Autoforum

/

Foto: Tuzex, koláž Autoforum.cz

Za komunismu byla alespoň trochu dostupná jen východní auta a to ne vždy. Bizarní je, do jaké míry se tehdejší materiály tvářily jinak.

Když člověk dnes chce nový automobil, stačí si nějaký vybrat, jít do autosalonu a tam si ho za našetřené či půjčené peníze koupit. Je to pochopitelně něco jiného než jít pro koblihy k snídani, ale není to složitá věc. Náročnější může být výběr té správné verze, výbavy, barvy či provedení interiéru, zejména pokud je různých možností víc než pár desítek. Tím ale složitost celé operace do značné míry končí.

V dobách před sametovou revolucí, jejíž 30. výročí dnes slavíme, to bylo trochu jinak. Něco jako dealerství jedné automobilky byla utopie, auta všech u nás dostupných značek se prodávala v národním podniku Mototechna a některá také v Tuzexu, tam za tzv. bony, oficiálním názvem tuzexové koruny. A ani zdaleka nešlo pořídit všechno, jak je tomu dnes - běžně a relativně snadno dostupné byly pouze vozy východního bloku a to také ne všechny. Třeba zkraje osmdesátých let klesl dovoz tehdy žádaných Lad do Československa na minimum a s tím pochopitelně i jejich prodej. Poptávka po nich bujela dál a nabídka ji prakticky nikdy až do revoluce zcela nevykryla.

Koupit auto ze „západu” bylo ještě méně běžnou věcí, resp. nebylo to tak snadné, že člověk přišel, vysázel na stůl peníze a dostal vůz. Dovoz takových aut se obvykle omezoval maximálně na jednotky tisíc kusů a přicházel nárazově. Svérázné je, že formálně byly tyto vozy prodávány zcela volně, neexistoval na ně žádný oficiálně pořadník, nebyla možnost si je někde standardně objednat či zamluvit. Prostě je šlo koupit v momentě, kdy byly na skladě, jenže to pochopitelně věčně nebyly. A když už se objevily, byly dávno „zamluveny” v rámci jakéhosi tmavě šedého prodeje - po známostech, „pod rukou”, za „všimné” apod., však si mnozí z vás jistě vzpomenou.

Bizarní v kontrastu s tímto stavem je, do jaké míry tehdejší režim předstíral opak. Nejen oním volným obchodem a zrušením pořadníků (ty byly oficiálně pouze na Lady ve výše zmíněném období), ale i tím, jak vznikaly oficiální tištěné katalogy k západním autům v českém jazyce a ceníky v korunách českých i tuzexových - do roku 1981 se vozy zpoza železné opony prodávaly v Mototechně i v Tuzexu, po roce 1981 už pouze v obchodě původně zamýšleném jako výspa nabídky československých firem (Tuzemský export). Že takových katalogů a ceníků mohlo vzniknout jen pár? To by byl vážně velký omyl.

Dali jsme si i s pomocí našich externích kolegů a materiálů Jana Tučka tu práci a pokusili se sehnat maximum takových historických katalogů z let 1949 až 1989, tedy z komunistických časů. Jistě jsme jich shromáždili jen část, přesto je bez nadsázky fascinující, kolik takových materiálů si můžete prohlédnout - dívat se na ně dnes bez znalosti historických konotací může snadno vytvořit dojem, že v ČSSR opravdu šlo koupit prakticky cokoli, i když realita byla úplně jiná.

Je to na každý pád zajímavý vhled do historie motorismu v zemi, v níž byl jediný volný trh právě ten velmi šedý až černý, a to nejen v otázce zboží včetně aut, ale i např. řemeslných služeb apod. Z paměti se tato doba postupně vytrácí a mohou zůstat právě jen mylné dojmy. Však se podívejte na ony katalogy Mototechny, Tuzexu, i konkrétních automobilek. Znovu opakujeme, že není pravdou, že by se tu nedalo koupit nikdy nic, zejména katalog Tuzexu z konce 80tých let reflektuje alespoň „realitu pro vyvolené”, ale jinak?

Vznikl dokonce kompletní katalog Volkswagenu v roce 1969, snad ještě v přednormalizační víře, že se sem německé vozy budou moci dovážet. Nestalo se to, tento katalog je ale pouhou perličkou totální fikce - podívejte se třeba na propracované katalogy Fiatu, Austinu nebo Renaultu. Těchto vozů se sem dostávala hrstka, katalog vám ale klidně vykreslil specifikace Renaultu 5 Turbo nebo Alpine 310 - taková auta tu mohl mít v roce 1983 možná Karel Gott.

