Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Volkswagen proslul svými dieselovými auty, které hýbou Evropou... a žlučí amerických úřadů. Jejich historie se začala psát v září roku 1976.

Diesely automobilky Volkswagen slaví čtyřicet let existence, což by si za normálních okolností jistě vysloužilo velkou oslavu a nějaké ty akční modely s motory TDI, plaketkou v interiéru a třeba unikátní linkou na boku auta, zakončenou něčím na způsob „40 Years of Volkswagen Diesel”. Jenže okolnosti normální nejsou - loni propukla největší dieselová aféra dějin, která je stále živá a oslava vznětových motorů by připomněla debatu o provazu v domě oběšencově. A tak se Volkswagen tváří, jako by se nic nedělo.

To my ale nemusíme. Však dieselová auta koncernu VW jsou ovšem pro Evropu i pro Českou republiku velmi významná. Není dne, kdy by člověk nepotkal „chrochtající” produkt VW Group, ať je zrovna v Plzni, Hodoníně, Velké Bíteši, Rudné pod Pradědem nebo Edinburghu. Ani zmíněná aféra ostatně na jejich oblibě u zákazníků mnoho nezměnilo, a tak jsme se rozhodli si diesely Volkswagenu připomenout v několika milnících. TDI totiž není vše a nakonec ani TDI není jen jedna věc.

V prvé řadě se sluší říci, že ačkoli Volkswagen platí za velkého propagátora naftových motorů v osobních autech, nebyl zdaleka první, kdo s něčím podobným přišel. Primát drží Francouzi, konkrétně značka Citroën s modelem Rosalie v roce 1933. Mercedes brzy - v roce 1936 - následoval s modelem 260D. Ještě po několik dalších dekád byly diesely doménou Francouzů a Mercedesu, však jsme nedávno psali o nejrychlejším dieselu světa v roce 1965.

Volkswagen zkrátka nebyl průkopníkem tehdy a vlastně ani nikdy později - nepřišel jako první s technologií přeplňovaných dieselových motorů s přímým vstřikováním, ani s technologií common rail, jenže se všemi evolucemi Dieselova motoru uměl skvěle marketingově naložit. V Evropě jsou dnes jeho naftové vozy všudypřítomné, proto stojí za připomenutí, jak se to vůbec stalo - toto je 5 milníků vývoje.

1976: Golf Diesel

První diesel se v osobním autě Volkswagenu objevil skutečně přesně před 40 léty, v září roku 1976. Stalo se tak pouhé dva roky po startu produkce Golfu a oním motorem byl čtyřválec o objemu 1,5 litru. Neměl přímé vstřikování ani přeplňování, měl litinový blok a klikovou hřídel a ojnice z benzínové jedenáctistovky. Dával 50 koní a 80 Nm, na stovku to trvalo 19 sekund a maximálka byla 141 km/h.

Plusem byla spotřeba, která byla skoro poloviční oproti jedenáctistovce. Jak vloni otestovali Němci, Golf Diesel jezdil za 4,3 litru na sto, kdežto Golf s motorem 1,1 měl spotřebu 8 l/100 km. Samozřejmě ale nečekejte nic jako katalyzátor, takže ta jedenáctistovka byla pro ovzduší a zdraví lidí dost pravděpodobně lepší i přes téměř dvojnásobnou spotřebu. Tohle ale tehdy řešil málokdo.

1982: Golf TD

Golf byl také první Volkswagen, ve kterém se objevil první turbodiesel. Podle některých zdrojů přišel až v druhé generaci tohoto modelu, podle jiných se objevil v posledním roce výroby Golfu I. V každém případě to byla šestnáctistovka, která měla 69 koní a 133 Nm a vůz s ní zvládl maximálku 159 km/h. Zrychlení na stovku bylo pořád neoslnivých, ale přece jen lepších 14 sekund.

Spotřeba paliva nijak výrazně nevzrostla, turbodmychadlo motoru zvýšilo efektivitu, takže lépe využíval energii ve stejné dávce paliva. Nic na způsob čištění výfukových plynů ovšem ani zde nehledejte.

VW Golf II GTD

1994: Golf a Passat s motory TDI

Dnes legendární písmena TDI se poprvé objevila v roce 1994 na Golfu III a Passatu B4. Byl to jeden a týž motor, měl objem 1 896 ccm a nabídl 90 koní a 202 Nm. „Turbocharged Direct Injection”, slova, která se skrývají pod označením TDI, znamenají turbo a přímé vstřikování paliva, systém, který je pro diesel ideální a který je používán dodnes.

