Autoforum

/

Foto: Bugatti

Nový superstroj lze definovat i řadou čísel, z nichž většina je ohromujících jako auto samo. Ať už jde o výkon, spotřebu paliva či charakter majitelů.

Existují automobily, které nepřestávají fascinovat ani desítky let po svém debutu. Třeba McLaren F1 byl revoluční do té míry, že se mu i skoro tři dekády po jeho zrodu dokáže máloco vyrovnat. Dlouho nejrychlejší automobil světa byl až po mnoha letech sesazen Bugatti Veyron a ani dnes se neztrácí vedle těch nejnovějších superaut. Mezi stroje, které můžeme navzdory ideové jinakosti považovat za jeho pokračovatele, patří i nové Bugatti Chiron a je velmi pravděpodobné, že se i ono dočká kultovního statutu.

Podobně jako F1 svého, času je i Chiron dnes je absolutním vrcholem automobilové techniky, třebaže jeho pozice už není a snad ani nemůže být tak dominantní, jako kdysi u McLarenu. V řadě aspektů je ale zcela jedinečný, však jen na míru stavěné speciality překonávají jeho výkon 1 500 koní. Šlo by o něm už teď sepsat knihu, chceme-li ale jeho výjimečnosti předestřít polopaticky, stačí pár velmi výmluvných čísel.

Jaké jsou tedy další parametry, kterými se vymyká nad zbytek sériové automobilové produkce? Je jich spousta a o některých jste možná už slyšeli. Přesto tahle jedenáctka faktů říká v kostce opravdu hodně a stojí za to ji znát.

187,5 koně na litr

Hodnota litrového výkonu Chironu není absolutní špičkou dnešní automobilové produkce, byť před dvěma léty by na tuto pozici ještě stačila. Mercedes-AMG A45 se od té doby posunul k 190,5 k/l, takže nabízí víc, je ale třeba mít na paměti, že u Mercedesu se toto číslo pojí s dvoulitrem, u Bugatti s osmilitrem. U Chironu se tak toto číslo stará celkem o 1 500 koní a citelně více z litru objemu dokáže dostávat jen Koenigsegg. U jeho One:1 to bylo plných 272 koní na litr, tohle auto - ani Agery se stejným motorem - ale dnes ve výrobě nenajdeme, jsou vyprodané.

802 Nm na tunu

S přechodem od výkonu k točivému momentu se dostáváme v síni slávy do ještě větších výšin. Bugatti svou novinku obdařilo 1 600 Newtonmetry, které musí rozpohybovat 1 995 kilogramů. Máme tu tedy enormních 802 Nm na tunu, vedle čehož takové Ferrari 488 GTB se svými 492 Nm na tunu produkovanými 3,9litrovým V8 působí skoro ušlápnutě. O čemkoli normálním ani nemluvě.

2,5 sekundy

Za jiných okolností bychom z dvoutunové hmotnosti u sportovního automobilu byli poněkud skleslí, zde ale k chmurám není důvod, alespoň v případě dynamiky v přímce. Ačkoliv si Chiron s počtem kilogramů nikterak nezadá s limuzínami od Bentley (této značce vládne taktéž Wolfgang Dürheimer, mimochodem), při sprintu nechává vše za sebou - stovku pokoří pod 2,5 sekundy. Má jít o nejrychleji akcelerující auto světa, ale na tomto poli je konkurentů více, počkejme si na nějaké seriozní srovnání.

1,3 sekundy

Dechberoucí akcelerace monstra z Molsheimu rozhodně nekončí metou 100 km/h. Dvojnásobku této hodnoty Chiron dosahuje za další čtyři sekundy a magickou třístovku zvládne za méně než 13,6 s, však už jsme to viděli i v praxi. Jak moc extrémní tato hodnota je, ukazuje, pokud si vedle Chironu postavíme obyčejnou Škodu Fabia 1,0 - ke zrychlení pouhou stovku potřebuje o 1,3 sekundy více času, to už Chiron jede dost přes 300...

420 km/h

Na celém světě existuje jen málo aut, která dovedou protnout metu 400 kilometrů v hodině, Chiron k nim ale rozhodně patří. Jeho maximálka je navíc o 18 km/h vyšší než rychlost, jakou potřebuje ke vzletu Concorde. Navíc jde o hodnotu elektronicky omezenou, reálně bude nejvyšší rychlost vyšší - o kolik, to se dozvíme v příštím roce.

