Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Řidiči, nasedni na vlak! Tak s podobnými značkami se budou již brzy setkávat v Británii. Doba postupného vnucování hromadné dopravy začíná.

Pokud vám neunikl náš nedávný článek pojednávající o nápadech Evropské unie, kterak zbavit silnice mrtvých, jistě si vzpomínáte, že jedním ze zásadních prostředků vedoucích k tomuto cíli má být upřednostňování hromadné dopravy před tou individuální. Evropská komise tak má nyní za úkol třeba zlepšit podmínky pro bezpečnější a ekologičtější dopravu, což je prý ta autobusová či železniční, nebo dát za vznik vzdělávacím programům pro účastníky silničního provozu, které by měly vést k používání hromadné dopravy. Od konce září, kdy byl tento dokument ratifikován Evropským parlamentem, jistě bruselští úředníci ani nehnuli prstem, na to jsou moc líní. Naneštěstí je ale mezi námi dost Hujerů, kteří se hlásí ještě dříve, než je položena otázka. A tak i pouze naznačeným směrem kráčejí bez toho, že by to po nich někdo výslovně žádal.

S podobným jednáním ve vztahu k Evropské unii mají alespoň v některých ohledech bohaté zkušenosti ve Velké Británii, a tak snad ani není divu, že jako první opatření ve výše zmíněném duchu přijali právě tam. Ministerstvo dopravy totiž přišlo několika novinkami majícími za cíl podpořit bezpečnost a ekologičnost dopravy. A je mezi nimi i několik zářivých perel. Tou úplně nejzářivější je pak posvěcení dopravního značení, které bude nabádat řidiče k tomu, aby místo auta raději použili vlak.

Podobné opatření má precedens snad jen v české značce „Cyklisto, sesedni z kola” doporučující cyklistovi zvolit chůzi namísto jízdy na bicyklu, britský automobilovo-vlakový ekvivalent ale nebude tak imperativní. Novinka konkrétně počítá s tím, že tabule s proměnlivým značením lemující silnice a dálnice budou zobrazovat informaci, jak rychle resp. o kolik rychleji by mohl být v cílové destinaci, pokud by místo vozu dal přednost dráze.

Pomiňme nyní fakt, že podobnou informaci lze prezentovat pouze zcela zavádějícím způsobem, neboť nikdo neví, kam ten který řidič v cílovém městě zrovna jede. Přeneseno do našich podmínek - pokud pojedete z Kuřimi (u Brna) na Libuš (v Praze), dojedete z místa A do B rychleji autem, i kdyby mezi oběma velkými městy pendloval TGV, neboť dostat se z Kuřimi na nádraží a z nádraží do Libuše vás bude stát asi tak hodinu času. Ale o nepraktičnosti podobných „rad” pro běžný život jsem ani hovořit nechtěl.

Na věci by vás mohla zarazit jiná věc - jak je možné, že zrovna v Británii, kde je ministrem dopravy ten nestoudný rebelant, který si v době výlučného utahování šroubů dovolil drze navrhnout zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnicích, může z ministerstva vypadnout taková pitomost? Však Phillip Hammond loni převzal úřad s cílem ukončit válku vlády proti motoristům, omezit množství dopravních kamer nebo nezavést mýto na všech silnicích. A leccos z toho skutečně udělal, krom zmíněného návrhu na zvýšení rychlosti třeba i nechal přezkoumat, zda stacionární radary přináší snížení nehodovosti. To přece nejde dohromady.

Důvod je prostý, ten rebelant už totiž není v úřadě. Vcelku potichu byl krátce po svých slavných chvilkách nahrazen dámou s dokonalým jménem: Justine Greening. Tedy skoro dokonalým, perfektní kandidát na ministra by se dnes musel jmenovat Green Justice - Zelená Spravedlnost. Její předchůdce Phillip Hammond byl uklizen na ministerstvo obrany (je zajímavé, jak populární je i jinde v Evropě úklid problematických politiků na „obranu”, asi už nikde není co bránit...).

