Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Je to věčné téma internetových debat, kdy články o brzdění motorem provází poznámky k výhodnosti „plachtění” a naopak. Co je tedy reálně lepší?

V posledních letech při představování rozličných automobilových novinek zmiňujeme u vozů vybavených automatickými převodovkami s dvěma spojkami jako novinku tzv. coasting neboli funkci plachtění. Zní to, jako by vůz uměl ze střechy vysunout stěžeň, natáhnout plachtu a jet výlučně na vítr, což zní vážně zajímavě. Ve skutečnosti ale nejde o nic jiného než schopnost vozu vyřadit při cestě z kopce při malém zatížení motoru na neutrál, což dvouspojky bez přičinění řidiče dlouho neuměly. Víc za tím nehledejte.

I takové drobné zmínky pak nezřídka rozpoutají debatu o tom, jaké je vyřazování na neutrál cestou z kopce nesmysl. Že to je přežitek z dob, kdy vozy měly karburátory nebo primitivní vstřikování. Že když dnes necháte zařazenou rychlost, spotřeba paliva je nulová, motor je pouze mazán a do otáček je hnán kinetickou energií vozu od kol. A že je tedy zbytečné vyřazovat na neutrál, kdy motor musí pohánět palivo, aby udržel alespoň volnoběžné otáčky a byl schopen pohánět vše, co v autě v tu chvíli potřebujete (jako posilovač brzd) či oceníte (jako klimatizace).

Tato slova jsou obecně pravdivá, auto při brzdění motorem skutečné nespotřebovává ani kapku paliva a ani si tím nijak jinak podstatně neubližuje. To ale samo o sobě z vyřazování na neutrál nesmysl a přežitek nedělá. Nakonec si stačí položit otázku, zda by např. automobilka Porsche, zaměstnávající jedny z největších technických kapacit v oboru, nevěděla, co se vyplatí a své vozy pyšně vybavovala možností „plachtit” pro nic za nic. Asi ne.

Správná odpověď na otázku položenou v nadpisu totiž zní: jak kdy. Takovou dává i náš přítel Jason Fenske z Engineering Explained, který si na celou věc posvítil, jeho práci ale přidáme na závěr tohoto článku jen pro doplnění, sami zvolíme trochu komplexnější vysvětlení. A pomineme při něm ostatní aspekty, jako že cestou z kopce na neutrál můžete snáze překročit nejvyšší povolenou rychlost či se dostat do jiných potíží. Dnes řešíme jen efektivitu, a to jak z hlediska spotřeby paliva, tak pro z hlediska opotřebení brzd.

Řekněme, že typické scénáře při jízdě z kopce jsou tři.

Scénář první: Sjezd po techničtější trati

Ten nejjednodušší je, když se pohybujete po velmi technické trase plné zatáček, kdy krátké rovinky následují utažené vracečky. I tady lze jistě vyřadit na neutrál a použít gravitace k akceleraci vozu, ale je to nesmysl. Pokud záhy následuje místo, kde budete zase brzdit, je to neefektivní z hlediska spotřeby paliva i opotřebení brzd. Se zařazenou rychlostí vůz stejně zrychlí dostatečně, nevyžaduje ani trochu paliva a motor pomůže brzdám jak z s ohledem na jejich opotřebení, tak s ohledem na jejich výdrž (přehřívání).

Příklad: Když budete cestou z Grossglockneru vyřazovat a brzdit na neutrál, spotřebujete nějaký benzin a brzdy můžete i zničit. Když budete brzdit motorem, spotřeba může být i za celou cestu nulová a brzdy to ocení.

Scénář druhý: Sjezd po rovné silnici s navazující rovinou či stoupáním

Složitější je, když po silnici vyšší třídy či dálnici jedete z kopce, kde žádné větší zatáčky nejsou a následuje za ním rovinka či výjezd do dalšího kopce. Tady můžete snadno jak vyřadit, tak brzdit motorem a může se zdát znovu výhodnější nechat zařazenou rychlost, neboť spotřeba je stále nulová. Jenže není to pravda. Pokud na konci sjezdu z kopce můžete dále nerušeně pokračovat v jízdě a využít tedy rychlosti nabrané, je to efektivnější, i když motor se zařazeným neutrálem spotřebovává nějaké palivo. Pochopitelně záleží na okolnostech - doprava či jiné faktory to mohou zhatit. Ale za ideální situace se prostě vyplatí nechat auto plachtit, přesně pro tyto situace automobilky coasting moderním automatům nadělují.

Příklad: Když pojedete např. po D1 směrem do Prahy a u Velkých Popovic vyřadíte na táhlém sjezdu před odbočkou na obchvat hlavního města, naberete rychlost pro následující krátké stoupání i další jízdu směrem k Průhonicím. Když budete brzdit motorem, do následujícího stoupání bude nutné zrychlovat.

Pokud za kopcem následuje rovinka či další stoupání a cesta je nebo pravděpodobně bude volná, je lepší využít kopce k nabrání rychlosti na neutrál

Scénář třetí: Sjezd po rovné silnici s navazujícím sjezdem apod.

Poslední typická situace je, když sjíždíte z kopce a víte, že na jeho konci je místo, kde budete muset výrazně brzdit nebo zastavit. Např. tam je sjezd, kruhový objezd, město nebo prostě cíl vaší cesty. Tady nemá smysl nabírat z kopce rychlost a „investovat” do toho spotřebu motoru při volnoběhu - jednak onu rychlost nevyužijete a budete muset ještě intenzivněji brzdit, takže je to zase jen dvojitá ztráta. Nechat zařazenou rychlost znamená jízdu s nulovou spotřebou a přinejmenším omezení zrychlování, které bude mít za následek i snazší práci pro brzdy.

Příklad: Pokud pojedete na D1 opačným směrem, tedy na Brno a budete sjíždět u Mirošovic na Tábor, celý táhlý sjezd k Mirošovicím bude efektivnější absolvovat se zařazenou rychlostí, neboť na výjezdu budete muset brzdit až na nějakých 80 km/h. Když to neuděláte, jen naberete rychlost, kterou budete o to náročněji na výjezdu snižovat.

Pokud víte, že vaše cesta za sjezdem končí nebo musíte kvůli čemukoli výrazně brzdit, je lepší znovu sjíždět se zařazenou rychlostí

Toto jsou tři typické situace, každodenní provoz jich ale přináší nespočet a i na stejném místě může být výhodnější to a nebo ono. Pokud například u Mirošovic budete pokračovat dále v cestě na Brno, je lepší nechat vyřazeno. A samozřejmě záleží i na stylu a účelu jízdy - pokud spěcháte, asi nebudete šetřit palivo.

Je tedy třeba pokaždé myslet na to, co bude či může za právě sjížděným kopcem následovat - vyplatit se může to i ono. Je ale na každý pád mylné tvrdit, že jen jedna z těchto dvou možností je správná. Správné jsou obě, záleží vždy na tom, kde a jak se pohybujete...

Inspirace: Engineering Explained@Youtube

Petr Miler