0,185 l benzinu za sekundu

Chiron nefascinuje jen svými výkonu a dynamikou, ale také spotřebou. Při plné zátěži dokáže „vyžahnout” skoro dvě deci benzinu za sekundu, přesně 0,185 litru. To je ohromující apetit a pokud by se vám povedlo držet Chiron pod krkem dostatečně dlouho, zlikviduje celou svou nádrž na 100 litrů benzinu za pouhých 9 minut jízdy. Ujeli byste tak jen 63 kilometrů s průměrnou spotřebou 158,7 litru benzinu na 100 km.

516 g/km

Hledáte-li vůz s extrémně nízkou emisní stopou, jste na špatné adrese. Jelikož Chiron pohání čtyřikrát přeplňovaný osmilitrový šestnáctiválec, nepřekvapí, že produkuje 516 gramů CO2 na kilometr. Jen pro porovnání, každý člověk dýcháním vypustí do vzduchu asi 900 gramů CO2 denně, tedy ekvivalent 1,74 km ujetých v Chironu nenuceným stylem.

3 800 g

Aby Chiron mohl dosáhnout rychlostí přes 400 km/h, dostal zakázkové pneumatiky od Michelinu. Ty byly vyvíjeny s pomocí letadel, každý jeden gram běhounu dokáže ustát odstředivou sílu odpovídající 3 800 gramů, tedy přetížení 3 800 g. Bugatti tím překonává i monoposty Formule 1, což je logické, když si uvědomíme jeho hmotnost i maximálku.

3 800 otáček

Již bylo zmíněno, že osmilitrová pohonná jednotka W16 je čtyřikrát přeplňována. Aby bylo zamezeno efektu „turbo-díry“, pracují v nízkých otáčkách turbodmychadla pouze dvě. Ty zbývající se přidávají ke slovu až po překročení 3 800 otáček, tady se teprve z motoru stává čtyřikrát přeplňovaný, což je i v dnešní době výjimečné řešení. I tak první recenze zmiňují citelnou prodlevu, než Chiron přišpendlí těla pasažérů k opěradlu.

3 helikoptéry

Základní cena Chironu činí 2 miliony Eur (cca 54 mil. Kč) bez daně a na ty navazují nemalé provozní výdaje. Majitel hypersportu tak musí být opravdu bohatý člověk, což Bugatti rádo dává najevo podobným statistikami. Aktuálně říká, že jeho klient v průměru vlastní také 64 dalších automobilů, 3 vrtulníky, 3 tryskáče a 1 jachtu. Každoročně pak v průměru s Bugatti najezdí pouhých 2 494 kilometrů, tedy necelých sedm kilometrů denně.

30 prototypů

Během vývoje Bugatti použilo na 30 prototypů, se kterými bylo najeto půl milionu kilometrů po celém světě - mezi lokacemi přitom nechybělo Death Valley v Americe či zamrzlá jezera za Polárním kruhem. Chiron by tedy měl být stoprocentně funkční za jakéhokoliv počasí, na všech druzích silnic a při jakékoliv rychlosti. Vzhledem k objemu produkce (500 aut) jde o pozoruhodně vysoké číslo - třeba Pagani o Zondy použilo jeden a ještě opakovaně, Koenigsegg je na tom velmi podobně. To je výhoda velkého koncernu za zády, Pagani nebo Koenigsegg si takovou investici nemohou dovolit. A mimochodem, pro vývoj tak sloužilo plných 6 % aut, která mají být později sériově vyrobena - představte si totéž třeba u Octavie, které se prodají v jedné generaci miliony...

Bonus na závěr

Tím jsou počty u konce, navrch ovšem můžeme přihodit ještě pár slov Chrise Harrise. Ten už dostal příležitost Chiron otestovat, přičemž nově zmínil, že důležitá je - ostatně jako u každého sportovního vozu - teplota pneumatik. Dokud je totiž obutí studené, má Bugatti problém přenést veškerý výkon na silnici a potřebuje opravdu pořádný kus silnice.

Jakmile se ovšem teploty zahřejí, je vůz mnohem více ve svém živlu. Harris prozradil, že navržen byl tak, aby byl stabilní a ovladatelný i v tempu přes 300 km/h. Pokud by tedy moderátor Top Gearu měl k dispozici ony dva miliony Eur bez daně, Chiron by si pořídil raději než Ferrari FXX K. To je pro Bugatti jistě pocta...

...nebo černo-oranžové kombinaci

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec