Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Táhne vás to za volant, jen co začne sněžit? A napadlo vás někdy přiučit se, jak to správně dělat? Jednu možnost jsme zkusili na vlastní kůži.

Stojím na bílé pláni jiskřící ve svitu Slunce. Motor Imprezy si tiše přede. Venku mrzne až praští, teploměr ukazuje -14°C. Vysílačka zaškrká a ozve se z ní pokyn ke startu. Zařadím, šlápnu na plyn a pneumatiky se snaží seč můžou bojovat s uklouzaným povrchem. Řadím za dva, pokračuji v akceleraci, míjím kužely, prudce ubírám a současně trhnu volantem vpravo. Záď se začne sunout z přímého směru. Lehce ťuknu na brzdu, tím se rotace ještě urychlí. V tom okamžiku točím volantem zcela doleva, záď překmitne a auto už se v krásném táhlém oblouku řítí dveřmi spolujezdce napřed.

Z vysílačky se ozývá instruktor stojící u výjezdu z oblouku. Na mě se koukej, ne někam do ..., no víte kam. Stejně mám pusu od ucha k uchu a plynem kontroluji rychlost a směr pohybu auta. Konečně se mi podařilo to, co při předchozích pokusech ne a i z vysílačky se nakonec ozývá pochvala. Udělal jsem další drobný krůček na cestě směřující k jedinému cíli - stát se lepším řidičem.

Na začátku zimy jsme pro vás připravili článek o tom, jak ji přežít aniž by zanechala šrám na vašem autě, zdraví či jen sebevědomí. Obsahoval mnoho důležitých informací, ale stále to byl jen článek, který pro mnohé byl jen opakováním již známých pouček. Cesta k větším schopnostem ale nevede jen přes biflování teorie, nejdůležitější je praxe. Ne nadarmo jedno z českých přísloví říká těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Cvičit lze leckde. Mnozí z nás prošli kurzem pořádaných na některém z českých či zahraničních polygonů vybavených kluznými fóliemi, kyvnými deskami a kdoví čím ještě. Tamní instruktoři se předhánějí v citování pouček o potřebě defenzivního způsobu jízdy, nutnosti používat zimní gumy vždy a všude a jejich univerzální radou pro řešení smyku často bývají slova o tom, že na tlačítko s nápisem ESP se v běžném provozu nesahá. Absolvent takového kurzu si vyzkouší, jaké to je, když to klouže, když autu „ustřelí záď” a že jde auto do hodin, když jsou kola na jedné straně na asfaltu a na druhé na ledu. Ti lepší si pak odnesou poznatek, že když už to ujede, brzdový pedál je tabu a volant je v autě od toho, aby se s ním pracovalo.

Abych nebyl špatně pochopen, jsem dalek tomu, abych tyto kurzy znevažoval. Naopak, udělal bych z nich součást kurzů autoškol. Existuje ale velká skupina řidičů, kterým úroveň tam poskytovaných informací nestačí. Mluvím o těch nadšencích, kteří s příchodem zimy napjatě sledují počasí a těší se na to, až nejbližší velké parkoviště či horskou silnici pokryje vrstva sněhu. Jakmile se tak stane, vyrazí za zábavou.

Tam to šlo vždy, zpět někdy jen s pomocí --- Impreza WRX STi je ideální náčiní pro jízdu na sněhu

Mnozí zůstanou jen u zběsilého šlapání na plyn či tahání za ruční brzdu, leckomu z nich ale bude i nadále vrtat hlavou, jak jen to ten Loeb a spol. dělají, že mu v pekelné rychlosti auto poslušně tancuje v driftech z jedné zatáčky do druhé. Jednou z možností, která se nabízí, je absolvovat kurz vyšší úrovně, kde už se neřeší, jak smyku zabránit, ale jak ho naopak cíleně vyvolat a využít ve vlastni prospěch a zvýšit tím buď efektivitu jízdy nebo naopak její „fun factor”.

V České republice bohužel na něco takového nenarazíte, budete muset vycestovat do zahraničí. Variant je mnoho, např. ve Švédsku či Norsku existuje řada míst, kam se dá vyrazit za projížďkou po zmrzlém jezeře. To jistě bude lákat nejednoho z nás, ne každý ovšem má tu možnost vyrazit tak daleko a konec konců i benzín je čím dál tím dražší. Dostupnější variantou je zamířit do Alp a využít nabídku jednoho z tamních ledových okruhů.

