Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Pozměněná příď mnichovské vlajkové lodi slízla spoustu kritiku ještě před odhalením. Pohled do minulosti ukazuje, že právem, třebaže nejde o jedinou změnu k horšímu.

Pokud se vyznáte ve filmové branži, pak patrně víte, že pokud Hollywood narazí na nějakou zlatou žílu, rozhodne se jí vytěžit do posledního zrnka. Hned pár dnů po premiéře úspěšného filmu, kdy je již definitivně jasné, že tržby míří do oblak, je tak odklepnuto pokračování. To je povětšinou napsáno dle osvědčeného receptu - tedy co se lidem líbilo minule, toho jim nyní továrna na sny dodá ještě více. Vše je tak mnohem epičtější, barevnější, hlasitější... a samozřejmě i nákladnější. A jakkoliv až na výjimky takové pokračování nikdy nepřineslo vyšší procentuální zisk, Hollywood se dané strategie drží zuby nehty.

Prakticky ve stejných kolejích se pohybuje i automobilová branže. Ačkoliv bychom měli zdůraznit, že v tomto případě ona pokračování nemusí u publika hned narazit. Naopak často bývají nové vozy daleko úspěšnější než jejich předchůdci, nicméně i tady platí, že se džbánem pro vodu se chodí tak dlouho, až se ucho utrhne. A přesně takový osud může stihnout i BMW, jenž se v posledních letech rozhodlo, že své novinky obdaří novou interpretací čelních ledvinek. A jak asi již tušíte v návaznosti na úvod článku, ty jednoduše musí být stále výraznější.

Při pohledu na první snímky faceliftu řady 7 se ovšem zdá, že mnichovští skutečně již drží v ruce jen ono ucho a střepy džbánu jsou kdesi daleko za nimi. Momentálně neexistuje prakticky nikdo, komu by se nové čelní partie líbily a nejčastěji slýcháme slova o nahrazení elegance arogancí. To není zrovna dobrá zpráva, zvláště za situace, kdy prodeje dosavadního provedení míří již nějaký ten pátek jen jediným směrem, a to dolů. S ohledem na stávající odpor lze totiž očekávat další sešup registrací, jenž bude vodou na mlýn Mercedesu. Třícípá hvězda totiž se svou třídou S hraje spíše na konzervativní notu.

Pokud vezmeme v potaz, že ledvinky se zvětšují na každém modelu v mnichovské nabídce, pak je víceméně jasné, že automobilka neměla v případě faceliftu řady 7 jinou možnost, než zamířit ke vskutku enormní velikosti. Koneckonců tu máme vlajkovou loď BMW, která se o piedestal dělí se zcela novým SUV X7. A to dostalo kontroverzní příď rovněž. Níže tedy značka zamířit nemohla. Nyní ale jen doufejme, že zvětšování proběhlo naposledy.

Zda se tak ovšem stane, to stoprocentně prohlásit nemůžeme. Není tedy opravdu jisté, jestli došlo na poslední zvětšování, které mělo řadě 7 napomoci alespoň nějakým způsobem zůstat nad vodou, či nikoliv. Budoucnost proto necháme aktuálně stranou a místo toho se zadíváme zpátky do minulosti na veškeré generace mnichovské vlajkové lodi. Pokud totiž uvidíte veškeré přídě pohromadě, ihned vám dojde, proč nové partie vzbuzují takovou vlnu nevole.

BMW 7 E23 (1977-1986)

Vůbec první generace řady 7 navázala na BMW E3, přičemž v rámci přídě zůstala věrna základním prvkům. Měli jsme tu tedy profil připomínající žraločí čumák, do jehož středu se nastěhovaly poměrně úzké ledvinky. Ty se s příchodem faceliftu v roce 1982 rozšířily, nicméně souběžně s tím byla poupravena také světla, plastové mřížky masky či spodní nárazník. Vůz tak náhle působil mnohem elegantněji i majestátněji, vůči filozofii tedy nikdo nic nenamítal. Zvláště když souběžně s tím dorazila také daleko lepší technika či luxusnější interiér.

