncepce s motorem za zadní nápravou neměla nikdy fungovat. V souboji o evoluci mezi německými inženýry a Bohem ale za kratší konec tahal ten s bradkou.

Nové Porsche 911 typové řady 991 jsme si podrobně představili už několikrát a dokonce jsme měli možnost srovnat jej s jeho předchůdcem typu 997. Co kdybychom se ale detailněji podívali také na to, co aktuální novince předcházelo? Přece jen, devětsetjedenáctka je tady už téměř padesát let.

První Porsche 911 vzniklo jako nástupce typu 356 a veřejnosti bylo představeno 12. září 1963 ve Frankfurtu. Původně neslo kód 901 (prý proto, že to měl být projekt s pořadovým číslem 901) a s tímto označením se objevilo také na autosalonu. Jméno 911 se zrodilo až po známé eskapádě s Peugeotem, který měl od dvacátých let patentem chráněnou nulu uprostřed třímístného čísla. Přesto se do podzimu 1968 vyrobí 82 exemplářů nesoucích číslo 901. Proč pak byla jednička nahrazena nulou, to vlastně nikdy nebylo hodnověrně vyjasněno, možná to bylo v té chvíli prostě to nejjednodušší řešení. Je ovšem interesantní, že závodní Porsche 904, 906, 907, 908 a 909 Francouzům nevadily.

První vyrobené vozy dnes známé jako 911 nesly označení 901

Výroba startuje v roce 1964 jako série 0. Auto, jehož design navrhl Ferdinand „Butzi“ Porsche, syn zakladatele, má za zadní nápravou podélně uložený plochý šestiválec s rozvodem OHC a objemem 2,0 l. Agregát byl pochopitelně chlazený vzduchem a měl výkon 130 koní. Mezi (na dnešní poměry) zvláštní konstrukční prvky patřilo třeba odpružení torzními tyčemi a disponovalo (na tu dobu) neobvyklými kotoučovými brzdami na všech kolech.

Záhy se objevuje typ 912, který měl vyplnit mezeru mezi levnějším, pořád vyráběným modelem 356 a devětsetjedenáctkou. V podstatě to byl ten samý model, jen dostal čtyřválcové srdce výběhového vozu, tedy šestnáctistovku boxer o výkonu 90 koní. Navzdory obavám byl vůz přijat skvěle a v počátcích se prodával lépe než 911.

Porsche 912 dostalo slabší čtyřválec typu 356

Porsche ovšem hledá další možnosti, jak rozšířit nabídku motorů, a tak v roce 1966 představuje dvoulitr s výkonem posíleným na 160 koní. Montuje se do varianty 911S a objevují se legendární kola Fuchs. A protože obchody jdou skvěle, záhy na trh přichází Targa s mohutným bezpečnostním obloukem a odnímatelným střešním panelem. Objevuje se též první limitovaná série 911R odlehčená laminátovými komponenty (dveře, nárazníky, kapota motoru) a výkonem 210 koní, nicméně její homologace coby okruhového speciálu se nezdařila. Nachází uplatnění v rallye, kde vítězí třeba v závodu Tour de Corsica.

Silnější verze S měla dvoulitr s výkonem 160 koní

Zadní okno Targy bylo nejdříve z plastu, později již ze skla a s vyhříváním

První eRko mělo 210 koní a částečně laminátovou karoserii.

V roce 1968 je v prodeji levnější verze 911T (neplést s Targou, tohle znamenalo Touring) jako nástupce 912, uprostřed stojí typ 911L a na vrcholu byla 911S a Targa. Konstruktéři rovněž do života uvádí automatizovanou převodovku Sportomatic, která má klasickou H kulisu a místo klasického číslování polohy P, R, L, D, D3 a D4. Byla to zvláštní kombinace manuální převodovky, robotizované spojky aktivované pohybem řadicí páky, a změny kvaltů zjemňoval klasický hydrodynamický měnič.

Verze T nahradila předchozí základní model 912

Převodovka Sportomatic měla kulisu H popsanou jako klasický automat

O rok později přichází Porsche s další zásadní změnou. Kvůli značné kritice chování na limitu má 911 - označená jako typ B - prodloužený rozvor. A aby v tom pro historiky byly ještě větší zmatky, verze L (Luxus) se mění na 911E jako Einspritzer, což je odkaz na použití nového vstřikování Bosch posilujícího výkon na 140 koní. A protože je aplikováno i v esku, zvyšuje se i jeho výkon o 10 koní na rovných 170.

Písmeno E v názvu signalizovalo, že vůz měl mechanické vstřikování

Významná změna pro 911 (teď už jako typ C a D) přichází hned na začátku 70. let, kdy se zvyšuje objem motoru z 2,0 na 2,2 litru. Výkony jednotlivých modelů jdou nahoru a pokrývají teď spektrum od 125 do 180 koní, přičemž hmotnost vozu se pořád drží něco málo přes tunu. Tento motor ovšem dlouho nevydrží a už v roce 1972 se opět zvětšuje objem na 2 341 ccm (tentokrát ne vrtáním ale prodloužením zdvihu), Porsche ovšem zaokrouhluje na 2,4 a mluví o typu E a F. Výkony zase stoupají, nicméně 190 koní modelu 911S je záhy překonáno skutečným pamlskem.