Nechyběl nácvik na sucho

Něco takového jsem spolu se skupinou nadšenců udělal i já a absolvovali jsme kurz dynamické jízdy na sněhu a ledu vedený Wernerem Gusenbauerem. Vzhledem k tomu, že kurz organizoval český Subaru Fan Club, hlavním tématem bylo pokročilé ovládání aut s pohonem všech kol. Vozy tradiční čtyřkolkové značky také „startovnímu” poli dominovaly, nebyly ale osamoceny. Přidalo se Audi, BMW a jedna Mazda. A jaké to tedy bylo? Stálo to za oněch několik set eur účastnického poplatku?

Jednoduše řečeno stálo, ale po pořádku. Začátek celé akce byl zcela obligátní, po prvních formalitách se všichni účastníci sešli ve vyhřátém pavilonu a pan Gusenbauer udělal krátký úvod do teorie. Opravdu krátký, protože jak ostatně sám řekl, nepřijeli jsme sedět v teple, přijeli jsme jezdit. Pak už v těsné návaznosti následovala celá řada cvičení, jejichž základním účelem bylo ovládnutí tzv. impulzní techniky.

Tanec v podání mastodonta --- Jen neudělat chybu

Jak už naznačil první odstavec, její zásadou je dynamické přenesení hmotnosti vozidla na přední nápravu současně s udělením rotačního impulzu prostřednictvím volantu. Lidsky řečeno, před zatáčkou uberu a současně prudce trhnu volantem na stranu, kam chci jet. K tomu se přidává několik dalších pravidel. Na plyn se šlape jen když jsou kola rovně, na ručku se sahá jen když už není zbytí, auto jede tam, kam se kouká řidič a poslední a neméně důležitá zásada: pomalu znamená rychleji. Zní to jednoduše? Ano, zní. Ale zvládnout to vše najednou, to chce praxi.

Slalom mezi kužely, průjezd řízeným smykem vracečkou, jízda po zledovatělém okruhu plném nástrah, příležitostí ke cvičení bylo více než dost. To vše za neustálého dohledu instruktora, kterého bylo všude plno. Tu uděloval pokyny vysílačkou, tu k někomu usedl a vedl ho z místa spolujezdce, jindy zase majiteli ukázal, jak se s jeho autem vlastně má opravdu jezdit.

Tohle ještě neumíme --- Aní dámy nezůstaly stranou

Komenský by z něj určitě měl radost, celé to bylo přesně podle hesla škola hrou. Nechyběla ani jistá dávka vzrušení. Jednou z položek programu byla soutěž spočívající v ujetí třech kol na zledovatělém oválu zakončených zaparkováním v garáži. Bylo zajímavé pozorovat změnu v chování řidičů a řidiček. Ještě chvíli před závodem se po okruhu proháněli v divokých driftech, jen co začal závod, ta tam byla rozevlátost. Snaha o vyvarování se chyb ale postupně zmizela a finále už bylo zcela ve znamení skvělé podívané v podání dvou Imprez STi. Třešničkou na dortu bylo svezení v Mitsubishi Lancer v úpravě pro skupinu N s Wernerem Gusenbauerem za volantem.

Chybou by bylo nezmínit se o místě, na kterém se celá akce konala. Byl jím Lungauring, dle pana Gusenbauera nejlepší takový areál ve střední Evropě. Opravdu? Možná. Určitě ale skvělé místo pro podobné hrátky. Základem je 500 metrů dlouhá a 80 metrů široká „runway”, na které lze provádět celou řadu různých cvičení. Kolem pak vede okruh, na kterém najdete rychlé i pomalé zatáčky. Všechny plochy jsou ohraničeny urolbovanými bariérami, za kterými už byl jen měkký sníh. Trénovat tak bylo možno bez rizika poškození vozu, což nebývá pravidlem. Samozřejmostí je, zatímco si účastníci dopřávají oběd, úprava trati sněžnou rolbou.

Cíl byl jasný, naučit se lépe řídit, pobavit se a současně si neublížit. Myslím, že za všechny účastníky mohu směle prohlásit: „Splněno na 100 %.”

Na Lungauringu s Wernerem Gusenbauerem

Galerie vybraných snímků z Lungauringu

Mirek Brokeš