Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

O tom, jak to na podobných místech do značné míry izolovaných od zbytku světa vypadá, se hodně mluví, ale jaká je realita? Tohle je poměrně vzácný pohled do ulic Pchjongjangu se vším všudy.

Je to vlastně paradox. Žijeme v době, kdy se informace všeho druhu šíří světem s bezprecedentní lehkostí a bezprecedentní rychlostí, přesto je často těžké zjistit, jaká je realita čehokoli, co se neodehrává ve vaší bezprostřední blízkosti. V podstatě ze všech významných kanálů se ve stejné míře staly nástroje svobody šíření informací stejně jako jejího potlačování. A obojí v podobné míře přispívá vytváření nepřesného obrazu reality.

Někteří lidé zneužívají tyto kanály k tomu, aby šířili informace nepřesné či zcela vymyšlené, ať už pro vlastní potěchu nebo s konkrétním cílem. Jiní pak této situace zneužívají k tomu, aby pod záminkou boje proti dezinformacím potlačovali šíření jim nepohodlných názorů. Ze svobodného prostředí zdánlivě znemožňujícího manipulováním mínění o čemkoli se tak stal jeden velký guláš, ve kterém není snadné se zorientovat. Chce to jistý nadhled a inteligenci, abyste se bezpočtem často protichůdných informací prodrali k představě o tom, co je pravda a co ne.

Pořád ale platí, že čím méně relevantních informací se nám o tom či onom dostává, tím snáze se realita ohýbá. Udělat si tedy realistický obrázek o tom, jak to dnes vypadá v Severní Koreji, je i kvůli tamní snaze izolovat zemi od zbytku světa velmi obtížné. A nezřídka je toho využíváno k tomu, aby tamní realita byla vykreslena v extrémně černých barvách.

Neděláme si iluze o tom, jak se v zemi svírané diktátorským režimem žije, ale pohled na video „tamního” youtubera, který si říká Jaka Parker, vám pravděpodobně ukáže, že to aspoň na pohled není až taková tragédie. Parker už v zemi samozřejmě nežije, emigroval z ní, ale než se tak stalo, pořídil tam řadu zajímavých záběrů, které nyní publikuje. Záběry níže tedy navzdory jejich aktuální publikaci budou nejméně jednotky let staré (dle stavu některých známějších budov odhadujeme cca 7 let), i tak ale ukazují, jak to hlavním městě země, tedy v Pchjongangu, vlastně vypadá.

Parker neudělal nic až tak mimořádného, projel se městem na kole s kamerou na hlavě. Nevidíme nic jako zbídačelou zemi, silnice a chodníky vypadají lépe než leckde u nás. A lidé též nepůsobí, že by mleli z posledního - jsou dobře oblečení a pohybují se ulicemi s různými obchody a službami. Zaujme jen množství chodců ve srovnání s auty (kam vůbec všichni jdou?), mezi kterými jsou cyklisté zjevně nuceni se prodírat a ponechat silnice jen autům, i když jich po nich zase tak moc nejezdí. I tak je vozů v ulicích docela dost a tamní autopark nepřipomíná Kubu.

Vidíme jednak řadu v Evropě příliš neznámých vozů čínských značek, žádný komunistický skanzen ale Pchjongjang není. Vidět je jsou i starší Mercedesy jako třída E generace W124 (ta hned několikrát), vidíme Audi Q7, Toyotu Land Cruiser, Lexus LX a spoustu dalších, obyčejnějších, avšak více či méně moderních aut „západní” provenience, která by v zemi teoreticky neměla být - Toyota Hiace, VW Passat, Ford Transit, Jeepy, to všechno tam jezdí.

Podobné záběry jsou tak jedněmi z mála, jak si udělat realistický obrázek o dění v Severní Koreji, třebaže nebyly pořízeny zrovna včera. Tedy aspoň do doby, než počítačové algoritmy budou s to vytvořit podobné snímky tak přesvědčivě, že ani touto cestou nebude možné poznat, co je pravda a co ne, tomu jsme bohužel stále blíž.

Zdroj: Jaka Parker@Youtube

Petr Miler