Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Hypersport Mercedesu a AMG dorazí s motorem 1,6 V6 turbo z monopostu F1. Přelomový tím bude, prvním autem s vazbou na svět F1 se ale nestane.

Jednou z nejočekávanějších automobilových novinek letošního roku je hypersport Mercedes-AMG Project One. Zajímavý jistě bude více aspekty, už jeho design vypadá jedinečně, od začátku ale ohromuje hlavně tím, že má použít techniku monopostu Formule 1, hlavně pak jeho motor. Nemá přitom jít o „něco jako motor z F1”, má jít přímo o něj, bez podstatné technické změny. Šéf AMG to potvrdil už vícekrát a naposledy rozháněl i obavy z životnosti.

Je to svým způsobem přelomový krok, neboť zrovna tento kus techniky, přímo v jeho původní podobě, v silničním autě bez změn nikdo nikdy nepoužil. Důvody jsou pochopitelné - smetánka okruhových závodů byla vždy místem, kde měly motory snad nejkratší životnost vůbec, neboť tu šlo vždy o výkony a nikoli výdrž. Jenže s tím, jak se posouvají možnosti techniky, které F1 kvůli pravidlům nedovolí naplno využít, se rázem otevírá cesta i k něčemu takovému. Nakonec, u hypersportu nelze očekávat nájezdy statisíců kilometrů během pár let.

Zatím tedy bylo jedinou možností, jak nabídnout bohatým nadšencům zážitky pilota F1, bylo posadit ho do skutečné F1. To ale fyzicky zvládne málokdo i s tréninkem v pomalejších formulích, jak ukázal mimo jiné Richard Hammond, když se měl projet s monopostem Renault, toto video z 10. série Top Gearu najdete úplně dole. Mercedes je ale připraven splnit své slovo, a použít skutečný motor z F1, jen jinak naladěný, přesto s celkovým výkonem přes 1 000 koní.

Jak bude duchovní nástupce CLK GTR vypadat ve skutečnosti, si zatím počkejme, už v tuto chvíli ale můžeme říci, že Mercedes není první, kdo nabídne auto, které se bude honosit „motorovým pojítkem” do světa Formule 1. Níže naleznete pět starších strojů, které se chlubily tímtéž, buď to ale bylo pojítko poněkud vágní a šlo vážně jen o „něco jako”, nebo bylo i docela skutečné. Pak se ale takový stroj sériové výroby nedočkal...

1. BMW M5 E60

Tohle auto nemusíme příliš představovat, stejně jako soudobé působení BMW v F1. Právě tam se automobilka získala zkušenosti, které pak využila ke stavbě jednoho z nejlepších motorů v silničních autech všech dob - desetiválce S85B50. Je těžké říci, jak moc lze věřit slovům o „odvozenosti” tohoto motoru od tehdejších agregátů ef-jedniček, minimálně dvě tu ale jsou.

V případě formulí šlo o jednotky 3,0 V10 s atmosférickým plněním a když poznáte zásah omezovače 5,0 V10 až v 8 250 ot./min, jekot tohoto motoru vám přijde podobně návykový. Jeho spolehlivost je ale stejně mizerná, jak skvělý tenhle motor je, když funguje. I to nakonec působí jako pojítko se světem F1 těch časů...

2. Ferrari F50

Černá ovce vrcholných Ferrari, F50 mělo přijít k výročí 50 let od založení automobilky, ale přišlo o tři roky dříve, v roce 1995. Měla to být Formule 1 se značkami, ale nebyla, protože auto, které má dostat značky, musí mít blatníky a blinkry. A jeho motor musí vydržet víc než pár set kilometrů v rámci závodu.

F50 ale byla poháněna dvanáctiválcem o objemu 4,7 litru, který byl v podstatě evolucí 3,5l V12 Tipo 040, kterou Ferrari používalo ve formulích v první půlce 90. let. Nabízí 520 koní a maximum otáček leží v 8 640 rpm. Je sice slabší než F40, ale je atmosférický, takže netrpí žádnou prodlevou po sešlápnutí plynu. A zase na rozdíl od Enza má manuální šestikvalt.

3. Prototyp prvního modelu Koenigseggu

Ke spojení Koenigseggu se světem F1 v případě produkčního modelu nikdy nedošlo, ale bylo k němu opravdu blízko. Dvanáctiválcový boxer Subaru-Motori Moderni 1235 vyvinul legendární italský motorář Carlo Chiti, když Subaru chtělo na začátku 90. let vstoupit do Formule 1. Nabízel 608 koní při 12 500 ot./min, ale to nebylo víc než konkurence. Tomuto motoru jsme se podrobně věnovali ve vlastním článku, dlouhé kariéry si neužil.

O pár let později vstupuje na scénu Koenigsegg, který pro svůj první prototyp jednal o motoru se značkou Audi. Jenže se nedohodli kvůli výkonovým požadavkům Švédů a Christian von Koenigsegg šel za firmou Motori Moderni právě pro tenhle dvanáctiválcový boxer. Italové ho upravili, snížili maximální otáčky a zvýšili objem na 3,8 litru. Motor dával asi 580 koní při 9 000 ot./min a v prototypu se opravdu objevil. V roce 1994 ale Chiti zemřel a firma Motori Moderni zkrachovala. Koenigsegg měl dva hotové motory a odkoupil i technickou dokumentaci, ale nakonec musel zvolit použití „obyčejného” osmiválce od Fordu. I této historii jsme se už podrobněji věnovali.

4. Porsche Carrera GT

Hledáte-li silniční auto, jehož zvuk je nikoliv podobný, ale úplně stejný jako zvuk monopostu Formule 1, hledáte Porsche Carrera GT. Desetiválec v tomto voze byl původně vyvíjen pro sezónu F1 roku 1992, tehdy mohly mít motory až 3,5 litru a 12 válců, Porsche ovšem zůstalo u deseti. K nasazení nedošlo, pak byl objem motoru zvětšen postupně na 5 a 5,5 litru a měl jezdit v Le Mans, ale Porsche se tehdy potřebovalo soustředit na něco, co mu skutečně začne vydělávat peníze - Cayenne.

Díky němu ale bylo prostředků dost na pokračování vývoje Carrery GT. Motor narostl na 5,7 litru objemu a byl naladěn na 612 koní, které posílá dál přes dvoutalířovou keramickou spojku a šestistupňovou manuální převodovku. Maximum výkonu leží v 8 tisících otáčkách a omezovač zasahuje v 8 500 ot./min. Tohle auto tvoří spolu s Ferrari Enzo a Mercedesem-McLarenem SLR jakousi Svatou trojici první dekády 21. století.

5. Yamaha OX99-11

Yamaha, třebaže se v motoristickém světě na první pohled specializuje na motocykly, vyrobila i úctyhodné množství zajímavých motorů pro automobily. Za všechny zmiňme spolupráci s Toyotou na desetiválci pro Lexus LFA nebo vývoj osmiválce pro Volva XC90 a S80.

Také ale ve své době dodávala hromady motorů do Formule 1. Odebíraly od ní např. týmy Brabham, Jordan nebo Tyrell. Právě motor z Brabhamu BT59 měl být použitý v silničním voze, který dostal označení OX99-11. Byl to dvanáctiválec s úhlem sevření válců 70° a objemem 3,5 litru a měl být naladěný na 400 koní v 10 tisících otáčkách. V roce 1994 tomuto vozu vystavila stopku finanční krize v Japonsku, existují ale tři prototypy - modrý, červený a žlutý.

Inspirace: Car Throttle

Marek Bednář