Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

(+ video) Pagani je ztělesněním věty „Když to nejde koupit, vyrob to”. Dnes staví jedny z nejvíce exkluzivních superaut světa.

První automobil značky Pagani, konkrétně Zonda C12, se představil na ženevském autosalonu v roce 1999. Historie téhle automobilky se ale začala psát mnohem dříve a Zonda se původně vůbec neměla jmenovat Zonda. Horacia Paganiho, který se narodil 10. listopadu 1955 v Argentině jako syn italských emigrantů, totiž auta zajímala odjakživa.

To by nebyl takový rozdíl oproti ostatním automobilovým nadšencům, jenže Horacio Pagani se auty chtěl živit, a tak vystudoval školu technického zaměření a později na univerzitě industriální design a mechanické inženýrství. Podílel se na stavbách různých aut, dokud si jej nevšiml Juan Manuel Fangio a nepřiblížil mu svět superaut. Tím byl Horacio tehdy ještě mladý okouzlen a v roce 1983, se Pagani přestěhoval do rodné země svých rodičů, Itálie, a začal na základě Fangiova doporučení pracovat jako mechanik u Lamborghini.

V hierarchii firmy stoupal rychle výše, až se stal šéfem oddělení zabývajícím se vývojem kompozitních materiálů. Jenže to mu nestačilo, přál si, aby Lamborghini více pracovalo s karbonem, což tehdy Ferrucio Lamborghini odmítl. Investoval tedy do vlastního vybavení a po roce 1990 Lamborghini zcela opustil, aby pracoval pod hlavičkou vlastních firem - Modena Design a Pagani Composite Research. Spolupráce s Lamborghini pokračovala alespoň externě, Pagani se podílel třeba na stvoření skvostu jménem Diablo, v roce 1992 ale začal konečně pracovat na prvním autě nesoucím jeho jméno: Pagani.

Původně mělo mít název C8, zanedlouho se ale změnil na Fangio F1, podle jména Horaciova vzoru. Trvalo zhruba rok, než se z nákresů stalo skutečné auto a mohlo se začít s testováním ve větrném tunelu. První auto značky Pagani je známé motory AMG, ovšem až v roce 1994 byla finalizována dohoda s Mercedesem, že bude motory dodávat. Nebylo to z čistého nebe, Pagani už s touhle značkou spolupracoval dříve. Vůz dostal dvanáctiválec z modelu S 600, který nabídl 394 koní a 570 Nm. Jméno se na Zondu C12 změnilo v roce 1995, kdy Juan Manuel Fangio zemřel; Pagani se rozhodl změnit jméno z respektu k Fangiovi a vybral název větru, který pravidelně vane v Andách.

Právě tenhle vůz se představil v Ženevě v roce 1999, vývoj trval sedm let. Jeho výsledkem ale bylo unikátní superauto, které možná nemělo nejvíc výkonu na světě, ale byla tu spousta jiných zajímavostí. Třeba čtyři koncovky výfuku, umístěné uprostřed zádě v kruhu. Design Zondy byl údajně inspirován stíhačkami a závoďáky Mercedes-Sauber skupiny C. Jejich vliv je vidět velmi dobře.

Další verzí tohoto stroje byla Zonda C12 S, která už měla motor postavený firmou AMG. Byl to sedmilitrový atmosférický dvanáctiválec, který nabídl 550 koní, rozpohyboval vůz na stovku za 3,7 vteřiny a maximálka byla 335 km/h. Nedlouho poté přišla Zonda S 7.3, jejíž motor měl objem zvětšený na 7,3 litru a výkon poskočil na 555 koní a 750 Nm. Až v tomto voze našly místo základní elektronické berličky - ABS a kontrola trakce. Vznikl také Roadster v omezeném počtu 40 kusů.

Následovala Zonda F, která písmeno F dostala do názvu podle - hádáte správně - Fangia. Také měla více výkonu, 602 koní a 759 Nm, a trochu upravený design a aerodynamiku. Vznikla ve 25 kusech a i tohoto stroje existovala verze Roadster, které se vyrobilo také 25 kusů. Pak následovala v roce 2009 Zonda Cinque, kterých bylo jen pět a měla to být poslední verze Zondy.

Zonda F je exkluzivní zboží

Zonda Cinque ale ještě víc

Jenže nebyla. Pro velkou poptávku vznikla ještě Zonda Cinque Roadster, kterých vzniklo také pět. A pak ještě verze Tricolore, která měla existovat jen v jediném kuse, ale nakonec vznikly celkem tři. Mimo to je firma Pagani více než ochotná stavět auta přesně podle zájmu klientů, takže vznikla velmi dlouhá řada specialitek třeba s tyrkysovou kůží v interiéru.

Nebo Zonda 760 LH, která má manuální převodovku, ne sekvenci jako většina ostatních Zond, protože si to L. H. - Lewis Hamilton - výslovně přál. Většinou se o nich moc neví, natož aby existovaly pořádné fotky, ale pár si jich můžete prohlédnout ve výše odkazovaném článku nebo v tom z tohoto týdne, kdy se Hamiltonovi „podařilo” vůz nabourat.

