Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Loňské zrušení polopřevodů „očistilo” registr od vraků, ale také s sebou vzalo pár let stará auta, která mohla dál jezdit. Ta jsou to náhradní díly.

Zrušení tzv. polopřevodů, tedy dvoustupňového odhlašování resp. přihlašování aut do provozu, proběhlo v loňském roce. Cílem bylo mj. pročistit registr a donutit majitele auta, které předchozí majitel odhlásil, ale ten nový jej na sebe nepřihlásil, aby to napravil.

Stalo se tak za poměrně velkého zájmu médií, včetně toho našeho a troufáme si říci, že bylo skutečně málo lidí, kteří o tomto kroku vlády nevěděli. Existoval totiž také strašák ve formě tzv. zániku auta, tedy že bude trvale vyřazeno z evidence bez možnosti ho znova přihlásit - to pokud do stanoveného termínu zůstane pouze odhlášené na nového majitele, ale jím už nebude přihlášené.

Dost aut provozovaných v polopřevodu mohlo být proto, že nový majitel dal za auto pár tisíc - nebo také klidně jen láhev whisky - a platit 10 tisíc korun ekodaně prostě nechtěl. Pak, po zániku, ho dal do šrotu a velká škoda to nebyla. Další taková auta mohla být vraky stojící někde v kopřivách - nebo už také vůbec nemusela existovat, mohla být rozebrána na náhradní díly, ale formálně zůstávala v evidenci.

Očištění registru od takových vozů lze pochopit. S 1. červencem 2015 taková auta zanikla a nikdy už je nebude možné přihlásit zpět do provozu. Čekali bychom, že v takovém režimu nezůstane žádný vůz, který má jakkoli větší hodnotu, jenže dnes, téměř přesně rok od onoho úředního zániku, se objevují v prodeji docela pěkná auta, která byla v polopřevodu a která mají k vrakům z kopřiv opravdu daleko. Jsou pár let stará, zdají se být ve velmi dobrém stavu a reálně by mohla jezdit ještě dlouho.

Jenže nemohou. Taková auta už není možné legálně přihlásit k provozu na českých silnicích a vlastně nejen těch. Ne, že by s nimi nešlo jezdit, to jde, jenže jen de facto, ne de iure - nemají totiž „papíry” a nepřihlásíte je k provozu ani jinde v EU, protože úředně zanikla. Konkrétní důvod, proč pouhým úředním úkonem nyní technicky způsobilé auto nemůže jezdit, nám uniká. Je samozřejmě chyba majitele, že si přihlášení neohlídal v řádném termínu, ale to stále neznamená, že by s potvrzením z STK vůz nebyl schopný běžného provozu. Jde o běžná auta, která v tisících jiných exemplářích stále vídáme v provozu, však se na ně níže můžete podívat.

Vybrali jsme tři taková, která stojí v jednom pražském autobazaru jako „soubory náhradních dílů”, i když jde ve všech třech případech o žádané ojetiny. Výsledkem tohoto stavu je, že se prodávají za zlomek běžné ceny podobných aut - obvykle za polovinu, i když může jít do puntíku o úplně stejné auto, které bude stát o metr vedle za dvojnásobek. Jednomu ale úředníky papíry dal, druhému nikoli, racionální stav věci tady nehraje roli.

Důvody, proč byla v polopřevodu a nyní jsou bez použitelný dokladů, mohou být různé - třeba byla v polopřevodu už delší dobu, pak byla vážněji nabourána a než stihla být opravena, polopřevody byly zrušeny. To je třeba případ onoho 4 roky starého Superbu s 91 tisíci uvěřitelnými km (viz i report Cebie), který stál v roce 2012 bezmála 900 tisíc Kč. Dnes je „na díly” za pakatel, tedy ve srovnání s jinými takto mladými Superby s podobou kilometráží.