Až legrační je katalog Fiatu i s Lancií Delta, nabídka k hrstce dovezených Toyot Corona (s poznámkou („Prodej na volném trhu”) a pro běžného smrtelníka i skoro kompletní katalog Tuzexu z konce 80tých let - ten už nabízel třeba i Renault 21 a individuální dovoz vozů od BMW nebo Mercedesu. Stačila „drobnost” - peníze, které nikdo normální neměl, v přepočtu na dnešní ceny až miliony Kč.

V minulosti jsme vám ukazovali ceník Mototechny z roku 1978, v němž jsme tehdejší popisovali tehdejší realitu a také fakt, že celkem hezký pohled na ceny je z dnešního pohledu velmi ošidný. Sluší se dodat, že během prakticky celé druhé poloviny komunistické éry bylo aut v Československu k mání vlastně dostatek - i dnes se lze dočíst, že Mototechna chvílemi držela docela vysoké zásoby a někdy dokonce musela auta skladovat na ulici. Ani tím se ale není radno nechat zmást, ukazuje to jen další slabinu centrálního plánování a odtržení poptávky od nabídky. K mání byly věci, které nikdo nechtěl, naopak ty žádané k dispozici nebyly. Slova o mizerné ekonomické efektivitě takového stavu si jistě můžeme nechat pro sebe.

Níže tedy najdete katalogy zahraničních aut pro československý trh. Možná část z nich nikdy nebyla použita, možná byly pod rukou rozebrány i tyto katalogy, aby si je mohli někteří lidé doma prohlédnout a schovat, když už nedosáhnou na západní auta ve skutečnosti. Na každý pád se na ně dnes můžeme podívat a vzpomenout na dobu, kdy byl horkou novinkou třeba Renault 5 Turbo,

Že tyto katalogy v žádném případě nenaznačují realitu tehdejší dostupnosti západních aut, ukáže tabulka registrací nejrozšířenějších aut v roce 1988, tedy v posledním celém roce vlády komunistické totality. Celkem se díváme na asi 2,4 milionu aut, z čehož na sledovanou špičku žebříčku dosáhly tři západní modely - Ford Cortina a Simcy 1301 a 1501. A celkem jich bylo na silnicích asi 16 tisíc - to je kapka v moři a další katalogy prezentované vozy na tom byly ještě hůře.

Pro úplnost přidáváme oficiální ceníky Mototechny a Tuzexu pro roky 1988 a 1989. Také v nich západní auta figurují, ale jak to bylo s jejich prodeji, je nastíněno výše, ostatně k dispozici máme i statistiky prodeje Mototechny v roce 1989, kdy se do jejího prodeje dostala hrstka Daewoo Racer údajně dodaná Kaddafím výměnou za umazání části lybijského dluhu směrem k ČSSR. Většina těch aut zkrátka v ČSSR existovala jen na papíře a i kdyby ne, průměrná mzda byla v roce 1988 pouhých 3 170 Kčs.

Nejrozšířenější osobní automobily v ČSSR ke konci roku 1988

Ceník nových aut v Mototechně a Tuzexu v letech 1988 a 1989

Prodeje nových aut Mototechnou za rok 1989

Katalogy Mototechny, Tuzexu a automobilek z let 1959 - 1988

Za minulého režimu jste mohli auta vybírat, ale nanejvýš v katalozích. Ty existovaly, ovšem auta se podle nich koupit moc nedala. Katalogy ale byly na kdeco, tady je průřez vybraným celé komunistické minulosti. I tak je před vámi téměř 300 obrázků.

Katalog Mototechny 1959 s Fiatem, Renaultem, Simcou

Katalog Mototechny 1964 s Fiatem, Renaultem, Fordem

Katalog Mototechny 1966 s Fiatem, Simcou

Fiaty 500, 600 a 850 z 60tých a 70tých let

Ford Cortina 1966

Saaby v 60tých a 70tých letech

Volkswagen v roce 1969

Fiaty 127 a 128 v roce 1971

Austin v roce 1972

Toyota Corona v 70tých letech

Chrysler 180 v 70tých letech

Simca v 70tých letech

Renault 15 TS v 70tých letech

Renault v roce 1978

Renault v roce 1983

Fiat Uno Fire 1984

Fiat v Tuzexu v roce 1984

Katalog Tuzexu v roce 1988

Daewoo Racer v roce 1989

Petr Miler