O paní Greening se toho mnoho neví, v britském parlamentu sedí jen pět let, v jejím stručném životopisu ale lze najít jednu vcelku výmluvnou větu: že má bohatou historii ve volení ve prospěch opatření zabraňujících změnám klimatu. A kruh se nám uzavírá. Britové tedy mohou skoro jistě zapomenout na 80 mph na dálnicích, beztak si tuto změnu v mezičase stačili zdiskreditovat, zato se mohou připravit na masivnější podporu elektromobilů, třebaže už ta současná je dost masivní a stejně nikam nevede. Pokud bych byl paranoidní, řekl bych, že podobného kandidáta na ministra si snad museli vybrat přímo v Bruselu. I bez toho by ale bylo velmi naivní se domnívat, že podobná překotná změna v čele úřadu proběhla náhodou.

Na věci je navíc dosti typická i jiná záležitost. Průchodu podobného opatření vládou bylo nutné vytvořit nějakou „oporu ve vůli lidu”. Že lidé nemají vůbec žádný důvod požadovat, aby jim někdo říkal, čím mají někam jet? To máte možná pravdu, neznamená to ale, že opačný závěr nemůže vzejít z průzkumu veřejného mínění. Tah ministerstva tak byl podpořen průzkumem, podle něhož polovina Britů touží po zavedení podobného opatření. Jen se později zjistilo, že závěr vycházel z odpovědí pouhých 201 respondentů. Více snad není nutné říkat.

Britské dálnice dnes a zítra. Tedy takto si budoucnost představuje Auto Express, daleko od pravdy ale asi nebude.

Značky podporující vlakovou dopravu ale nejsou tím jediným, co z ministerstva dopravy vypadlo a vládě se zalíbilo. Stát dá nově právo londýnské samosprávě umísťovat dopravní značky na soukromé pozemky i bez souhlasu jejich vlastníků, což dosud pochopitelně nebylo možné. To je úcta k soukromému vlastnictví, edice 2011. A jaké značky? Třeba tu „Vypni motor v zácpě”, která je rovněž mezi schválenými novinkami. Pokud se navíc tato změna osvědčí (a na to vemte jed, blbost se vždy osvědčí), dostanou podobné právo všechny místní autority v celé zemi.

Proč o tom vlastně mluvíme? Vždyť nám může být jedno, že u silnic bude svítit podobný nesmysl. Nesouhlasím, principielně jde o mnohem víc, u takových opatření manipulace s naší svobodnou vůlí neskončí. Podobné, relativně nevinné kroky ukazují budoucnost evropské dopravy v praxi: odstranit rozum, svobodu a odpovědnost a nahradit vše bezmyšlenkovitým následováním představ samozvaných autorit. Vždyť jezdit vlakem je přece rychlejší, tak proč by někdo měl jezdit autem? Vše začíná „dobrou radou” či doporučením a končí tvrdě vymáhanou povinností. Dnes vlakem jet můžete, zítra budete muset.

Moudří a zkušení by vám navíc řekli něco ve stylu: „Zajeďte se podívat do Velké Británie, uvidíte, jak to tady bude vypadat za pět nebo deset let.” A nesmějte se tomu, je opravdu jen otázkou času, než s podobnými nápady někdo přijde i u nás. Pokud se v rámci EU změní v direktivu (a že to při záměrech Unie snad ani jinak dopadnout nemůže), českým politikům stejně nic jiného nezbude.

Přečtěte si také:
- V tendru na rychlá policejní auta přistály čtyři obálky, s čím asi?
- ESP je od listopadu povinné. Bylo to opravdu nutné?
- Velký bratr s 32 hlavami? Poznejte multiradar Cordon

Zdroje: DfT, Auto Express, Wikimedia Commons

Walter Kraft