Hamiltonova Zonda ještě v době, kdy byla celá

A pak tu samozřejmě máme Zondy, které nedostaly značky. Zonda R se představila v roce 2007 a její šestilitrová V12 z Mercedesu CLK GTR dávala 750 koní a 710 Nm. A vlastně to vůbec nebyla Zonda, jen tvar karoserie byl velmi podobný a bylo sdíleno asi 10 % částí, zbytek byl úplně nový; model R sloužil i jako testovací platforma pro komponenty nového modelu.

Později vznikl model R Evolution, který dostal 811 koní a má lepší dynamiku. A konečně v roce 2013, po 14 letech výroby a v době, kdy Huayra byla dávno na světě, přišla poslední Zonda. Dostala název Revolución a nabídla 811 koní, 730 Nm a opět přepracovanou aerodynamiku se zadním křídlem, jehož odpor vzduchu lze snížit tlačítkem na přístrojovce. A také má hromadu dalších prvků, na které silniční auta mohou zapomenout a které se postaraly o to, že tento vůz je nyní rekordmanem Nordschleife.

Zonda Revolucion je nejrychlejší auto Severní smyčky, ovšem bez silniční homologace

Nástupcem Zondy se stal model Huayra, představený v roce 2011, v době, kdy výroba Zondy ještě běžela, třebaže se Pagani pokaždé tvářilo, že zrovna představený unikátní model bude poslední. Mnoho lidí propíralo design, příď prý vypadala jako ryba a auto nebylo oproti posledním okřídleným Zondám dostatečně radikální.

Jenže Huayra má aktivní aerodynamiku, klapky na přídi a zádi, které se starají o to, aby byla přilnavost na silnici co nejlepší za každé situace. Design je evolucí Zondy, zůstala kopule kokpitu, inspirovaná závoďáky Mercedes-Sauber a také čtyři výfuky uprostřed zádě. A v útrobách je dvakrát přeplňovaný šestilitr od AMG o 710 koních a 1 000 Nm.

Výkon motoru putuje na kola pomocí sedmistupňové sekvenční převodovky, která je dost těžká - sama o sobě váží 96 kg - ale také je velmi rychlá. Poháněna je zadní náprava, pochopitelně. Kabina má prvotřídní vybavení a vůz je celkově pojatý víc luxusně, zejména oproti posledním Zondám. Váží 1 350 kg, což není moc, ale ani úplně málo.

Karoserie není z karbonu, ale z jeho verze zvané carbotanium, což je v podstatě karbon s titanovými vlákny vpletenými do jeho struktury. I některé Zondy jsou vyrobeny z tohoto materiálu, zejména např. modely R a Cinque. Titan, stejně jako hořčík, je také u Zondy i Huayry používán pro některé další komponenty.

Pagani Huayra je stále nejnovějším strojem značky

V současnosti je podle dostupných zpráv Huayra vyprodaná, protože kontrakt s AMG počítal jen se stovkou motorů. Pochopitelně to tak ovšem nezůstane, během příštího roku by se měl ukázat roadster a v mezičase se objevují různé speciální edice. Zmiňme například verzi Scozia, která byla postavena pro skotského zájemce a je vážně krásná zvenčí i zevnitř - šedomodrá barva karoserii vážně sluší a sedačky čalouněné károvanou látkou jsou krásným detailem.

Budoucnost automobilky Pagani je kromě Huayry Roadster také v nové továrně, která má být větší a má být schopna vyrobit 300 aut ročně. Tak moc vozů Pagani ovšem produkovat nebude, omezí výrobu na 45 aut za rok, aby zachoval exkluzivitu. Právě ta je totiž na Pagani jednou z úžasných věcí, všechna auta se vyrábí ručně, takže máte-li dost tučné konto, není problém si objednat přesně to, co chcete. Zástupy speciálních Zond to dokládají.

Původní továrna Pagani zůstane v potřebách produkce karbonu a carbotania, zatímco do té nové, která bude dokončena ještě letos, je postupně přesouvána výroba automobilů. Není to ovšem fabrika, jak by si ji člověk představil, všude je čisto, nikam se nespěchá, protože tu není výrobní linka, která se neustále pohybuje a dělník musí vykonat svůj díl práce za maximálně 17,5 vteřiny.

Panuje tu přátelská atmosféra, není tu stres, ale naopak dostatečně dobré osvětlení, aby bylo možné rozestavěná auta obdivovat v plné kráse. Původní továrna, stojící jen o 200 metrů vedle ve stejném industriálním komplexu v italském San Cesariu sul Panaro, na tom byla podobně, jen byla výrazně menší.

Továrna Pagani je pozoruhodné místo samo o sobě

Automobilka Pagani ve svém dnešním stavu a statutu je ztělesněním bezvýhradné lásky k automobilu jednoho snílka, který byl dostatečně schopný na to, aby svůj obrovský sen dotáhl v realitu, a také ztělesněním věty „Když to nejde koupit, vyrob to”. Tomu snílkovi, Horaciovi Paganimu, bylo 10. listopadu 60 let a stojí za ním ohromný přínos automobilismu na celém světě...

Zonda 760RS mířila k zákazníkovi do Jižní Ameriky

Matně černá verze Absolute má volant vpravo a putovala do Hong Kongu

Zonda PS vznikla pro člověka, kterému se nelíbilo původní uspořádání výfuků

Zonda Uno byla přáním člena katarské královské rodiny, který má zálibu v tyrkysových autech

Verze 760LH pilota Formule 1 Lewise Hamiltona je relativně známá

Výroba aut Pagani je úchvatná podívaná

Marek Bednář