Objevilo se zbožňované a dosud nesmírně vyhledávané Porsche 911 Carrera RS (podle závodu Carrera Panamericana a zkratky od slova Rennsport) s kachním ocasem. Vybaveno šestiválcem o objemu 2,7 litru o výkonu 210 koní, pětistupňovou manuální převodovkou a hmotností jen 975 kg, zvládlo stovku za 6,3 s a umělo jet rychlostí 240 km/h. V závodních verzích uspělo například v Daytoně, Sebringu, Nürburgringu či sicilské Targa Florio.

Carrera RS 2.7 patří mezi nejvíce ceněné klasiky Porsche

Od roku 1974 Porsche opět mění objemy motorů základních verzí, které se tentokrát zvětšují na 2,7 l - jde o tzv. typ G a technicky je hodně podobný verzi RS. Jednotky, které mají později problémy se spolehlivostí v horkém podnebí Kalifornie, mají od 150 do 210 koní v případě Carrery. A protože ropná krize je v plném proudu, začínají se objevovat výrazné rozdíly ve výkonech mezi americkými a evropskými modely. A nejen to. V souladu s novými požadavky Spojených států na konstrukci nárazníků odolávajících kolizím do 8 km/h, se objevují gumové nástavce a viditelné tlumící prvky po stranách nárazníku. Oproti předchozím čistým liniím to vypadá značně nesympaticky, nicméně pořád lépe, než předvedly některé jiné automobilky.

Polovina 70. let, přesněji rok 1975, s sebou přináší i první přeplňovanou verzi 911 Turbo schopné zvládnout stovku za 4,9 s a jezdit 250 km/h. Jde o vůz, kterému se též říká 930, protože tak byl značen pro Spojené státy. A neoficiálně se o něm bude později mluvit jako o „ovdovovači“, protože kombinace třílitru o výkonu 260 koní a masivního turboefektu dokáže v zatáčkách poslat tohle auto zádí napřed do pangejtu velmi nesmlouvavě. To ale nebrání automobilce uvést na trh v roce 1978 ještě silnější verzi s objemem motoru zvětšeným na 3,3 litru, doplněným mezichladičem a výkonem rovných 300 koní. Neměli bychom ale zapomínat ani na verzi 911 Carrera 3.0 z roku 1976, která měla ten samý motor ovšem bez přeplňování a výkon 200 koní.

První Turbo se ve Spojených státech prodávalo jako typ 930

Carrera 3.0 1976 měla ten samý motor co 930, jen bez turba

V roce 1978 se Porsche 911 zase mění. Nastupuje série SC, která má v základu atmosférický šestiválec o objemu 3,0 l a dva sedmička nadobro končí. Třílitrová jednotka je v zásadě ta samá technika, kterou jste dostali v předchozí Carreře 3.0, jen výkon je snížený na 180 koní. Ve vozech se objevuje luxusní výbava, kabina dostává elektrifikaci všech možných ovládacích prvků, což oceňuje hlavně americký zákazník, ale zároveň se tím zvyšuje hmotnost na úkor dynamiky. Proto se pro Evropu zvýší výkon v roce 1980 nejdříve na 188 a později na 204 koní. Objevují se též zvláštní verze, jako třeba SC Weissach se speciálními laky, koly Fuchs nebo spoilery a také paket Sport Group pro Británii s tužším podvozkem a nějakými spoilery navíc.

Provedení SC bylo hlavně o komfortu, motor 3.0 měl výkon „jen” 180 koní. Na posledním obrázku je speciální edice SC Weissach

Zdánlivou nudu a letargii zčeří Porsche na frankfurtském autosalonu v roce 1981. Na stánku stojí plnohodnotný kabriolet (bez oblouku za sedadly) coby prototyp připravený do sériové výroby a první vůz tohoto druhu po otevřené 356 z poloviny 60. let. Pořádný poprask ale způsobuje něco jiného - kabrio má pohon všech kol, což je pro dosavadní konzervativní jádro nepředstavitelné.

Verze SC definitivně končí v roce 1983 a na její místo nastupuje 911 se jménem Carrera, ve verzích kupé, Targa a kabrio a motorem 3,2. Porsche tvrdí, že jde z 80 procent o úplně nový agregát a z dostupných informací víme, že kombinuje vrtání předchůdce SC, klikovou hřídel z 3.3 Turbo s hydraulickými napínáky rozvodových řemenů. Jeho výkon činí 231 koní, pro Ameriku snížený na 210 koní. Na 220 se v USA dostanou až potom, co se ve voze objeví novější typ vstřikování. Pro tento typ je příznačné také to, že v roce 1984 zavádí paket M491 Supersport, jinak též známý jako Turbo-look, a způsobí, že jen znalci umí odlišovat „sériovku“ od přeplňovaného modelu.

Nový motor měl objem zvýšený na 3,2 l a vůz nesl jednoduché jméno Carrera

V Evropě se pak vyskytne ještě několik výjimečných sérií. Jako pocta k desátému výročí Carrery RS vzniká v Itálii u milánského dealera deset kousků modelu Carrera ST (Senza Turbo - doslovně bez turba) s výkonem 255 koní. Další je odlehčená 911 Carrera Club Sport s posunutým omezovačem motoru a úpravami na podvozku. Mezi lety 1987 a 1989 se jich vyrobí jen 340. A rovněž 911 Carrera Speedster, kabriolet se sníženým rámem předního okna a bez zadních sedadel, který měl být poctou pro 356 Speedster.

Tip: Do nejlepších časů Porsche 911 se můžete vrátit i s úplně novým Singer 911, které se od letoška prodává s novými motory Cosworth.

Interiér Carrery Speedster byl pouze dvoumístný