Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

V době všeobjímající bezpečnostní totality kupodivu nacházejí zastání návrhy, které rázem zapomínají na smrtící nebezpečí jakkoli vyšší rychlosti.

Rychlost je špatná a zabíjí - říkali v televizi a psali v novinách, tak to musí být pravda, ne? Dle mého skromného mínění nikoli, na půdě Evropského parlamentu ale zcela nepochybně ano. Věčná mediální ostrakizace všech, kteří si dovolí kdekoli a za jakýchkoli podmínek porušit právě platnou povolenou rychlost, ať už má jakoukoli výši, pak vede k velmi podobnému obecnému povědomí a až panické hrůze z jakéhokoli jejího zvýšení. Že vysoká rychlost sama o sobě problém není, přitom můžeme vidět hned pár kilometrů za našimi hranicemi. Že by její paušální snižování něčemu prospívalo, se málokomu daří dokázat. Navzdory tomu všemu byl trend donedávna jasný - limity snižovat a pokud nikoli, tak je alespoň rozhodně nezvyšovat. Co kdyby to náhodou znamenalo ztrátu třeba jen jednoho života.

K bezpečnostním faktorům se navíc přidal boj proti emisím CO2, tedy spotřebě paliva, která s vyšší rychlosti pochopitelně roste - když už nezabírala bezpečnost, boj proti vyšší spotřebě zafungoval, ostatně právě z něj kdysi limity vzešly. V poslední době se ale karta navzdory všem předpokladům začala obracet - snahy o zrušení neomezené rychlosti na německých dálnicích utichly a v naprosto nepravděpodobných zemích dokonce přišli s tím, že povolenou rychlost zvýší. V Británii na to jdou po svém, nejnověji ale i ve Španělsku kupodivu objevili zákony fyziky, které připouští, že ne každý řidič je automaticky nesvéprávný imbecil.

Tamní parlament si dovolil navrhnout zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnicích a zpoplatněných komunikacích na 140 km/h. Odůvodnění je poměrně prosté: „Vzhledem k tomu, že silnice jsou rovné, široké a přehledné, vyšší rychlostní limit nemá na bezpečnost žádný vliv.“ Copak by na to asi řekl dopravní „expert“ Stanislav Huml a spol., kterému už nevoní ani vysoká rychlost na rychlostních zkouškách rallye?

Pozoruhodné na celé věci je, že návrh zvýšit rychlost na 140 km/h podal tamní poslanec Paco Vañó, který zůstal následkem dopravní nehody (podle některých zdrojů právě na dálnici) připoután na invalidním vozíku, a stal se tak prvním paraplegikem ve španělském parlamentu. Tvrdí, že pozornost věnovaná bezpečnostním opatřením zejména na zpoplatněných úsecích je důvodem, proč by mělo být dovoleno řidičům jezdit rychleji.

Španělé svým návrhem nakonec sledují hlavně zefektivnění tamní dopravy a vrácení původního smyslu dálnicím. V době ekonomického úpadku motoristé šetří a jezdí po vedlejších silnicích, kde nakonec nejsou až o tolik pomalejší. Pokud by na dálnicích bylo možné jezdit rychleji a ušetřit více času, Vañó věří, že by placeným dálnicím dalo přednost více motoristů. „Dálnice byly stavěné kvůli zrychlení přepravy. Pokud vzájemný rozdíl v rychlostech řidičů není vysoký, nebezpečí nehrozí,“ prohlásil španělský poslanec.

Je zajímavé, že podobným tématům se místní mainstreamová média vyhýbají, asi nejsou dost kompatibilní s vládní doktrínou o pirátech. V případě Španělska lze hovořit o čerstvé zprávě, kterou každý nemusel zaznamenat, jihoevropské království ale není jediným státem Starého kontinentu, který se tématem zvyšování rychlosti zabýval či zabývá. Další nepravděpodobný strůjce podobného posunu je Nizozemsko, kde se již od první poloviny letošního roku zvyšuje maximální povolená rychlost na už více než polovině dálničních tahů ze 120 na 130 km/h a na spoustě dalších míst z 80 na 100 km/h. Loni se také rychlost zvyšovala v sousedním Polsku, ze 130 na 140 km/h na dálnicích a ze 110 na 120 km/h na rychlostních silnicích. Navíc je pokutováno její porušení až o 11 a více km/h - i to se u nás přešlo celkem tiše.

Jistě to nejsou zrovna nestandardní hodnoty, ani navrhovaných 140 km/h pro Španělsko neznamená dramatickou změnu, z principiálního hlediska jde ale o jistý průlom. Donedávna se rychlosti až na drobné výjimky snižovaly a pokud zamířily tímto směrem, třebaže jako „dočasné opatření”, cesta zpět už nevedla. Je tedy příjemné vidět, že se něco takového konečně podařilo alespoň v omezené formě prosadit a že skutečně je možné vzít rozum do hrsti a zbytečně nízké paušální limity poslat směrem vzhůru.

Zjevně ne všude si politici myslí, že auta za těch asi čtyřicet let, kdy došlo k zavádění rychlostních limitů, neudělala žádné konstrukční pokroky. Respektive ne všude mají potřebu považovat motoristu za slepici omezovanou nesmyslnými kvótami, ale nucenou snášet zlatá vejce. Snad se pár statečných jednou najde i u nás, na řadě českých dálnic je s ohledem na jejich konstrukci a dopravní zátěž limit 130 km/h prostě nesmyslně nízký...

Zdroj: Autoweek.nl, Thinkspain.com, Teinteresa.es

Miro Mihálik