Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

I do dost velkých aut vám dnes výrobci aut prodají tříválcové motory titěrných objemů. Tenhle motor měl 30 válců, skoro 21 litrů objemu a vážil 2,4 tuny.

Pokud přijde řeč na skutečně gigantické motory, spojuje je s ohledem na jejich využití jedna pochopitelná vlastnost - spalují naftu. Pokud se zaměříme na extrémní benzinové jednotky, skončíme s jejich velikostí podstatně níže. V minulosti byla řeč například o 47litrovém motoru v BMW Brutus nebo 22litrové jednotce Fiatu Mefistofele. Našli bychom i další podobná monstra, výjimečná ale byla jen objemem - motor BMW měl 12 válců, Fiatu dokonce jen 6 a další by na tom nebyly lépe. Historie ale poznala i benzinový motor, který měl válců násobně více, třebaže objemem se držel ještě relativně zkrátka.

Šlo o motor Chrysleru jménem A57 Multibank, benzínový třicetiválec (čtete správně, 30 válců), který na první pohled vypadá jako hvězdicový motor, ale není jím. Vznikl z popudu americké armády, která potřebovala v roce 1941 velmi rychle velký počet motorů dost silných na to, aby dokázaly dostatečně rozpohybovat tanky. Ford odpověděl osmiválcem GAA, který si však necháme na jindy. A Chrysler přišel s motorem, který měl pět řad válců po šesti, tedy celkem třicet, 20,5 litru objemu - a pět klikových hřídelí.

Protože bylo nutné motor dodat rychle, Chrysler sáhl po něčem, čeho měl na skladech spoustu a také to uměl rychle vyrábět - řadovém šestiválci o objemu 4,1 litru s hlavami typu flathead. Jeden by nestačil, dva také ne a když už doputujete k číslu tři, můžete se pustit i dále. Takže prostě smontoval pět takových motorů dohromady do „hvězdice”. Každý motor měl svou vlastní klikovou hřídel, na kterou bylo napojené ozubené kolo v planetovém soukolí na jednom konci motoru.

„Planet” tu bylo pět a „slunce”, centrální ozubené kolo, bylo napojeno na jedné straně na výstupní hřídel, vedoucí ke spojce a převodovce, a na druhé straně na pomocnou hřídel, která vedla skrz chladič k větráku a tahala chladicí vzduch. Výsledkem byl motor, který byl sice s hmotností 2 379 kg (ani to není překlep) extrémně těžký, ale dokázal nabídnout 476 koní v 2 700 otáčkách a okolo 1 400 Nm. Chrysler v roce 1944 pro magazín Popular Mechanics uvedl, že je schopný tankem bezpečně pohnout, i když fungují jen tři z pěti řad válců, tj. 18 z 30 válců.

Samozřejmě, i tento „sešitec” potřeboval nějaký vývoj. V první verzi měl každý motor svůj jednokomorový karburátor připevněný na svém sání. Ke každému karburátoru tedy vedlo od vzduchového filtru, společného pro všech pět šestiválců, různě dlouhé potrubí. To mělo za následek, že dodávka paliva byla nerovnoměrná a nespolehlivá.

Konstruktéři se to snažili vylepšit instalací různých klapek a usměrňovačů toku vzduchu do potrubí, ale nakonec všech pět karburátorů namontovali do stejné úrovně na horní stranu motoru. Rozdílně dlouhé potrubí bylo až za nimi, což nejspíš nepůsobilo tak velké problémy, a údržba a seřizování karburátorů bylo snazší.

Podobným vývojem prošlo i chlazení. Chladič tu je jeden pro všech pět motorů, odpovídající měrou gigantický, ale zprvu měl každý motor i svou vlastní vodní pumpu. Ty byly hnány řemenem od centrální výstupní hřídele, ovšem řemeny neustále praskaly kvůli nerovnoměrnému zatížení různých pump.

Tenhle problém konstruktéři vyřešili jednou centrální vodní pumpou, od které vedly hadice do všech pěti bloků. Je vidět na fotografiích. Každému motoru nicméně zůstal vlastní rozdělovač, hnaný hřídelkou od vlastní klikové hřídele. Seřizování A57 jistě nebylo vůbec snadné, pět rozdělovačů a pět karburátorů, to je úctyhodný počet.

Protože Chrysler mohl pro výrobu A57 používat z velké části existující nástroje a výrobní linky, bylo relativně rychle hotovo. 3. června 1942, devět měsíců po začátku hovorů na téma motorů pro tanky, sjelo z výrobních linek 109 tanků M3A4 Lee VI vybavených tímto motorem.

Tank typu M3 Lee byl ale záhy nahrazen slavnějším typem M4 Sherman; motor Chrysler A57 Multibank se dostal do varianty M4A4, kterých vzniklo několik tisíc. Většina tanků M4A4 ale bojovala v britských službách, americká armáda upřednostňovala verzi M4A3, která byla poháněna silnějším, lehčím a jednodušším osmiválcem Ford GAA.

Celkem bylo vyrobeno 9 965 motorů Chrysler A57 Multibank, z čehož 7 500 bylo instalováno do tanků a zbytek byl vyroben jako náhradní motory. Údajně to byly silné, spolehlivé a odolné pohonné jednotky. Dodnes některé fungují ve zrenovovaných tancích, k čemukoliv jinému se ale pro svou obrovskou velikost a váhu příliš nehodí. Leda byste si chtěli postavit opravdu kuriózní hotrod...

Chrysler A57 Multibank je velmi zajímavý i vizuálně. Všimněte si nepravidelného rozmístění bloků

Některé z motorů stále fungují ve zrenovovaných válečných tancích...

...většina přeživších je ale v zuboženém stavu

Zdroj: The-Sherman-Shop

Petr Miler