Nebylo to první TDI v rámci VW Group, tím byl řadový pětiválec v Audi 100 v roce 1989, a ani to nebylo první použití přímého vstřikování nafty vůbec - tato čest patřila Fiatu Croma 2,0 TD i.d., tedy Turbo Diesel iniezione diretta, v roce 1986. Označení 1,9 TDI se ale postupem času stalo legendou pro kombinaci svého dynamického projevu a nízké spotřeby.

VW Golf III TDI a Passat B4 TDI

1998: Motory TDI PD

Zřejmě nejslavnější éra motorů TDI, alespoň v našich končinách, ale přišla až o čtyři roky později s technologií PD, Pumpe-Düse. Prvním autem, které ji používalo, byl Passat B5 v roce 1998. Technologii PD vyvíjel Volkswagen jako reakci na common rail, protože chtěl něco podobně účinného, ale nechtěl platit za licenci na common rail. Slova „Pumpe-Düse” znamenají doslova „čerpadlo-tryska” a to je přesně princip funkce těchto vstřikovačů - je to vysokotlaké čerpadlo a vstřikovač v jednom.

Nízkotlaké palivové vedení dopravuje naftu ke vstřikovači, která je přes otevřený ventil nasáta čerpacím elementem do komory vstřikovače. Pak se ventil uzavře, ovšem čerpací element je stále v pohybu a zvyšuje tlak v komoře vstřikovače. Když ten dosáhne určitého limitu, otevře se tryska a palivo je vstříknuto do válce. Elektrické nebo mechanické ovládání ventilu tak určuje moment, kdy dojde ke vstřiku nafty do válce.

Toto řešení bylo hlučnější než common-raily, ale také o něco efektivnější. Jeho nevýhodou byla též omezená schopnost pracovat ve vyšších otáčkách, a tak musel být výkon „koncentrován” do těch nižších. Z toho pramenila i ona vyšší efektivita a také skokový nárůst výkonu, který ale pro mnohé představoval výhodu - málokterý diesel vám dopřál takový „kopanec” jako stará TDI PD.

Motor 1,9 TDI PD začal v Passatu B5 na 115 koních a 285 Nm, v Golfu to bylo 100 koní a 240 Nm, a jeho maximum v rámci sériových aut VW Group bylo u Seatu, kde nabídl 160 koní a 330 Nm. Ve Volkswagenech končil na 150 koních a 320 Nm a výkonová varianta byla poznat podle toho, kolik písmen v označení TDI na víku zavazadelníku bylo červených; čím víc, tím větší potenciál byl pod kapotou. Označení „TDI PD”, stejně jako „TDI CR” nebylo nikdy oficiální, ale pro odlišení se začalo lidově používat.

Fotka krytu motoru pochází z Passatu B5.5. Motor TDI PD jde údajně poznat podle rovných, nikoliv šikmých žeber na krytu

2008: Motory TDI CR

Technologii Pumpe-Düse nahradil nakonec i u Volkswagenu common rail, tedy vstřikovací systém, který používá jedno vysokotlaké čerpadlo. To vhání naftu do vedení, které je společné pro všechny válce, resp. pro všechny válce v dané větvi u vidlicového motoru - odtud název „common rail”. Z tohoto vedení nafta putuje trubičkami do vstřikovačů, jejichž otevírání řídí elektronika, a to přesněji, než v případě PD. Volkswagen na common rail přešel z důvodu nutnosti plnit přísnější emisní nařízení, snahy dosáhnout vyšších výkonů a kultivovanějšího projevu.

Tato technologie vznikla v 90. letech a jako první ji do automobilu úspěšně nainstalovala firma Denso v roce 1995. Moderní, elektronicky řízenou verzi vyvíjel koncern Fiat ve spolupráci s firmou Bosch, ale pak neměl peníze na její zdokonalení a přípravu pro sériovou výrobu, takže ji prodal Boschi, který vývoj dotáhl do konce. V osobním autě se objevila prvně v roce 1997, a to v Alfě Romeo 156 2,4 JTD.

Naopak motory TDI CR mají žebra šikmá. Onen „common rail” je na poslední fotce trubička nad svody, ze které vedou tenčí trubičky ke vstřikovačům