BMW 7 E32 (1986-1994)

Co bylo řečeno výše, můžeme zmínit i v tomto případě. Druhá generace totiž započala svou životní dráhu s větší velikostí ledvinek, než tomu bylo u faceliftu předchůdce. A modernizace provedení E32 dané rozměry ještě navýšila. Přeprofilována kvůli tomu musela být i kapota motoru, stejně jako nárazník. Nicméně nárůst vůči generaci E23 měl své opodstatnění - BMW pod kapotou představilo i osmiválce a dvanáctiválec. S těmito jednotkami přitom byly spojeny širší ledvinky než se základním šestiválcem, zákazníci si ale za užší provedení vracející se o pár let zpátky mohli připlatit.

BMW 7 E38 (1994-2001)

Dostáváme se ke generaci E38, která je mnohými považována za nejkrásnější v celé historii. I v jejím případě přitom došlo na přepracování ledvinek, ty se však v podstatě hlavně rozšířily a zaujaly tak místo předchozích plastových mřížek lemujících světlomety. V jejich případě navíc facelift z roku 1998 přinesl vykrojení ve spodní části. Na velikosti masky se toho však mnoho neměnilo, BMW se víceméně zaměřilo jen na jejich výplň - dostali jsme tak 12 vertikálních lamel namísto předchozích deseti, to ale bylo v této oblasti prakticky vše.

BMW 7 E65 (2001-2008)

Chris Bangle je možná nejnenáviděnějším designérem mnichovské automobilky, a to právě kvůli čtvrté generaci řady 7. Tu obdařil značně kontroverzním stylem, zejména pak v zadních partiích. Díky tomu si prakticky nikdo ani nevšiml přídě, která do značné míry vycházela z předchozího provedení. Možná i proto nakonec v showroomech zákazníci byli shovívavější a drastický propad prodejů se nekonal. BMW se ale přesto v rámci faceliftu pokusilo napravit jak zadní, tak i čelní partie. A právě v tomto případě již ledvinky nezačaly růst jen do šířky, jako tomu bylo dosud, ale také do výšky.

BMW 7 F01 (2008-2015)

Předposlední generace měla díky odporu vůči Banglově kreaci příchod na trh značně usnadněný. Vůz působil hlavně moderně, nikoliv kontroverzně, a na zvětšování čelních ledvinek si nikdo ani nevzpomněl. Jejich velikost plně odpovídala rozměrům, na jaké řada 7 narostla. Prodloužené provedení se vůbec poprvé dostalo přes 5,2 metru, v případě rozvoru bylo možné počítat s 3 210 milometry. Ty si ponechala také modernizovaná varianta, jejíž ledvinky díky menšímu počtu lamel dokonce na první pohled navodí dojem, že došlo na zmenšování.

BMW 7 G11 (2015-současnost)

Vracíme se tam, kde jsme začali, tedy ke stávajícímu provedení. To již v době příchodu na trh před třemi lety zaujalo svou velikostí ledvinek, nicméně vzhledem k tomu, že značka do nich integrovala i aktivní lamely, jež se při potřebě většího objemu vzduchu otevírají, nikdo příliš neprotestoval. I proto, že lehce kontroverzních prvků bylo daleko více. Snížení hmotnosti mezi ně na první pohled nepatřilo, ovšem za úsporou kil stálo hlavně to, že základní motorizací již nebyl třílitrový šestiválec, nýbrž dvoulitrový čtyřválec.

BMW tak v podstatě najelo na novou vlnu, ve které se snaží párovat jak maximální efektivitu, po níž touží zákonodárci a aktivisté po celém světě, tak i onu hierarchickou nadřazenost řady 7 zbytku portfolia. Je přitom nepochybné, že se znovu dočkáme nižší spotřeby, přestože došlo na změnu metodiky jejího měření a procedura WLTP by reflektováním reálného světa měla přinést spíše vyšší hodnoty.

Nicméně přesto máme pocit, že vše šlo vyřešit daleko lépe - třeba tím, že zachovány by zůstaly původní ledvinky a došlo by jen na zúžení čelních světlometů. Tím by ale dost možná BMW nosilo onen pověstný starý džbán ještě o pár let déle. Takhle máme aspoň naději, že za nějaké tři roky bude facelift generace G11 minulostí a my se dočkáme vytouženého restartu, snad s trochu menšími ledvinkami.

Petr Prokopec