Že stát jeho další použití v provozu znemožňuje, nám přijde vadné. Výsledkem v každém případě je, že se dají za dobré peníze koupit auta, která jinak stojí i dvojnásobek. A asi jich nebude úplně málo, my jsme vybrali tři takové vozy. Nejsou to sice zrovna petrolheadova auta snů, ale leckomu by se mohla hodit - kdyby měla doklady...

Škoda Superb

První ze zmiňovaných tří aut je Superb 2,0 TDI z roku 2012. Je to čtyřleté auto, které rozhodně není vrak stojící někde v rohu dvorku. Víme o něm, že byl v květnu roku 2015 při stavu tachometru 91 tisíc km havarován na pravý přední roh, a to docela vážně - cena oprava byla projektována na více jak 400 tisíc. Jenže to bylo docela nové auto a tak pojišťovna neoznačila škodu za totální.

Nabouraný vůz byl opraven, ale než byl uveden i do papírově řádného stavu, tahle možnost byla zrušena a vůz úředně zanikl. Dnes je po opravě, vypadá solidně a jeho nájezd je jen 91 tisíc kilometrů bohatě zdokumentovaný servisní historií. Přesto je prodáván jako „soubor náhradních dílů” za 199 tisíc korun. Běžně Superb 2,0 TDI tohoto stáří s takovým nájezdem pořídíte za asi polovinu původní ceny, v tomto případě okolo 400 tisíc Kč.

Výpis z dokumentace historie vozu ukazuje, že najeté kilometry odpovídají a v polopřevodu zůstal vůz v průběhu opravy jeho většího poškození

Škoda Octavia RS

Druhým takovým strojem je shodou okolností také Škoda. Je to Octavia RS z roku 2007, s původními předními světly, která má najeto 217 tisíc kilometrů. Je to na ní vidět, např. na ovladačích oken nebo na zadním nárazníku. Také má platnou STK do ledna příštího roku, ovšem z nějakého důvodu byla v polopřevodu a do loňského června to z nějakého důvodu nikdo nenapravil. A tak s ní dnes člověk nemůže jezdit. I tenhle vůz je prodáván jako „soubor náhradních dílů”, a to za 99 tisíc korun. To je méně, než se prodávají mnohem starší Octavie RS první generace, natož pak té druhé...

Volkswagen Golf VI

Tenhle dieselový Golf, shodou okolností také ve stejném bazaru, je z roku 2010 a také je prodáván jako soubor náhradních dílů, protože byl v polopřevodu a nyní papírově neexistuje. Jak vidno na fotkách, někdo už tenhle soubor náhradních dílů začal pomalu rozebírat, k mání je tedy vůz bez rádia, rezervy a podlahy zavazadelníku. Jeho cena je také 99 tisíc korun, i to je zlomek standardní ceny jinak srovnatelného auta.

Jsou to trochu smutné osudy, není ovšem zaručeno, že tahle auta se do provozu nikdy nepodívají. Jednou z možností je použít je na opravu stejného, ale totálně havarovaného auta a zapsat do technického průkazu toho havarovaného auta jako „náhradní karoserii”, i když fakticky použijete celé auto. Jenže koupit jen doklady od auta typu čtyři roky stará Škoda Superb není asi zcela běžná věc, nebo aspoň ne tak, aby se cena tohoto Superbu výše + cena dokladů dostala tak výrazně pod cenu normálního Superbu s vlastními papíry, aby do toho někdo šel. Pokud vám ale předevčírem spadl na velmi podobný Superb strom a teď řešíte, co dál, tohle by mohla být cesta.

Možností je také registrace v zemi, která není v Evropské unii a taková auta jsou tam homologována pro provoz (takoví Švýcaři nebo Norové asi budou „péct” s Evropskou unií, ale třeba taková Ukrajina stěží) nebo si z nich můžete postavit třeba okruhový speciál. Superb Combi 2,0 TDI se na to zřejmě hodit nebude, ale taková Octavia RS liftback...

Zdroj: Auto Steiner

Marek Bednář