Autoforum

/

Foto: Jenoptik, tiskové materiály

Je to dobrá ukázka toho, jak to dopadá s absurdními politickými plány. Kdyby aspoň došly částečného naplnění, můžeme si říci, že celá snaha byla lepší než nic. Výsledkem ale nezřídka pravý bývá opak, jako je tomu v tomto případě.

Když jsem před nějakými deseti lety kupoval byt, měla manželka takový seznam požadavků, že jsem spíše než na inzertní portály chtěl zamířit k nejbližšímu stromu. Ostatně posuďte sami - ve vzdálenosti pomalu několika málo kroků se mělo nacházet úplně vše, tedy obchod, pošta, školka, škola, lékárna, nemocnice a ještě asi miliarda dalších věcí. Zároveň jsem musel dbát také na dobrou dopravní dostupnost bez ohledu na zvolený prostředek. Nebylo tak divu, že jsem hledal pomalu rok, než jsem našel něco, co by se takovému zadání aspoň blížilo.

I když ale děti od všeho možného dělí pouze jedna silnice, která navíc není stěžejní dopravní tepnou a po které se s ohledem na parkující auta po obou stranách ani nedá jet rychle, jsem dalek toho, abych tvrdil, že na tomto místě nemůže dojít na dopravní nehodu s fatálními následky. Něčeho takového nelze dosáhnout jinak než tak, že zcela zabráníte tomu, aby se jeden rychlejší dopravní prostředek (a to může být klidně bicykl, elektrická koloběžka, cokoli takového) mohl střetnou s nějakým jiným nebo s někým jiným. A i poté bude existovat riziko, že někdo to či ono omezení nebo usměrnění dopravy nebude respektovat a k nehodě stejně dojde. Je to prostě utopie.

Přesunout se můžeme za oceán do amerického Hobokenu v New Jersey. Toto městečko si totiž dalo za úkol zredukovat počet mrtvých na silnicích na nulu. A svého cíle skutečně dosáhlo, již pár let totiž lidé pod koly aut neumírají. Ovšem hlavně proto, že ve městě už se prakticky jen chodí pěšky. Město se zhruba 60 tisíci obyvateli totiž přešlo na koncepci 15 minut, což znamená, že lidé mají vše potřebné k dispozici v okruhu 15minutové chůze. Základy tomu ale byly položeny již v 70. letech.

Hoboken se navíc i v jiných oblastech vyhradil proti automobilové dopravě. Rychlost ve městě byla totiž plošně zredukována na 30 km/h, zároveň se řada ulic stala zcela nepřístupnými. Ve prospěch cyklostezek pak ubyly jízdní pruhy, komunikace pro auta byly navíc odděleny vysokými obrubníky. To lidi natolik odradilo od usedání za volant, že nyní v Hobokenu vlastní automobil pouze 25 procent obyvatel. Ještě v roce 2019 před oněmi změnami se jednalo o dvojnásobek.

Může si ale něco takového dovolit každé město? Ani náhodou, je třeba neztrácet smysl pro realitu a neklást si nesmyslné cíle, jinak může být výsledek pravým opakem kýženého. To nyní poznává Los Angeles, které se taktéž přidalo k programu Vision Zero. Stalo se tak již v roce 2015, přičemž radní tehdy konstatovali, že do deseti let již na silnicích nikdo nezemře. Loňský počet úmrtí však oproti roku 2022 vzrostl o 8 procent na 337 a je téměř dvojnásobný ve srovnání se stavem, který ve městě panoval v momentě, kdy byl onen plán ohlášen. Tomu se říká úspěch.

Od svého cíle je tak Město andělů vzdáleno víc než kdy dřív, to ale nejspíš nikoho soudného nepřekvapí. Pokud jste tam někdy byli, pak jistě víte, že většina lidí k dopravě používá auto. Řada provedených změn ale vedla k tomu, že ve městě se víc chodí, což ale ve výsledku jen vystavuje více lidí většímu , než aby je před něčím ochránila. Z oněch 337 mrtvých tak 176 úmrtí připadá právě na chodce.

Hned první letošní týden se navíc situace ještě zhoršila, během sedmi dní totiž na silnicích v Los Angeles zemřelo 9 lidí, z toho pět chodců. Zejména politici a mnohá média mají o viníkovi jasno, jsou to řidiči, kteří jsou prý agresivnější, méně dodržují silniční pravidla a podobně. Že je to zvýšená koncentrace chodců, která je přímým následkem městem zorchestrovaných změn, z nichž spousta kouká spíš do mobilu, než aby hleděli na cestu, nikdo neříká.

I proto nedochází na osvětu pěších, ale na další restrikce namířené proti autům a jejich řidičům. Dekáda tahání kočky za ocas s mizernými výsledky tak bude zjevně ještě chvíli pokračovat.

Zdroj: Jalopnik

Petr Prokopec